Aktuální číslo časopisu Ekonom
Dolní Břežany, ležící několik kilometrů jižně od Prahy, se v posledních letech proměnily z ospalé předměstské vesnice ve vědecké středisko evropského významu. Nejprve zde vznikla výzkumná laserová centra Hilase a Eli Beamlines a loni v květnu kardinál Dominik Duka požehnal nové budově, kterou v Břežanech za 48 milionů korun nechalo postavit pražské arcibiskupství pro společnost Rigaku Innovative Technologies Europe. "Je to živý příklad toho, jak může dojít k setkání církve se společností, duchovního světa se světem, který má materiální podobu. Je to skutečně setkání Boha s člověkem," prohlásil tehdy Duka.
Infografika
Kromě duchovního rozměru má toto setkání i velmi praktický aspekt. Budova pro českou pobočku japonské firmy Rigaku je jednou z největších samostatných investic pražského arcibiskupství, která se spolu s ostatními českými církvemi a náboženskými společnostmi připravuje na doby, kdy přestane dostávat peníze od státu a bude se financovat sama. Většina církví proto v současnosti hledá vhodné příležitosti, kam vložit peníze, které dostávají ze státního rozpočtu v rámci majetkového vyrovnání a které by je v budoucnu měly živit. Zatímco katolická církev investuje miliardy, některá menší náboženská společenství se těmito starostmi nezatěžují, státní příspěvky využívají na financování svých aktivit a do budoucnosti hledí s optimistickým přesvědčením, že je uživí příspěvky a dary vlastních členů.
Majetkový rozvod
Majetkové vyrovnání církví se státem prosadila v roce 2012 vláda Petra Nečase. Tehdejšímu premiérovi šlo o nápravu historických křivd, odvrácení spirály žalob církví na stát a také možných následných žalob obcí a krajů na církve (někteří představitelé církví pod podmínkou anonymity dodávají, že mezi důvody byla i obava, aby na státní podporu nedosáhli čeští muslimové, kteří se jako náboženská společnost zaregistrovali v roce 2004 a po uplynutí desetileté lhůty by získali nárok na příspěvek od státu na činnost, právo zřizovat školy a některé další výhody).
Jedním ze základních cílů zákona o majetkovém vyrovnání bylo definitivní ukončení systému, který zavedli v roce 1949 komunisté. Jejich režim církvím zabavil majetek a zbavil je tím možnosti používat výnosy z něj plynoucí na financování aktivit. Místo toho se komunistický stát zavázal, že náklady na provoz církví i na péči o kostely a další zabavený majetek bude platit ze svého rozpočtu.
Infografika
Nečasova úprava vztahů mezi státem a církvemi zavedla dva postupy. Jedním bylo vydání zabaveného majetku, jehož hodnotu autoři zákona o vyrovnání vypočítali na 75 miliard korun. Církve podaly kolem 10 tisíc žádostí o vydání majetku. Stát jim dosud převedl kolem 80 tisíc hektarů lesa, 40 tisíc hektarů dalších pozemků, stovky budov a tisíce movitých věcí, přičemž o zhruba 170 zamítnutých žádostech vedou církve soudní spory.
Druhým pilířem je vyplácení náhrad za majetek, který z různých důvodů vydat nelze a jehož souhrnná hodnota dosáhla 59 miliard korun. Částka, kterou stát každoročně církvím posílá, se tak skládá z těchto náhrad, jež v letošním roce dosáhnou 2,123 miliardy, a ze státního příspěvku na činnost, který se každoročně snižuje o pět procent a jehož vyplácení skončí v roce 2030. Letos dostanou církve od státu na provoz více než 1,1 miliardy korun.
Infografika
Až se v roce 2042 uzavře i vyplácení náhrad za nerestituovaný majetek a dokončí se odluka církví od státu, budou náboženské společnosti odkázány samy na sebe. "Mezi obavami z budoucnosti a jistotou, že financování poběží bezproblémově, je velká škála. Řekl bych, že jsme zodpovědně starostliví, ale že bychom měli strach, to ne," říká plzeňský biskup Tomáš Holub, který stál u zrodu katolické investiční strategie.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
