Evidence tržeb od A do Z

Provozovatelé restaurací, barů, jídelen, hotelů nebo ubytoven. To budou první podnikatelé, kteří na vlastní kůži závazně otestují elektronickou evidenci tržeb. S tříměsíčním odstupem se k nim přidají velkoa maloobchodníci. Na této početné skupině, která čítá zhruba 200 tisíc subjektů, se ukáže, jak systém finanční správy zvládá přijímat a vyhodnocovat tisícovky dat za vteřinu a jak se podnikatelům s pokladnami v provozu pracuje.

Pokud bude vše fungovat tak, jak má, slibuje si stát od těchto dvou podnikatelských skupin každý rok 12,7 miliardy korun na daních navíc. Dalších pět miliard korun ročně by pak mohlo v budoucnu přinést zapojení ostatních podnikatelů. Jako poslední by do systému měli vstoupit řemeslníci, s jejichž začleněním prozatím zákon počítá za dva roky. Samotné ministerstvo financí ale předpokládá, že tato lhůta se ještě změní.

O dalších zpřesňujících pravidlech, která zákon o evidenci tržeb nespecifikuje, rozhodne ministerstvo ve svých vyhláškách. Některé chce vydat ještě před tím, než zákon nabude účinnosti, jiné pak připraví za ostrého provozu. Co už je u elektronické evidence tržeb dáno a co budou muset ještě stanovit vyhlášky? Týdeník Ekonom prošel celý materiál a přináší přehled toho nejdůležitějšího, co je s evidencí tržeb spojeno.

Jak bude systém evidence fungovat?

Podnikatel, na kterého se bude povinnost evidovat tržby vztahovat, bude muset finanční správu "v přímém přenosu" informovat o jakékoliv přijaté hotovosti. Prakticky to bude fungovat tak, že ještě před přijetím platby od zákazníka vyšle jeho pokladní systém on-line zprávu bernímu úřadu. Ten vzápětí transakci přidělí unikátní kód, který odešle zpět obchodníkovi. Teprve po této autorizaci bude možné vytisknout platnou účtenku a přijmout platbu od zákazníka. Na účtence by měl být uveden unikátní kód, podle něhož bude možné kdykoliv ověřit, zda platba skutečně prošla systémem daňové správy.

Kdo bude tržby evidovat jako první?

Přijaté tržby budou muset jako první finanční správě hlásit všichni provozovatelé restaurací a poskytovatelé stravovacích a ubytovacích služeb. Pro ně začne povinnost platit počínaje osmým měsícem poté, co zákon nabude platnosti. Teoreticky by přitom mohl zákon ve sbírce vyjít už na konci března, restauratéři by tak tržby museli začít evidovat na sklonku roku. Čtvrt roku po nich budou následovat maloobchodníci a velkoobchodníci. Hlásit přijaté tržby bude povinné pro ty, kteří přijímají platby v hotovosti či kartou. Evidenci tržeb se tak nevyhnou ani stánkoví prodejci, kteří nemají kamennou provozovnu.

Koho se povinnost zatím týkat nebude?

Zasílat finanční správě údaje o tržbách zatím nebudou muset drobní živnostníci a zemědělci. S jejich začleněním do systému současná podoba zákona počítá od 16. měsíce po vstoupení zákona v platnost. Řemeslníci a výrobní podniky by na řadu měli přijít po 18 měsících od vyhlášení ve sbírce zákonů. Tyto termíny ale ještě nejsou definitivní. Ministerstvo financí hodlá provést analýzu fungování evidence tržeb na prvních dvou skupinách a podle jejích výsledků pak termín pro živnostníky a řemeslníky upravit. Současná podoba zákona umožňuje harmonogram měnit prostřednictvím ministerské vyhlášky.

Komu se evidence vyhne úplně?

Z celého systému jsou zcela vyjmuty platby z účtu na účet. Výjimku budou mít také odvětví, kde již funguje regulace, jako jsou banky nebo energetické společnosti. Přiznávat tržby nebudou muset ani obce, kraje a příspěvkové organizace. Účtenka nebude povinná také u nízkopříjmových veřejných služeb - tedy veřejných záchodů, šaten nebo prodejních automatů, kde se nepředpokládají daňové úniky. Stejně tak si nebudou muset pokladny pořizovat ti, jejichž příjmy spadají do kategorie "ojedinělé". Jako příklad lze uvést občasné přivýdělky prodejem květin, ovoce nebo zeleniny z vlastní zahrady nebo z pořádání jednoho plesu.

