Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecStejně jako většina Evropy také Česko odebírá ruský zemní plyn, avšak fatálně závislé na něm není. Co by se stalo za situace, že by kvůli eskalaci rusko-ukrajinského střetu došlo k dalšímu zhoršení vztahů mezi Moskvou a Západem a tento plyn přestal proudit do Evropy? Podle Václava Bartušky, zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti, by výpadek byl s jistým úsilím nahraditelný.
A nejde jen o to, že v domácích zásobnících je plynu na třetinu roční spotřeby. Evropa totiž nemá jen norskou náhradu − na jihu a jihovýchodě je doslova obklopena prstencem jiných dodavatelů, kteří čekají na příležitost, tedy pásem zemí severní Afriky a Blízkého východu.
Problémy by nemusely nastat ani s cenou, protože tu určuje nabídka a poptávka. A zatímco spotřeba zemního plynu v Evropské unii stagnuje, země jako například Alžírsko či monarchie kolem Perského zálivu žijí téměř výhradně z exportu plynu a ropy. Naopak pro Rusko by hypotetické zastavení dodávek plynu do Evropy (jde téměř o 200 miliard krychlových metrů ročně, tedy skoro o třetinu jeho těžby) okamžitě přineslo ohromné potíže, protože vývoz uhlovodíků zajišťuje větší část jeho rozpočtových příjmů.
Je Česká republika připravena na to, že do ní naráz − třeba v důsledku války mezi Ruskem a Ukrajinou − přestane proudit ruský plyn?
Česká republika je plně napojena na plynový trh severozápadní Evropy, soustředěný kolem Rotterdamu. Sto procent k nám dodaného plynu se prodává na trzích v Nizozemsku a Německu. Je lhostejné, zda k nám nakonec doputuje ruský, norský nebo nizozemský zemní plyn. Podstatné je, že máme všechny kontrakty uzavřené na Západě a zároveň máme dostatek přepravních cest, aby se plyn fyzicky dostal do České republiky. Loni k nám 99,3 procenta plynu přiteklo z Německa, přes Ukrajinu a Slovensko jen 0,7 procenta.
Jak je na tom zbytek Evropy? Měli by jinde také takové štěstí?
Tohle není otázka štěstí, ale národního rozhodnutí, kam chcete patřit. Česká republika usilovala o diverzifikaci dodávek ropy a plynu od počátku své existence − už v lednu 1996 byl spuštěn ropovod z Německa, o rok později jsme uzavřeli plynový kontrakt s Norskem. Naše provázanost se západní Evropou postupně rostla a dnes jsme plně součástí západního trhu. Ale například sousední Slovensko má stále dlouhodobý kontrakt s Ruskem. Podobnou dvojicí je Rakousko a Maďarsko − naši jižní sousedé jsou plně propojení s Německem, zatímco Maďarsko dává stále přednost dlouhodobým kontraktům s Ruskem. Přitom rakouský obchodní bod Baumgarten je doslova pár kilometrů od maďarských hranic.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
