Aktuální číslo časopisu Ekonom
Tento měsíc uplyne 24 let od zápisu společnosti Agrofert v obchodním rejstříku. Ponechme nyní stranou způsob, jakým ji šéf Andrej Babiš později ovládl. Faktem je, že z obchodníka s hnojivy, který měl původně fungovat jako pražská pobočka slovenského polostátního podniku, vybudoval během necelého čtvrtstoletí třetí největší firemní uskupení v Česku, které neustále rostlo a ke kmenovým odvětvím zemědělství, chemie a potravinářství přibíralo další a další obory.
Ani vytrvale expandující Agrofert však Babišovi nestačil. Se svým hnutím ANO se pustil také do otevřeného politického boje. Letos na podzim se ukáže, jestli zdolá další metu, zvítězí ve volbách do Poslanecké sněmovny a stane se premiérem. Průzkumy mu dávají velké šance.
Rozkročení do politiky ale nezůstalo bez následků pro Babišovo podnikání. Že se jako ministr musel vzdát formálního vedení ve svých firmách, mu v zásadě nevadilo. Hůře snášel zpřísnění zákona o střetu zájmů, které bylo namířeno proti němu.
Státní Čepro najelo na Babišovu bionaftu. Agrofert s firmami Preol a Primagra v minulém roce ovládl její dodávky do strategického státního podniku, podřízeného ministerstvu financí.
V roce 2013, než se Andrej Babiš stal vicepremiérem a ministrem financí, se jeho Agrofert podílel na celkovém nákupu bionafty pro Čepro 44 procenty. Vloni to bylo bezmála už 69 procent, což je nárůst o více než polovinu. Aktuální údaj za rok 2016 získal týdeník Ekonom od společnosti Čepro.
"Od dodavatelů, s nimiž máme uzavřené rámcové smlouvy, nakupujeme biopaliva na základě nejvýhodnější ceny," uvádí mluvčí Čepra Lenka Svobodová. Z přehledu, který poskytla Ekonomu, vyplývá, že lovosický Preol vloni dodal největšímu distributorovi pohonných hmot 62 procent z celkového nákupu bionafty. Rok předtím to bylo necelých 45 procent. Milínská Primagra, menší Babišův výrobce bionafty, v uplynulém roce dodala Čepru dalších bezmála sedm procent.
Preol a Primagra jsou jedinými tuzemskými výrobci bionafty pro státní Čepro. Do začátku roku 2014 jim byla konkurencí ještě ústecká Kratolia. Po zásahu Daňové kobry ovšem fabrika v areálu bývalé Setuzy s výrobou skončila.
Významným obchodním partnerem státního Čepra je také společnost Ethanol Energy ze skupiny Agrofert. Zásobuje ho bioetanolem, přimíchávaným do benzinu. Rok předtím, než Andrej Babiš nastoupil na ministerstvo financí, se jeho Ethanol Energy na celkovém nákupu bioetanolu pro Čepro účastnil 21 procenty. V uplynulých třech letech se jeho podíl pohyboval mezi 32 a 36 procenty.
Babiš zvolil očekávanou cestu. Potvrdil, že svůj majetek převede do svěřenského fondu, čímž zákonu formálně vyhoví. Svěřenský fond jako nový instrument českého práva mu ale zároveň umožňuje udržet pod kontrolou dosavadní majetek i výnosy.
Převod majetku bezmála tří stovek firem připomíná, do jaké pestrosti se Babišovo impérium rozrostlo. V tomto čísle Ekonomu nabízíme sondy do těch méně známých či viditelných odvětví, jako jsou reality, zdravotnictví, lesnictví nebo gastronomie. Potvrzuje se, že Babiš "prosákl" do českého hospodářství jako nikdo jiný.
Je kolem půl deváté dopoledne, na staveništi ale nikdo nedělá. Jen osobní auta před unimobuňkami a nedaleko provizorně zaparkovaný bagr naznačují, že podle kalendáře je normální pracovní den. Vysvětlení nabízí počasí − teploměr ukazuje devět stupňů pod nulou, navíc přes noc napadlo dalších pár centimetrů nového sněhu. První lednový pátek se zkrátka do stavebního deníku projektu Park Resort Průhonice nezapíše zrovna jako den rekordních výkonů.