Jak sledovat tržby bez internetu?

Podnikatelé, kteří by mohli mít problém s trvalým připojením k internetu, budou moci požádat o takzvaný zjednodušený režim evidence tržeb. Přijaté tržby budou evidovat off-line a údaje posílat v celých balíčcích jednou za pět dnů. Automaticky bude do tohoto režimu spadat hotovost přijatá na palubách letadel, ve vlacích nebo dálkových autobusech. O výjimku se už nyní ucházejí i velké obchodní řetězce, které se obávají při on-line hlášení velkých front u pokladen. O tom, zda budou do tohoto režimu zařazeny i ony, ale ministerstvo financí rozhodne až za běhu příslušnou vyhláškou.

Do jaké kategorie vlastně spadám?

Pokud si podnikatelé nebudou jisti, jestli jejich tržby spadají pod evidenční povinnost. nebo zda se na ně vztahuje možnost evidovat tržby off-line, budou se moci obrátit na příslušný finanční úřad. Ten jim za tisícikorunový poplatek poradí. Jak se poprvé přihlásit?

Každý podnikatel, kterého se bude evidence tržeb týkat, se nejprve musí u finanční správy zaregistrovat a vyžádat si takzvané autentizační údaje pro přístup do systému. Ty získá buď na počkání na kterémkoliv finančním úřadě, nebo prostřednictvím datové schránky. Pomocí těchto prvotních údajů se pak zaloguje na portál finanční správy, čímž potvrdí aktivaci svého účtu. Systém jej pak vyzve ke změně přístupových údajů a vystaví mu certifikát. Ten pak bude sloužit k identifikaci podnikatele při zasílání údajů bernímu úřadu. Registrovat se k elektronické evidenci tržeb zatím na stránkách finanční správy není možné. Webové rozhraní by mělo být zpřístupněno zhruba dva týdny poté, co zákon nabude platnosti.

Co když vypadne internet?

Dobu, za kterou by měla finanční správa podnikateli zaslat unikátní kód, potřebný pro vytištění účtenky, stanovilo ministerstvo financí v zákoně na "minimálně dvě sekundy". Nikde však není řečeno, jak dlouho je potřeba na reakci čekat. Tuto lhůtu stanoví patrně až praxe. Podle ministerstva by měla být běžná doba odezvy nižší než dvě sekundy. Například v Chorvatsku, které se stalo modelem pro český systém evidence tržeb, obdrží podnikatelé kód v průměru za 0,3 sekundy. Každopádně, pokud bude spojení s finanční správou přerušeno, bude možné zákazníkovi vystavit účtenku bez speciálního kódu. O přijaté tržbě pak bude muset podnikatel informovat hned poté, co spojení naváže. Největší tolerovaný prostoj je ale stanoven na 48 hodin po přijetí platby.

Jaké zařízení bude potřeba?

Aby mohli podnikatelé tržby evidovat, budou potřebovat internetové připojení a zařízení, ze kterého budou data posílat. Propojit podnikatele a finanční správu bude možné ze všech typů přenosných nebo PC pokladen a registračních pokladen. Vyhovovat ale nebudou registrační pokladny pořízené před třemi až čtyřmi lety, které ještě neumožňují připojení k internetu. Malým provozům s jednotkami vydaných účtenek denně postačí i tablet, ke kterému si budou ale muset pořídit ještě bezdrátovou tiskárnu. Teoreticky lze využít i smartphone.

Kolik mě to bude stát?

