Velkokapacitní výtah naplněný turisty do posledního místa stoupá vzhůru rychlostí 10 metrů za sekundu. Zdolat výšku 456 metrů mu tak netrvá ani celou minutu. Výhled, který se pak ve 125. patře nejvyšší budovy světa Burdž Chalífa zjeví před očima, je dechberoucí.
Přímo v těsném okolí věže čnící nad městem do více než 800 metrů se rozkládá dubajský downtown zastavěný mrakodrapy nejrůznějších tvarů. Kam oko dohlédne, desítky jeřábů navíc stavějí další nové hotely či výškové budovy s apartmány. Mezi nimi se jako had táhne hlavní třída Sheikh Zayed Road, po níž v šesti pruzích v každém směru proudí kolony silných aut. Je neuvěřitelné, že ještě před 60 lety na tomto místě stálo jen malé rybářské městečko.
Zároveň je to pohled, ze kterého musí plesat srdce každého stavaře nebo developera: v Dubaji tečou tisíce kubíků betonu a nekončící stavební boom jen potvrzuje, že překotný rozvoj druhého největšího z arabských emirátů se nezastavil. A to ani poté, co místní ekonomika prošla zásadní změnou, když se téměř úplně zbavila závislosti na ropě.
Centrum byznysu a turismu
Země jako Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt nebo Spojené arabské emiráty (SAE) díky černému zlatu zbohatly a dodnes pro většinu z nich představuje nepostradatelný zdroj peněz. Nespolehlivost příjmů z exportu suroviny ale těžařské velmoci vede k tomu, že se této závislosti chtějí zbavit.
Dubaj patří v regionu k lídrům v "překlápění" ekonomiky. Pustila se do něj mnohem dřív než třeba sousední Saúdská Arábie, prakticky už od 80. let 20. století. Motivaci měla o to větší, že nejen vedle Saúdské Arábie, ale i sousedního emirátu Abú Dhabí je co do zásob ropy chudým příbuzným. Zatímco Saúdové disponují rezervami 270 miliard barelů a nejbohatší z emirátů odhaduje objem podzemního bohatství na 92 miliard barelů, Dubaj může do budoucna počítat s vytěžením "jen" čtyř miliard barelů.
Dubajští panovníci se vydali cestou investic do turistického ruchu a podpory byznysu a finančnictví. Emirát přitom nevábí firmy jen na nízké daně, i když ty pochopitelně hrají zásadní roli. "Významnými počiny v rozvoji mezinárodního obchodu bylo otevření námořního přístavu Jebel Ali, který je dnes největším a nejvytíženějším přístavem světa, založení zóny volného obchodu v arabském světě Jebel Ali Free Zone, kde nyní působí tisíce firem, nebo založení vlastních aerolinek Emirates," vypočítává Ondřej Soška, viceprezident Czech Business Council, sdružujícího české firmy působící v SAE, příčiny úspěchu pouštního emirátu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později