Nejšťastnější horník a hutník své doby. Tak nazval slavný profesor pražské polytechniky a stavitel železnic v českých zemích František Gerstner majitele panství Hořovice na Berounsku, hraběte Rudolfa Vrbnu (1761−1823). Dnes se dá říci, že tento šlechtic, podnikatel a zakladatel proslulé výroby šedé litiny v Komárovských železárnách, byl největším českým metalurgem své doby.
Jeho starobylý rod přitom původně neměl s Čechami, brdskými kopci ani s železem nic společného, protože pocházel ze Slezska. Teprve po Bílé hoře zakoupila jedna rodová větev panství Hořovice a Komárov. Ještě Rudolfův otec Eugen Václav Bruntálský z Vrbna (1728−1789) si s možností podnikání spíš jen pohrával, protože i když už tehdy existoval železářský závod v Komárově vedený místními praktiky, on sám se věnoval hlavně alchymii a na hořovický zámek si zval alchymisty.
Také jeho syn Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna nejprve vystudoval práva a filozofii, avšak získal i vzdělání v oboru důlní a hutní výroby. Mineralogie, hornictví a hutnictví byly jeho koníčkem, a proto absolvoval báňskou akademii ve Štiavnici. Že v tomto oboru začal nakonec i podnikat, způsobila souhra několika faktorů. Zaprvé se roku 1785 oženil (s hraběnkou Marií Terezií Kounicovou-Rietbergovou), zadruhé ho nelákala služba u císařského dvora a zatřetí ho tlačila nutnost finančně zabezpečit rodinu i otcovo panství. Pustil se tedy do reorganizace hořovické ekonomiky a zaměřil se právě na rozvoj železárenství.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později