Al-Namura, firma, která naučila české řidiče pít energetické nápoje a kafe z plechovky

Od ostatních domů na pra­žské Hanspaulce se nenápadné sídlo společnosti Al-Namura liší jen kři­klavě žlutými bannery Big Shock před vchodem. Firmu podle jména zná jen málokdo. Její energetický drink ale v Česku v prodaném objemu podle údajů společnosti Nielsen Admosphere poráží i světovou jedničku Red Bull. Cesta k úspěchu přitom vůbec nebyla přímočará a firma se na trh s energetickými nápoji dostala přes několik slepých uliček. "Když jsme začínali s Big Shockem, říkali jsme si, že když prodáme měsíčně 80 tisíc plechovek, budeme za vodou. Dnes jich průměrně prodáváme milion a čtvrt," říká Raid Namura, zakladatel a šéf firmy se čtyřsetmilionovým obratem.

Od zubních vrtáků k čaji

Obchodní firmu Al-Namura založili těsně po pádu komunistického režimu tři v Praze usazení synové Češky a Palestince. Firma se zpočátku věnovala zcela jinému byznysu − na Blízký východ vyvážela zboží českých firem. "První rok jsem do Saúdské Arábie vyvezl zubařská křesla, asi šest let jsme vyváželi i zubařské vrtáky. Bylo to zajímavé, balení bylo velké jako krabice od bot a stálo deset tisíc dolarů," vzpomíná Namura.

Časem ale zjistili, že spolupráce s podniky, které dosud řídili lidé z minulé éry, je velmi obtížná. Nejenže bylo těžké se do takových podniků vůbec dovolat, ale někteří manažeři podle Namury nechápali princip zahraničního obchodu. "Chtěli jsme třeba vyvézt židle, které v obchodě stály 600 korun. Když jsme přijeli do fabriky, tak nám ředitel nabídl cenu 850 korun, i když věděl, že jich chceme koupit kamion. Tak jsme si poklepali na čelo a odjeli. Tehdy ještě panoval všeobecný pocit, že když je něco na export, tak je to dražší než doma," říká.

Firma se proto rozhodla, že svůj byznysmodel otočí. Místo vývozu se začala věnovat dovozu, a využila tak obrovské poptávky po zahraničním zboží, která v devadesátých letech v Česku panovala. Raid Namura začal z Londýna dovážet sypané čaje značky Ahmad Tea. "Mám čaj rád a v té době tady moc druhů nebylo, v podstatě jen Jemča a gruzínský čaj. Byli jsme první, kdo sem začal vozit Earl Grey, to bylo už v roce 1992. Dodnes jsme jeden z největších českých dovozců," popisuje.

Řekli jsme si, že když měsíčně prodáme 80 ti­síc plechovek, budeme za vodou. Dnes jich prodáváme milion a čtvrt.

O dva roky později jej na veletrhu v Německu zaujala plechovka s ledovou kávou značky Mr. Brown. Nápoj vyráběný na Tchaj-wanu se díky bratrům Namurovým postupně stal součástí nabídky většiny tuzemských čerpacích stanic. "V listopadu jsem tam byl a další rok už jsme prodali šest kontejnerů, pak dvacet třicet ročně. Nescafé v plechovkách na trh vstoupilo až v roce 1999, takže jsme zpočátku neměli konkurenci. Během dvou let nám stoupl obrat na desítky milionů ročně," vzpomíná Namura.

Trefa na třetí pokus

Al-Namura dováží i kanadský javorový sirup (majitele firmy o něj kdysi požádal manažer pražského hotelu Palace), francouzskou hořčici a další pochutiny. Proslavila se ale energetickým nápojem Big Shock, jehož vznik byl dílem náhody.

Koncem 90. let chtěla firma vyzkoušet kombinaci svých dvou stěžejních produktů − čaje a ledové kávy − a začala vyrábět ledový čaj Ahmad v plechovkách. Přišla s ním ale v době, kdy v Česku rostla obliba PET lahví a prodej nápojů v plechu klesal. "Kvůli ledovému čaji jsme koupili plnicí linku v Kralupech, ale museli jsme pro ni dodatečně najít náhradní výrobní program. Zkoušeli jsme také různé sportovní a karnitinové nápoje a nápoje na hubnutí," říká Namura.