Silné mrazy ale nepotrvají věčně. I přesto, že výhled do areálu komplikuje dvoumetrový plechový plot, hned za ním je vidět několik hrubých staveb rodinných domů s rovnou střechou, velkými okny a garážemi pro dvě auta. Celkem jich má v bezprostředním sousedství Průhonic vyrůst přes padesát. "V první etapě jsme prodali 16 domů, do kterých se klienti budou stěhovat do konce letošního roku. Ve druhé etapě se počítá s 20 domy. Zbytek by se mohl dokončit zhruba do tří let," řekl Ekonomu manažer projektu Jindřich Archalous ze společnosti Imoba.
Nebude to bydlení pro běžnou střední třídu, dolní cenová hranice začíná na 20 milionech korun. Svoji roli nehraje pouze moderní funkcionalistické řešení kvádrových staveb, ale i dobrá pověst Průhonic jako rezidenční lokality. Zhruba osmihektarový pozemek je navíc ze dvou stran obklopen zámeckým parkem, chráněným programem UNESCO. Atraktivitu polohy podtrhuje blízkost Prahy a spojení po dálnici D1.
Nová rezidenční čtvrť v Průhonicích je zatím největším zdejším počinem ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Nyní téměř třítisícovou obec si oblíbil už v první polovině 90. let, když pendloval mezi Bratislavou a Prahou a Agrofert znali jenom lidé z branže obchodu s hnojivy. V Průhonicích si Babiš pořídil hlavní sídlo, později koupil a zrenovoval sokolovnu s restaurací, další podnik pro náročné jedlíky chce otevřít na náměstí.
Pozemky pro výstavbu rodinných domů v místní části Hole si pořídil v roce 2010. Základ koupil od majitelů bývalé slévárny, která na pozemku dříve stála. Projekt mu vypracoval ateliér A32, který se podepsal také pod návrhy centrály Agrofertu na pražském Chodově a nedalekého Centra pohybové medicíny. Celkové náklady na výstavbu rezidenčního areálu se podle důvěryhodného zdroje Ekonomu pohybují kolem jedné miliardy korun.
Investice do realit patří mezi méně zřetelné, ale o to významnější směry, do nichž Babiš v uplynulých letech expandoval. Aktiva společnosti Imoba, která spravuje Babišovy nemovitosti a spadá pod ni například i Farma Čapí hnízdo, se v roce 2015 blížila sedmi miliardám korun. Ve skutečnosti je ale hodnota opomíjeného realitního angažmá ministra financí mnohem vyšší. Pod Imobu totiž nepatří vše, například fond Hartenberg, který loni koupil největší kancelářský komplex Orchard v Ostravě. Množství lukrativních nemovitostí také patří Agrofertu, jejich prodej a pronájem řídí společnost Agrofert reality.
Rozlohou největší a zároveň málo známý ministrův developerský projekt se před lety rýsoval za hranicemi, konkrétně na Slovensku. V roce 2002 Babiš koupil od slovenského Fondu národního majetku bratislavský chemický závod Istrochem. V továrně vybudované Alfredem Nobelem se už v 19. století vyráběly výbušniny. Od té doby se jí říkalo Dynamitka, z dob komunistické vlády se zase vžil název Dimitrovka. Byla pověstná štiplavým zápachem, kterým zamořovala okolní čtvrtě. Kdysi stála za městem směrem na severovýchod, metropole ji ale postupně obklopila. A to z ní udělalo lukrativní oblast.
Ještě před globální hospodářskou krizí měl Babiš s pozemky Istrochemu velké plány. Na stránkách jednoho z bratislavských architektonických ateliérů se dá stále najít urbanistická studie zóny z roku 2009, jež počítala s revitalizací areálu a výstavbou bytových domů a kanceláří. Jenže Babiš se v Bratislavě stále nechová jako klasický developer. I když ještě před globální finanční krizí ohlásil, že pozemky Istrochemu zhodnotí v realitních projektech, ani během konjunktury v posledních letech v objektu s rozlohou přes 150 hektarů žádný velkolepý nový projekt nevyrostl. Fabrika sice zdaleka nezabírá tolik místa jako kdysi, největší Babišova slovenská chemička Duslo Šaľa však v areálu udržuje výrobu gumárenských chemikálií.
