Aktuální číslo časopisu Ekonom
Když Oliver Dlouhý promlouvá na besedě, kterou minulý týden na pražské VŠE uspořádal týdeník Ekonom, má v sobě cosi po svých starších bratrech, hercích Michalu a Vladimíru. Přesvědčivost v roli internetového vizionáře mu určitě nechybí. Svou nonkonformitu vyjadřuje "outfitem" − triko vínové barvy, džínové kraťasy a bílé plátěné tenisky. Hlavní pracovní nástroj − notebook − si nosí na zádech v batohu. Není určitě typickým byznysmenem, pokud bychom použili měřítka staré ekonomiky. Ale Dlouhý je představitelem té nové, kde platí uvolněnější pravidla.
A zcela jiná pravidla platí i pro samotný byznys. Zboží, s nímž obchoduje Dlouhého firma Kiwi.com, totiž letenky, si může každý jako "pédéefko" vytisknout sám. A to kdekoliv na světě. Pokud tedy poměřujeme globální úspěchy v Brně založené "letenkové firmy", jejíž tržby rostou doslova geometrickou řadou, měli bychom mít na paměti i tuto výhodu, která je ve většině jiných branží (staré ekonomiky) neopakovatelná.
Ovšem rychlý vzestup by mohl být snadno vystřídán stejně rychlým pádem, pokud by firma Kiwi.com nedokázala cestovatelům nabídnout komplexnější služby a dál hrála jen roli letenkového překupníka. A nebyla schopna překonat své vnitřní problémy (spory vlastníků).
V jejich společnosti se cítíte nevýkonní. Mladé technologické podnikatele spojuje několik věcí. Třeba to, že jsou netrpěliví, neposední, pro reakci nejdou daleko a díky rychlé jízdě na hraně mají náskok před rivaly. Ať už je to Oliver Dlouhý, Jan Řežáb nebo Tomáš Čupr. Všichni mají za sebou podobný background. Vyrůstali v menších městech, vymýšleli a podnikali už na středních či na základních školách. Měli problém s autoritami a dříve nebo později utekli ze škol nebo se nechali vyhodit. Prostě je nebavily nebo je zdržovaly.
Z jejich chování pochopíte, že jsou schopní své okolí naštvat i nadchnout a nebojí se konfliktu. Podnikání v technologiích, inovacích a ve službách, které je spojuje, není zjevně ani tak o genialitě dotyčných, jako spíš o pohotovosti a o riziku, které podstupují. Kiwi.com, Čuprův Slevomat či Rohlík.cz i Řežábovy Socialbakers našly ve správnou chvíli mezeru na trhu a "oddřely si ji".
Oliver Dlouhý nepopírá, že jeho úspěch přišel tak trochu náhodou. Ani k oboru, v němž ho získal, neměl zásadní vztah. Prostě ho baví cestovat. Ale nějaké specifické dovednosti? "Uměl jsem maličko kódovat, ale jinak se učím každý den něco nového, nebaví mě být dlouho na jednom místě," tvrdí.
Během budování Skypickeru, dnes už Kiwi.com, více pronikl do technologií a naučil se dobře anglicky. Umí nacházet letenky a dobré nabídky na hotely. Sem tam si prý přečte manažerskou příručku, ale nepřehání to. Nejbližší kolegy strhává nadšením a workoholismem. Podnik o 1300 zaměstnancích ovšem začíná potřebovat také pevné mantinely a strukturu. Jak sám Dlouhý říká, jeho hlavní výzvou teď je, aby mu firma nepřerostla přes hlavu.
Text: Lucie Hrdličková
I příklady dalších českých internetových "ikon" − Ivo Lukačoviče, Tomáše Čupra, Jana Řežába či Jakuba Havrlanta − ukazují, že nový byznys má sice tendenci až překotně růst, ale nezřídka stojí na vratkých základech.
"Dříve či později Kiwi.com stejně skončí v rukou majitelů Facebooku či některé jiné firmy ze Silicon Valley," prognózuje jeden z IT investorů.
Na univerzitní půdě začne mluvit před studenty o tom, že mu vysoká škola nic nedala − že vystřídal čtyři, ale na žádné nevydržel déle než dva semestry. Zní to poněkud nevýchovně, ale Oliver Dlouhý si taková provokativní slova může dovolit. Není budižkničemu. Během pěti let vybudoval celosvětově úspěšnou firmu Kiwi.com, obchodující s letenkami, a ve svých 29 letech má našlápnuto k tomu, aby se zařadil po bok daleko starších českých miliardářů.
"Záleží samozřejmě na oboru, který děláte, v některých je nepochybně vysokoškolské vzdělání velmi důležité, pro mě osobně je ale daleko důležitější praxe. Učím se za pochodu," relativizuje svá úvodní slova.
