Byrokracie. Administrativa. Papírování. Tak odpovídají české firmy a podnikatelé na otázku, co jim v současnosti nejvíce komplikuje podnikání. Vyplňují formuláře pro finanční úřady, "sociálku", zdravotní pojišťovny, inspektorát práce, ale třeba i Český statistický úřad a další "byrokraty". Plněním povinností vůči úřadům tráví stovky hodin ročně.
Ať už mají zajistit lepší výběr daní, příjemnější pracovní podmínky, vyšší mzdy nebo dokonalejší ochranu spotřebitele, pro firmy představují byrokratická opatření často zbytečnou zátěž, která zdržuje od podstaty: byznysu. "V Česku existuje mnoho firem, které chtějí poctivě platit daně. Ale vedle toho potřebují mít čas na podnikání," glosuje daňová specialistka poradenské společnosti Deloitte Radka Mašková.
Paradoxem je, že úřady vidí situaci naopak. Například ministerstvo průmyslu a obchodu se v analýze z letošního léta chlubí, že se v Česku úspěšně daří prosazovat opatření omezující administrativní zátěž. Firmy ale zlepšení necítí. "V posledních třech letech dochází k prudkému nárůstu byrokracie, vlády úředníků," oponuje v ministerské zprávě šéf Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek.
Projevuje se to podle něj nejen novými povinnostmi, jako je kontrolní hlášení k DPH, ale také v přístupu úředníků k firmám i živnostníkům. "Zdá se mi, že úředníci začínají cítit podporu shora. Začínají přistupovat k podnikatelům z pozice, že úřad má vždycky pravdu, že může všechno a je tady od toho, aby nařizoval a vyžadoval. A podnikatel má jen plnit. Obávám se navíc, že ten proces byl teprve nastartován," dodává Bábek.
Co přesně obnáší mytická byrokracie? Týdeník Ekonom s tímto dotazem v anketě oslovil firmy, jejich asociace a profesní sdružení i poradenské společnosti. Výsledek? Aktuálně nejpalčivějším problémem se ukázalo být kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty. Pro firmy čerstvá novinka, která s sebou přinesla nejen více povinností, ale zpočátku také zmatků. Ostatně, samotné téma DPH kvůli tlaku ministra financí Andreje Babiše na lepší výběr daní přináší hned několik často kritizovaných povinností, které se také umístily v čele ankety.
Firmy nicméně od opravdové práce a podnikání zdržují i další desítky věcí − od naprosto zásadních potíží typu dlouhého čekání na stavební povolení až po "drobnosti", jako jsou drahé zdravotní prohlídky zaměstnanců, nefungující eGovernment nebo nutnost evidovat třídění odpadu.
Všichni kradou
Sprostí podezřelí. Tak si připadají stále častěji podnikatelé kvůli byrokracii a povinnostem, jimiž je stát zavaluje s odkazem na potřebu lepší kontroly či výběr daní. Firmy jsou průběžně a stále přísněji sledovány a pociťují, že jim úřady nevěří; považují je preventivně za nepoctivé. Podnikatelům samozřejmě vadí, že daně neplatí jen část z nich, zatímco byrokracie drtí všechny. Co je ale horší, v některých případech kvůli současné legislativě zaplatí za nepoctivce ti, kteří nic neprovedli. A to doslova − vyplývá to třeba z placení DPH z nezaplacených faktur.
Stát po firmách a podnikatelích vyžaduje postupně stále více povinností, a dokonce na ně v některých případech fakticky přenáší některé vlastní úlohy − třeba dohled nad placením daní v podobě hlídání spolehlivosti obchodních partnerů při placení DPH. Ředitelka daňového oddělení poradenské společnosti Deloitte Radka Mašková přitom tvrdí, že by se firmy určitě mnohem lépe smířily třeba s povinností podávat kontrolní hlášení k DPH, pokud by věděly, že na oplátku za hodiny práce navíc také něco získají. "Především je důležité, aby data získaná z kontrolních hlášení k DPH v budoucnu daňoví kontroloři po firmě, která poctivě a správně data odesílá, nechtěli znovu," konstatuje Radka Mašková.
Nejhorší v Evropě
Extrémně špatný stav českého podnikatelského prostředí ale potvrzují i nezávislé mezinárodní průzkumy institucí jako Světová banka nebo OECD. Ty lze těžko podezřívat z nadsazené kritičnosti vůči přebujelému státu nebo z toho, že si na Česko zasedly. Jak si v rámci Evropy tedy stojíme?
Například studie Světové banky a poradenské společnosti PwC v mezinárodním měřítku srovnává náročnost daňové legislativy a čas, který firmy stráví administrativou kolem daní. V Česku se dopočítaly k výsledku 405 hodin. (Mimochodem, průzkum se odehrál v době, kdy ještě firmy nepodávaly kontrolní hlášení.) Lichotivé není především mezinárodní srovnání: hůř je na tom v Evropě už jen Bulharsko se 423 hodinami. Naopak mezi premianty patří Lucembursko, Švýcarsko, Irsko, Finsko, ale také třeba postkomunistické Estonsko; ve všech těchto státech se podnikatelé daněmi a související administrativou zabývají méně než 100 hodin ročně.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později