Získávání elektrické energie ze slunečního záření je nepochybně perspektivní, ale současné metody mají své nedostatky: Účinnost přeměny světla v polovodičových článcích je nízká, jejich výroba energeticky náročná a likvidace problematická. Přitom rostliny něco podobného dělají už stovky milionů let. Vývojová pracoviště se proto snaží jejich know-how okopírovat.
"Solární fotovoltaické panely a listy rostlin dělají stejnou práci − jen úplně odlišným způsobem," píše Richard Gaughan na stránkách serveru Sciencing. "Listy ale pracují s větší účinností, proto se jeden směr vývoje fotovoltaických článků snaží uplatňovat v jejich konstrukci i některé prvky fotosyntetického cyklu."
Fotosyntéza představuje pro život na Zemi něco takového jako válce spalovacího motoru pro auto − právě tady se jeden druh energie mění na jiný, který pohání celý systém. Na úrovni vědomostí ze základní školy vypadá její průběh jednoduše: energie světla mění vodu a oxid uhličitý na energeticky bohaté sloučeniny a kyslík. Na vysoké škole už to ale tak jednoduché není; zapamatovat si kompletní fotosyntetický cyklus představuje jeden z tvrdých oříšků zkoušek z biochemie. Na fotosyntézu přitom navazují další komplikované biochemické cykly, v nichž významnou roli hraje výměna elektronů. Teoreticky proto je možné proces upravit tak, aby vyráběl nejen palivo v podobě cukrů, ale rovnou i elektřinu.
S účinností parního stroje
Jedním z velkých problémů současných fotovoltaických článků je nízká účinnost. U komerčních produktů na bázi křemíku se pohybuje okolo 15 až 20 procent, což je přibližně stejná hodnota jako u parního stroje. V laboratořích se sice podařilo vyrobit fotovoltaické články s účinností přesahující 60 procent, šlo však o exotické sloučeniny, jejichž výroba by v praxi byla velmi drahá.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později