Ze spánku se stal lukrativní byznys, brzy se v něm bude točit přes sto miliard ročně

Ulehnete do postele, položíte hlavu na polštář, zavřete oči a usnete. A ač o tom asi nevíte, právě jste vstoupili na trh, jehož velikost se pro letošní rok globálně odhaduje na 76 miliard dolarů a do roku 2023 by měl vyrůst o další třetinu. Sleepo­nomics neboli byznys se spánkem. Třetina dne, kterou trávíme se zavřenýma očima, se v posledních letech dostává pod stále intenzivnější tlak na její maximálně efektivní využití. Nejnovější poznatky psychologů interpretované knižními bestsellery jako Why we sleep Matthewa Walkera (v češtině vyšlo jako "Proč spíme") učinily z kvalitního spánku trendy téma a stále více firem se snaží tuto popularitu vytěžit. Takže se inovuje na poli matrací, polštářů, spánkových doplňků od pyžam přes nejrůznější stínítka a světelné systémy až po aplikace monitorující a analyzující spánek. A samozřejmě neopomenutelné a v tuto chvíli stále dominantní jsou tradiční prášky na spaní.

Mozek, který nevypíná

"Před pár roky by se poruchy spánku daly spočítat na prstech jedné ruky. Dnes jich rozeznáváme více než 70 typů. S více problémy máme samozřejmě více léčby, více expertů a rozhodně větší tržby," říká psychoanalytik Darian Leader. Viníky jsou podle jeho slov technologie a z nich plynoucí neustálá roztěkanost mozku.

Internet je potom plný varování, co všechno nekvalitní spánek způsobuje a co všechno může zapříčinit. Experti vedle toho varují, že naše civilizace trpí epidemií nespavosti. Třeba britskou ekonomiku mají nevyspaní zaměstnanci ročně přijít na 50 miliard dolarů neboli dvě procenta HDP.

A tak se logicky našly projekty, které mají pomoci tyto problémy vyřešit. Kvalitní spánek je totiž v tuto chvíli vydáván za léčivo na všechny neduhy světa, od fyzického zdraví přes duševní pohodu až třeba po krea­tivitu. Což si uvědomují mezi jiným i zaměstnavatelé, kteří naskakují na módní vlnu a začínají kvalitní spánek svých zaměstnanců všemožně podporovat.

V podstatě každý větší start-up v Silicon Valley tak momentálně disponuje klidovou zónou, kde je možné si v poklidu dát poobědových nebo odpoledních "dvacet". Pojišťovací kolos Aetna na to šel zase jiným způsobem a svým zaměstnancům vyplácí měsíční bonus ve výši 500 dolarů, pokud tito dvacetkrát v kalendářním měsíci prospí minimálně sedm hodin denně.

Nejvyšší podíl na spánkovém byznysu mají pilulky farmaceutických společností. Produkty lídrů, jako je Sanofi, Takeda, Abbott nebo Merck, se dělí o téměř padesát miliard dolarů. Nicméně jejich význam postupně klesá.

Naopak dynamický vývoj zaznamenávají menší firmy jako třeba Casper. Tento americký start-up s pětiletou historií prodává matrace on-line a před čtyřmi měsíci se s tímto nikterak převratným byznysmodelem dostal díky tomu mezi takzvané jednorožce. Tedy firmy oceňované venture kapitálem na více než mi­liardu dolarů. Casper, který loni − při ztrátě 64 milionů − utržil 373 mi­lionů dolarů, plánuje brzo upsat akcie a globálně expandovat. Nikoliv špatný výsledek pro firmu, která teprve nedávno rozšířila svůj prodej matrací o polštáře, pokrývky nebo "usínací lampičku".

Inovace bez záruk

Právě na poli nejrůznějších pokrývek a doplňků se realizuje nejvíce firem. Velký úspěch zaznamenala například firma Gravity Blanket se svými "znehybňujícími" pokrývkami, které váží až 11 kilogramů. Ve své crowdfundingové kampani na Kickstarteru vybrala pět milionů dolarů, přitom původní plán byl jen 21 tisíc.

Jiná inovativní firma Eight Sleep zase za ceny začínající na 2000 do­la­rech prodává speciální matrace, které podle předprogramovaných požadavků spáče upravují svoji teplotu.

V době, kdy stále více lidí nakupuje na základě inspirace získané přes so­ciální sítě, se nicméně o úspěch v tomto odvětví pokouší desítky dalších značek, jako je třeba Ostrich Pillow, Hoodie Pillow, Bearby nebo Coolmax, obvykle s cenami za polštář či přikrývku v řádech stovek dolarů s příslibem zásadního zlepšení spánku. Neexistuje přitom věrohodná certifikace a řada produktů se chlubí vlastnostmi, které nemá nebo je minimálně nemůže věrohodně prokázat. Zákazníci přesto na jejich nabídku slyší.

Podobně lukrativními segmenty jsou třeba i spánkové laboratoře. Jen ve Spojených státech jich v tuto chvíli operuje téměř pět tisíc. A v průměru se sedmi až osmi lůžky na laboratoř generují za testování spánkových poruch a konzultaci možností lepšího spánku tržby 4,6 miliardy dolarů, tedy 125 tisíc na postel. A byť se na tento trh tlačí sada pro domácí testování od společnosti Medicare, experti přesto odhadují, že do roku 2023 by byznys měl vyrůst na deset miliard ročních tržeb.

Osm miliard zase celosvětově podle odhadů generuje trh s pumpami na nepřetržitý přísun natlakovaného vzduchu, kterým se léčí spánková apnoe. A dalo by se pokračovat.

Nejnovějším trendem je pak takzvaný biohacking a dlouhodobé monitorování vlastního spánku pomocí nejnovějších technologií, jako je třeba prsten Oura. Tento technologický miláček řady celebrit − používá jej například princ Harry, herec Will Smith nebo bývalá hvězda NBA Shaquille O'Neal − monitoruje a v počítačové nebo telefonní aplikaci pak analyzuje kvalitu spánku a navrhuje možná zlepšení. Do projektu investoval Michael Dell či spoluzakladatel YouTube Steve Chen.

Podobné "hračky" vyvinuly i další firmy, jako jsou Fitbit, Garmin, Beddit nebo Sleep Number, a díky snadné dostupnosti a popularizaci ze strany technologických hvězd ze Silicon Valley si aktuálně svůj spánek tímto způsobem monitoruje téměř 40 milionů lidí.