Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecNástup ANO 2011 do vlády a Andreje Babiše i Aleny Schillerové na ministerstvo financí doprovázely velké plány na reformu daní. Ať šlo o slova dnešního premiéra o stamiliardových únicích a opatřeních, jak peníze převést na infrastrukturu a sociální výdaje, nebo představy Schillerové o novém zákonu o dani z příjmů a zjednodušení daňové soustavy.
Z příslibů zůstalo torzo − hlavně postupné zavádění elektronické evidence tržeb a další zpřísnění při výběru DPH či úpravy některých sazeb. Například právě schválený daňový balíček živnostníkům opět zvyšuje z jednoho na dva miliony korun limit, do něhož mohou daň odvádět paušálem. Snadněji se také budou odečítat výdaje na vědu a výzkum a omezí se možnost majetkově provázaných společností navzájem si půjčovat, a snižovat tak základ daně o zaplacené úroky.
Hlavním cílem pro následující období zůstává boj proti krácení daní. "Dotažení elektronické evidence tržeb je prioritou číslo jedna," tvrdí ministryně Schillerová. A dodává, že za rok 2018 přinesla EET více než 12 miliard, 9,5 miliardy zvýšením výnosu DPH a daně z příjmů a zbytek vyššími výnosy na pojistném, což souvisí s omezením černých výplat na ruku. "Vybralo se více na daních, část šedé ekonomiky se zlegalizovala, ale neobešlo se to bez nákladů, které nesly soukromé subjekty," podotýká k tomu hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Třetí a čtvrtou vlnu EET nicméně pozastavil Ústavní soud, a na živnostníky, dopravce a svobodná povolání proto dopadne asi až příští rok. Osladit ji má snížení DPH u vodného a stočného či při prodeji točeného piva.
Sliby chyby
O tom, že slova politiků mívají k realizaci daleko, svědčí chaos kolem záměru zrušit superhrubou mzdu a spolu s tím srazit zdanění příjmů fyzických osob. Lidé by už neplatili 15 procent ze zmíněné superhrubé, ale z obnovené hrubé mzdy. Zcela nově by se tato operace měla spojit s ukončením plateb státu za státní pojištěnce, tedy za děti, důchodce a nezaměstnané. Chybějící peníze by doplatili zaměstnanci a živnostníci o 3,7 procenta vyšším odvodem na zdravotní pojištění. Takže celkový efekt snížení odvodů ve prospěch eráru, třeba pro člověka s průměrným příjmem, by tak představoval ročně kolem šesti tisíc korun, což by státní kasu připravilo o 32 miliard korun. Ty by později alespoň teoreticky nahradil výnos daní spojených s vyšší spotřebou.
Infografika: Složitost daní bolí víc než jejich výše
Komplikovaný plán, který vyvolává obavy z rozvratu financování zdravotního systému, je však nepřijatelný pro pravicovou opozici i komunisty, což jej předem dost diskvalifikuje. Ministryně Schillerová mluví o jeho platnosti nejpozději v roce 2021, avšak další kroky při přípravě této změny podmiňuje politickou dohodou.
Oddaluje se také záměr sepsat pro poplatníky vstřícnější zákon o daních z příjmů. Ten měl přinést nejen snadnější výpočet daňových povinností, ale současně i odstranit řadu výjimek. Ty se za dvacet let rozrostly v dlouhý seznam a podle přibližného propočtu ministerstva financí každoročně z rozpočtu vytrhávají na 300 miliard korun. Skoro 90 procent z nich představují úlevy sociálního charakteru − osvobození od daně a položky snižující základ daně i samotnou daň − a ty jsou prakticky nezpochybnitelné. O zbývajících 30 miliardách se už diskutovat dá, stejně jako o 15 miliardách týkajících se firem.
A v tom tkví základní problém, zdanění příjmů se stává navýsost politickou záležitostí i předmětem lobbistických tlaků. Důsledné omezení daňových výjimek je přitom skutečný evergreen: stejný úmysl už před více než deseti lety týdeníku Ekonom představil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek.
U daní se kabinet pohybuje v úzkém koridoru. Na jedné straně stojí Babišův slib je nezvyšovat, na druhé obava ze zpomalení ekonomiky a z poklesu příjmů. Ty před lety zachránily rozpočet díky nečekaně vysokému hospodářskému růstu po roce 2013, a umožnily dokonce snižovat státní dluh. Jenomže na enormní výnosy už nelze spoléhat a ty navíc stejně jsou na léta dopředu rozděleny na vyšší důchody a učitelské platy.
Nářky nad pojistným
Byznys v zásadnější změny daní stejně nedoufá. "Nevěřím, že to současná vláda se zrušením superhrubé mzdy myslí vážně. Léta silného ekonomického růstu jsou za námi a s nimi končí období nad očekávání objemného přílivu peněz do státní kasy, především zásluhou vyššího výběru pojistného a daně z příjmů fyzických osob," řekla Ekonomu Horská z Raiffeisenbank. Veřejné rozpočty se musí připravit na chudší léta a výpadek příjmů při zrušení superhrubé mzdy by bylo velmi těžké nahradit či vykompenzovat úsporami.
Jinou věcí je, zda domácí ekonomika radikálnější změny daní potřebuje. Podnikatelé, zejména Svaz průmyslu a dopravy České republiky, chtějí, aby se nezvyšovala daňová zátěž. Složená daňová kvóta, podíl daní a pojistného na HDP, u nás nyní představuje 35 procent. "V mezinárodním srovnání není tato zátěž v České republice nadměrná," říká k tomu někdejší centrální bankéř a exšéf České spořitelny Pavel Kysilka. A za hlavní problém označuje složitost systému a nedostupnost jednoduchého elektronického daňového přiznání.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
