Stejně jako většina Evropy také Česko odebírá ruský zemní plyn, avšak fatálně závislé na něm není. Co by se stalo za situace, že by kvůli eskalaci rusko-ukrajinského střetu došlo k dalšímu zhoršení vztahů mezi Moskvou a Západem a tento plyn přestal proudit do Evropy? Podle Václava Bartušky, zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti, by výpadek byl s jistým úsilím nahraditelný.

A nejde jen o to, že v domácích zásobnících je plynu na třetinu roční spotřeby. Evropa totiž nemá jen norskou náhradu − na jihu a jihovýchodě je doslova obklopena prstencem jiných dodavatelů, kteří čekají na příležitost, tedy pásem zemí severní Afriky a Blízkého východu.

Problémy by nemusely nastat ani s cenou, protože tu určuje nabídka a poptávka. A zatímco spotřeba zemního plynu v Evropské unii stagnuje, země jako například Alžír­sko či monarchie kolem Perského zálivu žijí téměř výhradně z exportu plynu a ropy. Naopak pro Rusko by hypotetické zastavení dodávek plynu do Evropy (jde téměř o 200 miliard krychlových metrů ročně, tedy skoro o třetinu jeho těžby) okamžitě přineslo ohromné potíže, protože vývoz uhlovodíků zajišťuje větší část jeho rozpočtových příjmů.

Je Česká republika připravena na to, že do ní naráz − třeba v důsledku války mezi Ruskem a Ukrajinou − přestane proudit ruský plyn?

Česká republika je plně napojena na plynový trh severozápadní Evropy, soustředěný kolem Rotterdamu. Sto procent k nám dodaného plynu se prodává na trzích v Nizozemsku a Německu. Je lhostejné, zda k nám nakonec doputuje ruský, norský nebo nizozemský zemní plyn. Podstatné je, že máme všechny kontrakty uzavřené na Západě a zároveň máme dostatek přepravních cest, aby se plyn fyzicky dostal do České republiky. Loni k nám 99,3 procenta plynu přiteklo z Německa, přes Ukrajinu a Slovensko jen 0,7 procenta.

Jak je na tom zbytek Evropy? Měli by jinde také takové štěstí?

Tohle není otázka štěstí, ale národního rozhodnutí, kam chcete patřit. Česká republika usilovala o diverzifikaci dodávek ropy a plynu od počátku své existence − už v lednu 1996 byl spuštěn ropovod z Německa, o rok později jsme uzavřeli plynový kontrakt s Norskem. Naše provázanost se západní Evropou postupně rostla a dnes jsme plně součástí západního trhu. Ale například sousední Slovensko má stále dlouhodobý kontrakt s Ruskem. Podobnou dvojicí je Rakousko a Maďarsko − naši jižní sousedé jsou plně propojení s Německem, zatímco Maďarsko dává stále přednost dlouhodobým kontraktům s Ruskem. Přitom rakouský obchodní bod Baumgarten je doslova pár kilometrů od maďarských hranic.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.