Před sto lety skončila porážkou císařského Německa první světová válka. Ta za cenu devíti milionů mrtvých a 15 milionů zraněných, z nichž pětinu představovali invalidé, změnila svět. Vojensky, politicky, sociálně a do značné míry i ekonomicky. Vlády si totiž během konfliktu otestovaly centrální plánování nebo deficitní financování a léčbu inflací.
New York místo Londýna
Z ekonomického pohledu za války v první řadě vznikl nový obchodní a finanční lídr světa − USA. Dodávky Spojencům a pak vlastní armádě tam roztočily byznys od hutí a loděnic přes chemičky a textilky až ke konzervárnám. Prosperovalo i zemědělství. V roce 1918 americký HDP na osobu definitivně překonal úroveň Velké Británie a platy za dalších deset let předstihly ty britské o polovinu.
Prvořadý mezinárodní význam mělo, že se Spojené státy z dlužníka změnily ve věřitele. Jen Britové a Francouzi po válce dlužili newyorským bankéřům v čele s Morgany a Rockefellery skoro deset miliard dolarů. Což v dnešním přepočtu představuje sumu přes 150 miliard dolarů.
Současně americký kapitál ovládl Střední a Jižní Ameriku i Kanadu − všude tam vytlačil britské investory − a začal pronikat na nová teritoria. Do východní Asie, třeba do Šanghaje v Číně, nebo do Německa. Tam stál za modernizací průmyslu, zejména hutních a chemických podniků či automobilek.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později