Češi by měli mít letos na výplatních páskách v průměru o 2500 korun měsíčně více než loni. Mzdy opět porostou a jejich průměr by měl atakovat 32 tisíc korun hrubého měsíčně. Týdeník Ekonom na základě odhadu zaměstnavatelských a odborových svazů a analytiků finančních institucí dospěl k 31 780 korunám.
Zatímco Českomoravská konfederace odborových svazů se s 31 600 korunami drží spíše při zdi, hlavní ekonom pro Českou republiku v ING Bank NV Jakub Seidler či Helena Horská z Raiffeisenbank letošní průměr očekávají kolem 32 tisíc korun. V posledních měsících roku by dokonce podle Horské mohlo jít až o tisícovku měsíčně více.
Tomu odpovídá průzkum nadnárodní poradenské společnosti KPMG mezi 270 vysoce postavenými českými manažery. Devět z deseti domácích firem letos hodlá zvyšovat mzdy do výše pěti procent a třetina podniků počítá se zvýšením desetiprocentním. Přesto se domácí mzdy přiblíží těm západoevropským, alespoň podle analytika Petra Zahradníka z České spořitelny, až někdy za dvacet let.
Letos by stejně jako loni měly mzdy růst hlavně tam, kde zatím zůstávají nízké. "Vzhledem k aktuálním datům Úřadu práce usuzujeme, že porostou rychle i prodavačkám, dělníkům, řidičům nákladních aut a lidem v pohostinství," upřesňuje Štěpán Křeček z BH Securities.
Lépe bude také ve veřejném sektoru − celkem jde o 420 tisíc lidí −, protože stát přidává zejména ve školství a zdravotnictví o 15, respektive o deset procent.
Jak a kde letos porostou mzdy
Podle průzkumu společnosti Trexima pro ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2017 nejvíce vzrostly mzdy inženýrům a technologům (o 22 procent), grafickým návrhářům a také řidičům dálkových autobusů. A v pětiletém srovnání si nejvíce, o 79 procent, polepšili šéfkuchaři v hotelech. Vše je ale relativní: zatímco medián jejich mezd dosáhl 40,5 tisíce korun měsíčně, řídící letového provozu, kde loni žádné růstové rekordy nepadaly, brali 195 a například primáři nemocnic 101 tisíc korun hrubého měsíčně. Celkem mzdy narostly o sedm procent.
Jde o odraz vzestupu hospodářství, které se od konce recese v roce 2013 zvětšilo, počítáno v eurech, o pětinu. "Letošní mzdový růst zrychlí a nominálně dosáhne téměř osmi procent. Nadále bude tažen nedostatkem volných pracovních sil a příznivým vývojem ekonomiky. Navíc je podpořen růstem produktivity, a proto nepůsobí tolik inflačně," předpovídá Petr Zahradník.
Česká spořitelna si k vývoji na trhu práce vytvořila speciální analýzu, v níž se navíc uvádí, že vyjednávací pozice zaměstnanců je nyní extrémně silná a růst mezd přetrvá minimálně do roku 2019. Pak situaci začnou ovlivňovat dnešní investice firem do robotizace a automatizace provozů, což mírně zvýší míru nezaměstnanosti a zpomalí rovněž mzdový růst.
Odbory se proto zamýšlejí nad vzdálenější budoucností a upozorňují, že v evropském srovnání mzdy zůstávají nízké − asi dvaapůlkrát nižší než v Německu. "To signalizuje daleko hlubší problém: že tu dál máme subdodavatelskou ekonomiku, jejíž základní parametry se zatím nemění," soudí ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později