Hudební průmysl byl první, jemuž moderní technologie zbořily dosavadní způsob prodeje. Nejdřív si lidé vypalovali CD s muzikou svých oblíbených kapel, o pár let později ji ve velkém stahují z internetu. Tomáš Filip, který více než 25 let šéfuje tuzemské pobočce světového hudebního vydavatelství Universal Music, by jejich počínání označil za krádež: lidé za hudbu přestali platit. Což se projevilo celosvětovým poklesem prodejů kompaktních disků a snížením obratu celé branže. V tuzemsku klesl o tři čtvrtiny.
Manažeři hudebních firem více než dekádu usilovně hledali cesty, jak propad příjmů zvrátit. Řešení jim nakonec spadlo samo do klína v podobě streamovacích služeb, jako je například Spotify či Apple Music, které za měsíční předplatné nabízejí k poslechu miliony skladeb. Tyhle peníze už nahrazují výpadek z prodejů CD, a hudební průmysl se tak znovu zvedá.
Potřebují muzikanti ještě hudební vydavatelství?
Stále je spousta lidí, kteří zpívají, hrají a chtějí být slavní, chtějí něco sdělit svému okolí, nebo dokonce celému světu. A jak se vy, jakožto posluchač, s nimi seznámíte? Samozřejmě, že tu jsou internetová média, která hudbu představují a umožňují vám si ji přehrát. Jenže předtím potřebujete někoho, kdo interpreta, který třeba začíná a je naprosto neznámý, dostane do situace, kdy jej vůbec můžete objevit. V řetězci subjektů, které pomáhají hudebníkům dostat se k posluchačům, leží i vydavatelství, která sice měla jisté úlohy před třiceti lety a jiné mají teď, ale nepřišla o úlohu zprostředkovat publiku umělce.
V současnosti ale není těžké, abych si třeba já do svého telefonu stáhl aplikaci na skládání hudby a písničky si složil sám.
To ale zaměňujete vytváření obsahu s jeho šířením k cílové skupině. Pořízení samotné nahrávky bylo před několika desítkami let hlavně finančně náročnější než dnes, kdy otázka její kvality už nesouvisí s penězi. Důležitější je know-how, které mají lidé pohybující se v branži dlouho. A když jste začínající umělec, tak potřebujete někoho, kdo vás nasměruje, aby nahrávka byla dostatečně dobrá. Není to jenom o tom zahrát céčko, déčko a géčko.
Streamování umožnilo branži znovu se rozvíjet. Skončilo depresivní období naší neschopnosti využít technologii v náš prospěch.
Našli bychom však hudebníky, kteří se prosadili jenom zveřejněním svých písniček na YouTube.
Sám moc takových neznám. Pokud byste vysledoval příběh nějaké hvězdy z YouTube, tak zjistíte, že ji tam objevil někdo, třeba vydavatel nebo nějaký producent, který jí pomohl prosadit se. Nebavíme se jenom o České republice, ale o celém světě. Možná se umělec prosadí bez pomoci vydavatelství v malé zemi, ale v jiných státech nikoliv. S tím už potřebuje pomoci.
Jaká by tedy měla být role vydavatelství, když na některé věci vlivem technologických změn ztratila exkluzivitu?
Podívám-li se na to z hlediska českého trhu, tak dříve byl náš byznys postavený na prodeji nahrávek. To platí také dnes, ale navíc k tomu umělce zastupujeme a pomáháme jim s managementem, zajišťováním koncertů, hledáním sponzorů, partnerů a značek. Strom spolupráce je košatější, sahá do všech oblastí, kde hudba může generovat peníze. Říkáme tomu 360stupňová spolupráce.
Kdy jste se pustili i do těchto oblastí?
Zhruba před pěti lety. Bylo to ve stejné době, kdy přišlo streamování, které umožnilo, aby se branže znovu rozvíjela, čímž skončilo depresivní období poklesu prodejů fyzických nosičů a naší neschopnosti využít technologii v náš prospěch.

Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jakub Horáček
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



