Aktuální číslo časopisu Ekonom
Dolní Břežany, ležící několik kilometrů jižně od Prahy, se v posledních letech proměnily z ospalé předměstské vesnice ve vědecké středisko evropského významu. Nejprve zde vznikla výzkumná laserová centra Hilase a Eli Beamlines a loni v květnu kardinál Dominik Duka požehnal nové budově, kterou v Břežanech za 48 milionů korun nechalo postavit pražské arcibiskupství pro společnost Rigaku Innovative Technologies Europe. "Je to živý příklad toho, jak může dojít k setkání církve se společností, duchovního světa se světem, který má materiální podobu. Je to skutečně setkání Boha s člověkem," prohlásil tehdy Duka.
Infografika
Kromě duchovního rozměru má toto setkání i velmi praktický aspekt. Budova pro českou pobočku japonské firmy Rigaku je jednou z největších samostatných investic pražského arcibiskupství, která se spolu s ostatními českými církvemi a náboženskými společnostmi připravuje na doby, kdy přestane dostávat peníze od státu a bude se financovat sama. Většina církví proto v současnosti hledá vhodné příležitosti, kam vložit peníze, které dostávají ze státního rozpočtu v rámci majetkového vyrovnání a které by je v budoucnu měly živit. Zatímco katolická církev investuje miliardy, některá menší náboženská společenství se těmito starostmi nezatěžují, státní příspěvky využívají na financování svých aktivit a do budoucnosti hledí s optimistickým přesvědčením, že je uživí příspěvky a dary vlastních členů.
Majetkový rozvod
Majetkové vyrovnání církví se státem prosadila v roce 2012 vláda Petra Nečase. Tehdejšímu premiérovi šlo o nápravu historických křivd, odvrácení spirály žalob církví na stát a také možných následných žalob obcí a krajů na církve (někteří představitelé církví pod podmínkou anonymity dodávají, že mezi důvody byla i obava, aby na státní podporu nedosáhli čeští muslimové, kteří se jako náboženská společnost zaregistrovali v roce 2004 a po uplynutí desetileté lhůty by získali nárok na příspěvek od státu na činnost, právo zřizovat školy a některé další výhody).
Jedním ze základních cílů zákona o majetkovém vyrovnání bylo definitivní ukončení systému, který zavedli v roce 1949 komunisté. Jejich režim církvím zabavil majetek a zbavil je tím možnosti používat výnosy z něj plynoucí na financování aktivit. Místo toho se komunistický stát zavázal, že náklady na provoz církví i na péči o kostely a další zabavený majetek bude platit ze svého rozpočtu.
Infografika
Nečasova úprava vztahů mezi státem a církvemi zavedla dva postupy. Jedním bylo vydání zabaveného majetku, jehož hodnotu autoři zákona o vyrovnání vypočítali na 75 miliard korun. Církve podaly kolem 10 tisíc žádostí o vydání majetku. Stát jim dosud převedl kolem 80 tisíc hektarů lesa, 40 tisíc hektarů dalších pozemků, stovky budov a tisíce movitých věcí, přičemž o zhruba 170 zamítnutých žádostech vedou církve soudní spory.
Druhým pilířem je vyplácení náhrad za majetek, který z různých důvodů vydat nelze a jehož souhrnná hodnota dosáhla 59 miliard korun. Částka, kterou stát každoročně církvím posílá, se tak skládá z těchto náhrad, jež v letošním roce dosáhnou 2,123 miliardy, a ze státního příspěvku na činnost, který se každoročně snižuje o pět procent a jehož vyplácení skončí v roce 2030. Letos dostanou církve od státu na provoz více než 1,1 miliardy korun.
Infografika
Až se v roce 2042 uzavře i vyplácení náhrad za nerestituovaný majetek a dokončí se odluka církví od státu, budou náboženské společnosti odkázány samy na sebe. "Mezi obavami z budoucnosti a jistotou, že financování poběží bezproblémově, je velká škála. Řekl bych, že jsme zodpovědně starostliví, ale že bychom měli strach, to ne," říká plzeňský biskup Tomáš Holub, který stál u zrodu katolické investiční strategie.
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Víte, že…
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod
- nezobrazují se jim reklamy
- mohou odemknout obsah kamarádům
- mohou prohlížet online archiv
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
