Komunistická Čína zavádí systém kontroly obyvatel, který překonává nejdivočejší sny spisovatelů antiutopických románů: počítačové systémy mají automaticky hodnotit "kvalitu" jednoho každého obyvatele a podle výsledků ho odměňovat nebo trestat.
O významu, jaký Čína takzvanému systému společenského kreditu přikládá, svědčí i vyjádření samotného prezidenta státu a generálního tajemníka komunistické strany Si Ťin-pchinga: "Umožní to důvěryhodným lidem cestovat kamkoliv na světě. Na druhou stranu ti, kteří nejsou hodni důvěry, nebudou moci učinit jediný krok."
Ve skutečnosti jdou záměry projektu ještě mnohem dál než jen ke kontrole pohybu obyvatel. Systém má v podstatě zaujmout roli, kterou zatím měl jen Bůh v mysli věřících: dohlédne všude, bude hodnotit každý čin a podle svého uvážení odměňovat nebo trestat. Na rozdíl od Boha bude mít hmatatelnou podobu počítačových systémů a sítí, ale stejně jako Bůh bude nezbadatelný a nekontrolovatelný.
Systém všechno vidí
Samotný princip takového systému není nový a uplatňuje se v mnoha aplikacích. Lze ho přirovnat k funkcím internetových vyhledávačů, které se snaží, aby výsledky hledání co nejvíce odpovídaly zadání uživatele. Vyhledávací program proto − zjednodušeně řečeno − neustále prohledává obsah internetu a hodnotí ho podle zadaných parametrů, které jsou průběžně optimalizovány, přičemž významnou roli v procesu mají prvky umělé inteligence. Obsah, který lépe odpovídá zadání, dostane vyšší hodnocení, obsah s nižší relevancí se umístí hůře. V extrémních případech je z výsledků vyhledávání úplně vyloučen. Stačí si do takového systému místo webových zdrojů dosadit lidi − a dostanete to, čemu Čína říká systém společenského kreditu.
Systém má zaujmout roli, kterou má Bůh: dohlédne všude, bude hodnotit každý čin a podle svého uvážení odměňovat či trestat.
Ve skutečnosti ani podchytávání lidí počítačovými systémy není nic nového. Navzdory okázalé snaze o ochranu osobních dat s nimi běžně pracují pojišťovny, banky, PR agentury, korporace, sociální sítě, státní správa, kriminalisté − o tajných službách ani nemluvě. Svým způsobem je primitivní verzí takového systému i tuzemské bodové hodnocení řidičů. Rozdíl oproti Číně je v účelu (i když kdo ví…) a především v rozměrech: nejlidnatější stát světa má momentálně 1,4 miliardy obyvatel.
Dát dohromady tak obrovskou databázi není jen tak, ale ve věku internetu a sociálních sítí nejde o nic nemožného − nikoliv náhodou se na budování systému sociálního kreditu podílí Alibaba, největší čínská skupina podnikající v informačních technologiích, a další tamní společnosti. Komentátoři většinou konstatují, že podíl soukromých subjektů na systému je nejasný, ovšem není to jediná kontroverzní čínská aktivita, kde dost dobře nejde oddělit firmy od státu: podezření, že jejich produkty shromažďují a kamsi odesílají data, nečelí jen Huawei, ale i někteří tamní výrobci dronů a další elektroniky.
Pozor na nesprávné přátele
Do systému společenského kreditu proudí především informace z daňových úřadů, policejních zdrojů, sledují se aktivity na internetu, pohyby na účtech, data z mobilních sítí a bankomatů, nověji byla zapojena síť pouličních kamer vybavených programy pro rozpoznávání obličejů.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později