Stejně jako většina Evropy také Česko odebírá ruský zemní plyn, avšak fatálně závislé na něm není. Co by se stalo za situace, že by kvůli eskalaci rusko-ukrajinského střetu došlo k dalšímu zhoršení vztahů mezi Moskvou a Západem a tento plyn přestal proudit do Evropy? Podle Václava Bartušky, zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti, by výpadek byl s jistým úsilím nahraditelný.
A nejde jen o to, že v domácích zásobnících je plynu na třetinu roční spotřeby. Evropa totiž nemá jen norskou náhradu − na jihu a jihovýchodě je doslova obklopena prstencem jiných dodavatelů, kteří čekají na příležitost, tedy pásem zemí severní Afriky a Blízkého východu.
Problémy by nemusely nastat ani s cenou, protože tu určuje nabídka a poptávka. A zatímco spotřeba zemního plynu v Evropské unii stagnuje, země jako například Alžírsko či monarchie kolem Perského zálivu žijí téměř výhradně z exportu plynu a ropy. Naopak pro Rusko by hypotetické zastavení dodávek plynu do Evropy (jde téměř o 200 miliard krychlových metrů ročně, tedy skoro o třetinu jeho těžby) okamžitě přineslo ohromné potíže, protože vývoz uhlovodíků zajišťuje větší část jeho rozpočtových příjmů.
Je Česká republika připravena na to, že do ní naráz − třeba v důsledku války mezi Ruskem a Ukrajinou − přestane proudit ruský plyn?
Česká republika je plně napojena na plynový trh severozápadní Evropy, soustředěný kolem Rotterdamu. Sto procent k nám dodaného plynu se prodává na trzích v Nizozemsku a Německu. Je lhostejné, zda k nám nakonec doputuje ruský, norský nebo nizozemský zemní plyn. Podstatné je, že máme všechny kontrakty uzavřené na Západě a zároveň máme dostatek přepravních cest, aby se plyn fyzicky dostal do České republiky. Loni k nám 99,3 procenta plynu přiteklo z Německa, přes Ukrajinu a Slovensko jen 0,7 procenta.
Jak je na tom zbytek Evropy? Měli by jinde také takové štěstí?
Tohle není otázka štěstí, ale národního rozhodnutí, kam chcete patřit. Česká republika usilovala o diverzifikaci dodávek ropy a plynu od počátku své existence − už v lednu 1996 byl spuštěn ropovod z Německa, o rok později jsme uzavřeli plynový kontrakt s Norskem. Naše provázanost se západní Evropou postupně rostla a dnes jsme plně součástí západního trhu. Ale například sousední Slovensko má stále dlouhodobý kontrakt s Ruskem. Podobnou dvojicí je Rakousko a Maďarsko − naši jižní sousedé jsou plně propojení s Německem, zatímco Maďarsko dává stále přednost dlouhodobým kontraktům s Ruskem. Přitom rakouský obchodní bod Baumgarten je doslova pár kilometrů od maďarských hranic.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později