Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan NěmecV malé místnosti v hlavní budově žateckého družstva Chmelařství stojí podél zdí několik stolů. Na nich na modrém papíře leží hromádky sušeného chmele. U každé je cedulka, z které lokality a od jakého pěstitele sklizeň pochází. Šéf družstva Zdeněk Rosa bere z jedné hromádky zelenou šišku, mne ji mezi prsty, pak si přivoní. Senzorické testy jednotlivých sklizní podle něj jezdí do Žatce dělat i zákazníci včetně těch ze zahraničí. "Jezdí se podívat na sklizeň a navštěvují nás i po ní, chmel testují a pak si řeknou, který chtějí koupit," vysvětluje třiačtyřicetiletý manažer. I mezi sklizněmi stejné odrůdy vypěstovanými na různých místech Česka mohou podle něj existovat drobné rozdíly v aromatu.
Družstvo Chmelařství, jež Zdeněk Rosa vede, sdružuje drtivou většinu českých pěstitelů chmele. Ti patří mezi světovou špičku: co do objemu produkce jsou třetí na světě za Spojenými státy a Německem. Chmele se v Česku vypěstuje tolik, že to dalece přesahuje potřeby tuzemských pivovarů. A tak patří Česko i mezi největší světové exportéry. Z žateckého poloraného červeňáku se vaří pivo v desítkách zemí od Jižní Ameriky po východní Asii.
I proto má Zdeněk Rosa mezi odbornými publikacemi seřazenými v knihovně ve své kanceláři třeba i česko-japonský slovník. "Ale moc času na učení japonštiny nemám. Spíš si jen před pravidelnou každoroční obchodní cestou do Japonska zopakuju základní slovíčka a fráze," usmívá se.
Vřelý vztah ke chmelu má takříkajíc v genech: jeho dědeček byl chmelařským agronomem a uznávaným odborníkem, otec vede chmelařský podnik v Mutějovicích na Rakovnicku. V družstvu Chmelařství pracuje Zdeněk Rosa už více než dvacet let. A angažuje se i na mezinárodní úrovni − je viceprezidentem Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele.
Letošní extrémně suché a horké léto postihlo většinu zemědělských odvětví. Jak moc zasáhlo pěstitele chmele?
Dopady na výnosy chmele byly mimořádné. Pro růstovou fázi a vývoj hlávek chmele je rozhodující, aby přišly srážky v období července a srpna a daly základ růstu. Letos bylo pravděpodobně nejsušší a nejteplejší léto v historii, měli jsme přes 40 tropických dnů a srážky v červenci byly na Žatecku na čtvrtině dlouhodobého průměru, v jiných oblastech České republiky pak ještě méně. Propad v porovnání s loňským nebo předloňským rokem bude velký.
Můžete jej vyčíslit?
Pokud se podíváme na srovnání s rokem 2017, byly letos výnosy na hektar asi o třetinu nižší. Loni se sklidilo celkem zhruba 6800 tun chmele. V tomto roce se sice pěstoval chmel na větší ploše než loni, ale jen asi o tři procenta. Nárůst plochy nedokázal vyrovnat výpadek produkce, ta bude letos také asi o třetinu menší.
Jak se to projeví na ceně chmele? Logicky se nabízí, že by měl podražit.
V chmelařství se pracuje s dlouhodobými smlouvami. Chmel je investičně náročná rostlina, takže potřebujeme určitou dlouhodobost, stabilitu a jistotu. Stabilita se vytváří dlouhodobými kontrakty. Jak mezi pěstiteli a obchodními firmami, tak mezi obchodními firmami a pivovary. S velkou částí produkce pracujeme nejméně na tříleté bázi.
Pěstitelé tedy letos prodají méně chmele, ale za stejné ceny jako třeba před rokem?
Ano. V tom je chmel specifický na rozdíl třeba od jednoletých plodin, u kterých neexistují smlouvy dopředu a ceny se odvíjejí od aktuální situace na trhu. Pro pěstitele chmele jsou dlouhodobé kontrakty dvousečné: na jednu stranu jim zajistí určitou stabilitu, ale na druhou stranu ekonomický dopad letošní horší sklizně pocítí především oni.
Je neúroda až tak dramatická, že by některé pěstitele "položila"?
U některých podniků jsou letos výnosy jen na polovině loňského roku, a takových podniků není úplně málo. Výnosy jim v některých případech nemusí ani pokrýt variabilní náklady. Obrovský výpadek produkce se dá překlenout třeba s pomocí našeho družstva, prostřednictvím krátkodobého financování nebo z výnosů jiných plodin. Jeden rok se přežít dá, i když ekonomický výpadek pak může znamenat třeba odložení větších investic. Ale pokud by následoval i další podobný rok, může se stát, že si někteří pěstitelé řeknou, že už na to nemají.
Pamatujete podobně špatné roky, jako je ten letošní?
Každý rok je jiný, specifický, někdy srážky přijdou, jindy ne. Důležitá je distribuce srážek v průběhu vegetačního období. Máme za sebou dva dobré roky, ale v roce 2015 byla také sucha a malá sklizeň. Čili na něco jsme jako chmelaři zvyklí, ale letošní výpadek je opravdu extrémní.
Zemědělci se v případě neúrody obracejí na stát a žádají kompenzace. Dostávají nějaké i chmelaři?
Zahájili jsme jednání s ministerstvem zemědělství ohledně možných náhrad. Prvotní odezvy jsou pozitivní, ministerstvo se tím chce zabývat. Ale uvidíme, jaké bude finále. V minulých letech se chmel do náhrad nikdy nedostal, i když už sucho bylo v roce 2015 nebo 2012. Měli jsme výpadky, ale nic jsme nedostali.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