Při besedě pořádané týdeníkem Ekonom v jedné z poslucháren pražské Vysoké školy ekonomické tím Dlouhý jen o pár let mladšímu publiku předestírá svou dosavadní životní zkušenost − cesty k úspěchu jsou klikaté a žádný diplom nikomu nic nezaručí. "U mě to vždycky skončilo tím, že mě škola přestala bavit," mluví o ztrátě motivace.
Příběh Olivera Dlouhého už není neznámý. V posledních dvou letech obletěl v mnoha mutacích nejen naši republiku coby česká verze naplněného amerického snu. Kterak se z poněkud rozevlátého člověka, jenž si přivydělával prodejem borůvek, elektronických cigaret či sluchátek, stal byznysmen světového formátu.
Psal se rok 2011, když to celé začalo. Mladý muž narozený v Praze a od pěti let vyrůstající v Jindřichově Hradci, čerstvě vyhozený z brněnské Newton College, netušil, co si dál počít se svým životem. A dostal zlatonosný nápad. Přihodilo se to v Portugalsku, kam odcestoval na dovolenou se svou přítelkyní. Aby ušetřili, rozhodli se na Pyrenejský poloostrov (a poté zpátky domů) neletět přímo, nýbrž s přestupy a s využitím vícero nízkonákladových leteckých společností. Trvalo to několik dnů, než itinerář sladili, ale dumání a syslení se vyplatilo. Zpáteční letenka je nevyšla na 10 tisíc korun, jak původně počítali, nýbrž jen na dva tisíce.
Ovíněn dvěma lahvemi portského pak ve městě Faro na pobřeží Atlantského oceánu Oliver uzřel, že na tomto modelu by bylo možné vystavět celý byznys. Našel mezeru na trhu. Poskládat lidem letenky tak, aby se z bodu A do bodu B mohli dostat za co nejvýhodnější cenu a v co nejkratším čase. A to i s těmi leteckými společnostmi, které nejsou v žádné alianci.
Když na byznys nejsou peníze
Jak s mikrofonem v ruce před publikem na VŠE vzpomínal, od původní myšlenky k realizaci a k nalezení optimálního počítačového algoritmu byla ještě dlouhá cesta. Hlavně chyběly peníze. Sám byl tenkrát na účtu v minusu. Pomohli mu další dva lidé. Prvním byl programátor slovenské původu Jozef Képesi. "Byl ochoten pracovat jen za podíl ve firmě," říká Dlouhý. Dalším mužem na samém rozjezdu internetového start-upu byl spoluzakladatel Computer Pressu Jiří Hlavenka − kamarád otce jeho přítelkyně −, který do projektu vložil téměř půl milionu korun. Tím to fakticky začalo. Kde jinde než v Brně, kde prožil a různě "propařil" svá vysokoškolská léta.
Jako první na světě propojíme letadla s autobusy a vlaky, říká Oliver Dlouhý
Oliver Dlouhý, zakladatel a šéf Kiwi.com
Další pokračování této story je už dostatečně známé: v roce 2012 založení společnosti s ručením omezeným, v roce 2013 první prodané letenky, vstup dalších investorů, následuje nabírání nových lidí po desítkách a stovkách a také až neuvěřitelný růst tržeb. Loni se firma, která se původně jmenovala Skypicker, přejmenovala na snáze zapamatovatelné a hůře zaměnitelné Kiwi.com. "Neexistuje moc univerzálních a globálně stejně vyslovovaných slov, jako je kiwi," zdůvodňuje Oliver Dlouhý výběr nového jména. Už pod ním se jeho podnik za rok 2016 dostal na úroveň osmi miliard korun tržeb. Zisk před zdaněním dosáhl téměř 200 milionů. Podstatně více, než kolik zatím do projektu nalili všichni investoři. Letos se chce dostat v tržbách na více než dvojnásobek − zhruba na 20 miliard (700−800 milionů eur). Příští rok přes miliardu eur.
Dlouhého start-up, dá-li se start-upem ještě vůbec nazývat, prodávající letenky zhruba se čtrnáctiprocentní marží, je mnohými považován za nejlepší v Evropě.
Beze spánku jako banda pankáčů
Snad i proto existují lidé, kteří si vyčítají, že do projektu také nenaskočili. Třeba Petr Kasa, zakladatel internetového obchodu Kasa.cz. "Kiwi.com je podle mě to nejlepší, co tady za poslední roky vyrostlo. Nabízeli mi v počátku podíl asi za 160 milionů korun, ťukal jsem si na čelo. Dnes vím, že jsem přišel o dost velké peníze," skládá poklonu svému kolegovi z on-line branže. Všímá si hlavně, že úspěch byl tvrdě odpracován.
Loni šlápl na brzdu, protože vytušil, že tahle divoká jízda může zlikvidovat nejen jeho zdraví, ale i manželství.
Však také Oliver Dlouhý vzpomíná na hektické období rozjezdu do roku 2015, kdy firma prý fungovala spíše jako banda pankáčů.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