První pokus s energetickým nápojem ale nevyšel. Jednalo se o nesycený drink na bázi džusu, který se prodával pod názvem Šok. Recept bratrům Namurovým tehdy připravil známý výživový specialista Petr Havlíček.

Na lince se tehdy stáčelo pivo do půllitrových plechovek a nás napadlo zkusit to i s energetickým nápojem. Byli jsme první a našli jsme díru na trhu.

"Tehdy ale začal být populární Red Bull a problém byl v tom, že pro zákazníky musel energetický drink vypadat a chutnat stejně," dodává. Firma proto změnila recept, přidala bublinky a hlavně zvětšila balení. "Na lince se do půllitrových plechovek stáčelo pivo a nás napadlo zkusit to i s energetickým nápojem. Našli jsme díru na trhu. Byli jsme první, kdo přišel s energeťákem v půllitrové plechovce. Tím vznikl Big Shock jako takový," říká Namura. Pro úspěch nové značky byly klíčové distribuční kanály, které si společnost vybudovala prodejem ledové kávy na čerpacích stanicích. Řidiči kamionů jsou dodnes jednou z hlavních cílových skupin − na benzinkách se prodá zhruba třetina produkce, v řetězcích víc než polovina a zbytek v menších obchodech. Do restaurací proniká Big Shock jen sporadicky.

Prodeji paradoxně pomohl i soudní spor s konkurenční značkou Semtex. "Pro plechovku jsme zvolili černou barvu jako Semtex a oni nás zažalovali. Tak jsme plechovku udělali žlutou a ta agresivní barva nám pomohla, protože jsme byli viditelnější v regále," vysvětluje Namura.

Red Bullu firma Al-Namura konkuruje hlavně díky ceně − půllitrovka Big Shocku stojí přibližně stejně jako poloviční balení Red Bullu − a investicemi do marketingu. Podle údajů společnosti Nielsen Admosphere utratila Al-Namura za reklamu na Big Shock v prvních deseti měsících loňského roku téměř 35 milionů korun, což bylo o pět milionů víc než Red Bull a dvakrát tolik co Semtex. Konkurovat se Big Shock snaží i příchutěmi, které konzultuje s fanoušky. "Základní recept je stejný od roku 2003. Základ nám už dlouho vyrábějí specializované firmy v Německu, ale příchutě tvoříme tady. Každý den děláme ochutnávky s obchodníky a marketéry," popisuje Namura. "Je to docela dlouhý proces, který trvá třeba půl roku. Není to nic jednoduchého a ne vždycky se to povede," prozrazuje. Některé příchutě, třeba melounová, vzešly z ankety mezi fanoušky nápoje na sociálních sítích. V zahraničí, konkrétně v Rakousku, se v současnosti vyrábí i většina produkce Big Shocku, v Česku se vyrobí jen asi třetina.

Trh s energetickými nápoji roste

Ročně se v Česku za energetické nápoje utratí necelé dvě miliardy korun a trh každý rok roste zhruba o osm až deset procent. Podle Ratiba Namury je to díky lidem, kteří si tyto drinky oblíbili v mládí a kupují je i dnes.

Vedle České republiky a Slovenska je Big Shock k dostání jen mimo Evropskou unii. "Dodávali jsme do Německa, ale marketing je tam velmi drahý. V Německu jsme chtěli jít do sítě Edeka, to je 2400 obchodů. Tam na marketing potřebujete řádově miliony eur," vysvětluje Namura. "Daří se nám v Iráku, hodně vyvážíme do Nigérie, tam máme dobrý kontakt. Zkoušeli jsme i Jordánsko a Palestinu, ale je tam obrovský tlak na cenu," říká.

Firma vyváží i do Ruska, zde ovšem měla problémy kvůli poklesu hodnoty rublu. "Ze dne na den klesla měna ze 40 rublů za euro na 80 rublů. To je problém i v Nigérii. Když cena ropy klesne ze 100 dolarů na 30, tak vás to hrozně ovlivní. To jsou věci, o kterých moc nevíte, a najednou řešíte něco, co vlastně není vaše starost," říká Raid Namura.