Každý desátý Čech podniká. Hlavně mladé láká k práci na vlastní účet touha po volnosti a vlastních pravidlech. Především však popularitu práce mimo pracovněprávní vztah zvyšují úspory na daních a povinných odvodech státu.
Tak například programátor webových stránek s ročním příjmem 600 tisíc korun, který pracuje na živnostenský list a odečítá si z příjmů náklady 60procentním výdajovým paušálem, zaplatí ročně státu na daních 11 160 korun. Zaměstnanec se stejným hrubým platem zaplatí za rok o 84 600 korun víc. Více odvede i na sociálním a zdravotním pojištění.
Kouzlu peněz snadno podlehnou právě mladí lidé. Jenže sednout na lákavé pozlátko se nemusí vyplatit. Pokud totiž člověk neznalý práva kývne firmě na zdánlivě lukrativní nabídku, že místo smlouvy pro ni bude za lepší plat pracovat "na IČO", může se dostat do problémů s úřady. Pozor je třeba dávat hlavně na to, aby podnikání nemělo rysy typické pro zaměstnanecký vztah. Mezi ty patří práce pouze pro jediného objednatele, na jeho strojích a v přesně vymezenou pracovní dobu. Signalizovat takzvaný švarcsystém ale může také to, že se odměna dohodnutá ve smlouvě o dílo nebo příkazní smlouvě neodvíjí od splnění konkrétních úkolů, jak by se dalo u podnikatele očekávat, ale místo toho se váže na počet odpracovaných hodin.
Švarcsystém je v Česku nelegální a podnikateli i firmě, která si takový typ práce "objednala", za něj hrozí vysoké sankce. Na straně živnostníka může pokuta vystoupat až na 100 tisíc korun, objednavatele pak může stát až 10 milionů korun. "Sankce jsou ukládány vždy v závislosti na posouzení konkrétního případu," dodává Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí. Vedle pokuty pak může Česká správa sociálního zabezpečení při zjištění švarcsystému požadovat doplacení odvodů na sociální pojištění.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později