Pátá cenová

Postupně ubývají, neviditelná ruka trhu ani inspektoři z hygieny je ale zatím úplně nevymýtili. Kouřem obtěžkaný jarvis_578621c6498e8380ef93292b.jpegvzduch, jenž se okamžitě nasákne do oblečení, ubrusy s ornamenty po vylitém pivu a panácích, hospodský v ušmudlané zástěře, který nenosí zelenou nebo myslivce na tácku, ale pěkně s prsty ponořenými do jednotlivých štamprdlat. Když vám přinese pivo, tak s jistotou podmírák. Takové špeluňky se dají dodnes nalézt nejen v zapadlých vsích, ale kupodivu i ve velkých městech včetně Prahy. Leckdy se pije spíš na stojáka, sezení je chápáno jako luxus, stejně jako hotovky. Když už se vaří, tak jídlo vypadá nebo voní podezřele. V metropoli býval asi nejpověstnější podnik s názvem Briketa, stojící naproti bývalému nákladovému nádraží v Želivského ulici. Otevíralo se už o páté ráno, aby vykladači vagonů mohli řádně zapít noční šichtu. Více než pivo se tu pily kořalky, za zlatých časů se tu prý provozoval i improvizovaný striptýz. Proč podobné nálevny dodnes přežívají? Nejspíš proto, že si najdou zákazníky.

Nádražka

jarvis_578621c7498e8380ef93292f.jpegVlaky a hospody tak nějak patří k sobě. Nádražky jsou vlastně takové čekárny s přidanou hodnotou. Snad každý, kdo občas jel vlakem a zbývalo mu pár desítek minut do jeho příjezdu, alespoň jednou neodolal a zpříjemnil si čekání v nádražní putyce. I když slovo zpříjemnit může znít nadneseně, vždyť leckdy se kategorie nádražních hospod protínala s pátou cenovou skupinou. Mezi nádražkami pořád takové najdete, zpravidla však jsou na tom o něco lépe. Hostinští si uvědomili, že vlakem jezdí i náročnější zákazníci. Prvek lidovosti a dřívější svéráz z nich ale úplně nevymizel. Některé jsou legendární − například ta v pražské Bubenči, která přežila i zrušení nádraží, nebo výčep na smíchovském nádraží, kde míval detašované pracoviště otec českého undergroundu, literát Ivan Magor Jirous. Společnost České dráhy se před lety pokusila o vlastní koncept přes firmu ČD Restaurace, která měla na starosti dvě provozovny a zároveň auditovala ostatní nádražky. Projekt se ale příliš nerozběhl a vyústil do sporů mezi ČD a majitelem většinového podílu v ČD Restaurace.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-65365330-typologie-ceskych-hospod-nadrazka-atrakce-i-staroceska-tradice