S Čapím hnízdem přišel Babiš o nádech nevinnosti. Koalice jej přesto musí podržet

Na jedné straně je evidentní, že ho tato aféra, která se rozjíždí už skoro rok, má dostat z politiky. Na té druhé problém se svérázným čerpáním evropských peněz reálně existuje a Babiš ho vysvětlit nedokáže a vlastně ani nemůže. Právně asi machinace Agrofertu kolem zmíněné farmy nějak vysvětlí, morálně jen těžko.

Babišovo veřejné renomé přitom je z větší části postaveno na slibu, že povede nekompromisní boj proti korupci, podvodům i nepořádkům, které v nedávné době zavalily českou společnost. Právě tato slova ho vynesla do vlády a zajišťují dodnes přízeň voličů (včetně mnoha podnikatelů) hnutí ANO. Teď se zdá, že Babiš není lepší než jeho předchůdci, na kterých nenechal nit suchou.

V politice nebývá ani tolik důležité, jak se věci doopravdy mají, jako spíše to, jak je lidé vnímají. To ukáže až budoucí průzkum veřejného mínění. Pokud preference Babišova hnutí půjdou dolů, může se začít otřásat celá koalice. Tím spíše, pokud podobný pokles obliby zaznamenají i koaliční partneři, tedy sociální demokraté a lidovci, kteří jsou s Babišem přes veškeré vzájemné okopávání (například v podobě zákona o střetu zájmů) společnou vládou těsně spojeni.

Dost možná se pro Babiše tak nepříjemná aféra přežene bez větších následků. Vláda, v níž je ministrem financí, může poukazovat na to, že za jejího fungování roste ekonomika a životní úroveň. A ministr, podnikatel a mediální magnát v jedné osobě má k dispozici vlastní noviny a může držet protivníky v šachu. Navíc ani Nečasovu labilní vládu před třemi lety nepoložila jedna jediná kauza.

K tomu nabídl Babišovi pomocnou ruku prezident Miloš Zeman, který je nejlepším příkladem toho, že dopad mediální kritiky má své meze.

Podstatnější však je, že žádné snadné řešení této krize neexistuje. Přeskládat hlasy poslanců do nové koalice bez Babiše nejde a tak by se poslanecká sněmovna musela usnést na předčasných volbách. Otázkou je, zda něco takového chce kdokoliv z politiků. A zda si, v době migrační krize a obtíží evropské integrace, přejí vyměnit stabilitu za hrozící chaos samotní voliči.

* Jak by se Česku dařilo bez unijních peněz?

* Kdo se na nich přiživuje?

* Byl by průšvih o ně přijít?

* A co dobrého nám evropské fondy doposud přinesly?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom, které přináší velké téma o výhodách a nevýhodách eurodotací.

Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.