Největší a zároveň málo známý ministrův developerský projekt se před lety rýsoval za hranicemi, konkrétně na Slovensku.
Jedním z důvodů, proč se na místě bývalé chemičky nebydlí, může být ekologické zatížení půdy. V minulosti se o tom přinejmenším spekulovalo. Společnost Istrochem Reality, která se stará o nemovité majetky závodu, každopádně prodává a pronajímá. Podle webových stránek je aktuálně k mání například několik starých administrativních budov, pozemky, ale i dva fotbalové stadiony.
Istrochem Reality také nepatří pod Imobu, ale přímo pod SynBiol, holdingovou společnost, jež zastřešuje Babišův majetek mimo Agrofert. Kromě areálu chemičky zahrnuje také objekty mimo hlavní město. V Nízkých Tatrách nabízí ubytování v Penziónu Adika s kapacitou přes 40 lůžek. Jiný, o něco větší penzion v obci Lubina na slovensko-moravském pomezí bratislavská firma prodává, stejně jako areál se zámečkem a parkem v západoslovenském Cíferu, kde Babiš původně koupil drůbežárnu, provoz ale později přesunul do Topoľčan. Pod Istrochem Reality patří také skládka odpadu v Budmericích.
Jako investor a budovatel naopak Babiš vystupuje v okolí východoněmecké chemičky SKW Piesteritz. Nedaleko nejziskovější fabriky koncernu postavil školku, zdravotnické středisko a v historické budově v blízkém Wittenbergu nedávno zpřístupnil nové vědecké centrum.
Úspěch francouzské restaurace se ministr rozhodl přenést blíž k Praze. Českou Palomu najdou gurmeti od podzimu na průhonickém náměstí.
Stranou větší pozornosti zůstávají Babišovy nemovitosti na jihu Francie − snad jen s výjimkou luxusní restaurace Paloma ve vesnici Mougins. Restaurace, o níž podrobněji píšeme dále, spadá pod realitní společnost I.M.O.R.E.P. Ta sídlí v nedaleké ulici Chemin de la Mougine číslo 272 a spadá pod Imobu. Na stejné adrese má sídlo také další firma spojená s Babišovými realitami − I.M.O.D.I.M.
Babiš před lety nenápadně prozradil, že na francouzské Riviéře skupuje domy, které pak opravuje a prodává. Některé si však podle informací Ekonomu ponechal. Platí to o realitách v Mougins. Uplatnění nacházejí jako přechodné sídlo a místo pro diskrétní jednání (jedním z návštěvníků byl údajně kupříkladu spolumajitel Penty Marek Dospiva). Jiná usedlost se využívá jako luxusní ubytování pro movitou, hlavně ruskou klientelu.
Grand restaurant pana Babiše
Právě přes investování do realit na Azurovém pobřeží se Babiš dostal k největší chloubě v dalším sektoru svého podnikání, gastronomii. "Paloma byla na bydlení až příliš u silnice, ale je z ní vidět na moře, tak jsme si řekli, že z ní zkusíme udělat restauraci," popisoval při otevření restaurace v Mougins v létě 2013. Byla to tehdy velkolepá slavnost. Přijelo několik českých miliardářů, jako Radovan Vítek nebo Jiří Šimáně, záštitu nad akcí převzal šéfkuchař Cyril Lignac, autor asi nejsledovanějšího pořadu o vaření ve Francii.
Jak rostlo Babišovo impérium (nejdůležitější akvizice podle jednotlivých oborů)
Na podobně slavné jméno Babiš vsadil i při obsazení postu šéfkuchaře. Angažoval talentovaného Nicolase Decherchiho a k němu neméně vychvalovaného cukráře Yohanna Jaru. Toto spojení vyneslo Palomě už dvě michelinské hvězdičky. Úspěch francouzské restaurace se ministr rozhodl přenést blíž k Praze. Českou Palomu najdou gurmeti od podzimu na průhonickém náměstí, v budově hotelu Magnolia. Bude to v zásadě kopie se stejnými interiéry jako ve Francii, které coby amatérská designérka navrhla ministrova družka Monika Babišová.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