Pokladny pro malé a střední provozovny přijdou minimálně na 10 tisíc korun. Přičíst je potřeba i měsíční náklady za software, a to okolo 250 korun. Velké provozy, zejména ze segmentu gastronomie, budou muset sáhnout po ještě sofistikovanějších zařízeních. Za PC pokladnu se softwarem zaplatí nejméně 30 tisíc korun. Pokladny konfigurované na míru velkým podnikům pak přijdou se vším všudy na 55 tisíc korun. Nutné je počítat ještě s náklady na servis a údržbu. Ty se mohou každý rok vyšplhat na několik tisíc korun. Je také pravděpodobné, že se investice spolu s vývojem techniky budou pravidelně opakovat.

Drobné náklady pak přinesou informační cedule, které budou zákazníka informovat o tom, že má právo vyžadovat za každou platbu účtenku a provozovatel je povinen tržbu elektronicky evidovat.

Jaké kompenzace chystá stát?

V restauracích a pohostinstvích, kde se odhaduje nejvyšší relativní výskyt nepřiznaných tržeb, může povinná evidence tržeb vyvolat růst cen minimálně o DPH. Ministerstvo financí chce proto těmto podnikům ulevit na dani, a to snížením sazby u alkoholických nápojů z 21 procent na 15 procent. Ministerstvo financí rovněž dotčeným OSVČ slibuje, že budou moci uplatnit jednorázovou slevu na dani ve výši 5000 korun.

Kolik stát za evidenci tržeb zaplatí?

Podle materiálů ministerstva financí, které má týdeník Ekonom k dispozici, zaplatí stát za vybudování systému elektronické evidence tržeb včetně hardwaru a programového vybavení na 370 milionů korun. Náklady na provoz se pak každý rok odhadují na 250 milionů korun, přičemž významnou položkou budou mzdy nových kontrolorů. Na 60 milionů korun se pak odhaduje propagační kampaň a zřízení a provoz call centra.

Kdo bude mít k informacím přístup?

K údajům o realizovaných tržbách by měli mít přístup jen zaměstnanci finanční správy. Ukládat se budou v novém datacentru v Pardubicích, které bude obsluhovat 10 lidí. Jak konkrétně budou data zabezpečena, nechce ministerstvo sdělit. Každopádně by měla být evidence tržeb zařazena do kategorie takzvané kritické infrastruktury, a tudíž by údaje směřující z pokladny do databáze měly být šifrovány. Současně by měla pravidelně procházet bezpečnostními audity a testy. Celý systém se začne podle resortu připravovat až poté, co zákon nabude platnosti.

Kolik toho databáze zvládne?

Systém elektronické evidence tržeb, jehož přípravy se má ujmout Státní pokladna Centrum sdílených služeb, by měl být třikrát výkonnější než v Chorvatsku. Za jednu vteřinu by tak měl přijmout 4000 informací o právě uskutečněných tržbách. Ministerstvo slibuje, že tentokrát nedojde k výpadkům, které v minulosti provázely například zprovoznění nového registru vozidel či systému pro výplatu sociálních dávek.

Kdo mě bude kontrolovat?

Dohledem nad plněním povinnosti bude pověřena Finanční správa ČR a Celní správa ČR, které budou namátkově provádět kontrolní nákupy. Vedle nasazení zhruba 450 kontrolorů stát počítá také s pomocí spotřebitelů. Ty chce přimět k tomu, aby si dotazem na finanční správu ověřili, jestli provozovatel tržbu zaevidoval. Tyto zkontrolované účtenky pak mají být předmětem losování o ceny. Jak bude účtenková loterie přesně probíhat, ještě není jasné. Kontrolovat bude možné i účtenky vydané v off-line režimu, které se s odstupem v systému rovněž objeví.

Jaké hrozí sankce?

Za nesplnění povinností budou podnikatelům hrozit sankce, a to podle závažnosti. Nejvyšším pokutám se budou vystavovat ti, kteří nebudou ochotni se do systému evidence tržeb zapojit nebo se budou bránit kontrole. Pokuty budou náležet i těm, kteří neohlásí tržbu včas nebo nevyvěsí v provozovně informační tabuli. Zákon zatím stanovuje maximální hranici postihu pro závažná pochybení, a to ve výši 500 tisíc korun. Pro mírná pak na 50 tisíc korun. Jaké budou sankce za dílčí prohřešky, má určit až příslušná vyhláška.

České firmy a podnikatelé ročně zatají tržby ve výši přes 162 miliard korun.