Bankovní lupiči za klávesnicí útočí na české účty. Jejich aktivita roste o desítky procent ročně

Přepadávat banku a riskovat 10 let ve vězení kvůli pár stovkám tisíc? V posledních letech si na tuto otázku stále více potenciálních lupičů odpovídá záporně. Existuje totiž snazší a méně riskantní cesta, jak přijít k cizím penězům. Nachází se v on‑line světě.

Zatímco počet fyzických bankovních loupeží rok od roku klesá, růst kyberzločinu pociťuje celý svět včetně Česka. Případy internetové kriminality orientované na banky v tuzemsku v posledních letech rostly až o desítky procent ročně. Česko si vyzkoušelo také první opravdu sofistikované útoky hackerů, kterým naletěli i poměrně opatrní uživatelé.

Na stále větší rizika virtuálního světa ostatně reaguje i policie. Během příštích pěti let by se mělo oddělení specializované na počítačovou kriminalitu rozrůst ze současných zhruba 90 expertů na více než 190. Údajně to patří mezi priority pro letošek.

V České republice podle policejních údajů dosáhly škody způsobené počítačovou kriminalitou v roce 2014 přibližně částky 1,2 miliardy korun. Jak ale policie přiznává, dobrat se přesného a spolehlivého údaje není možné: policejní statistiky neevidují kyberzločin jako samostatnou kategorii.

"Statistické ukazatele jsou primárně nastaveny na sledování ukazatelů četnosti u jednotlivých trestných činů tak, jak jsou definovány v trestním zákoníku. Tedy s ohledem na jednotlivé skutkové podstaty," vysvětluje Pavel Hanták, mluvčí Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu, pod nějž spadá od loňska i internetová kriminálka.

Čísla udávaná policií jako případy informační kriminality je tedy nutné brát spíš orientačně, už jen kvůli tomu, že zdaleka ne každý okradený klient banky svůj případ řeší trestním oznámením. Navíc ne všechny podvody na internetu jsou primárně cíleny na banky.

Přesnější obrázek o skutečném stavu a závažnosti kyberkriminality cílené na finanční instituce v Česku ovšem nedávají ani ony samy. Banky sice přiznávají, že jsou v posledních letech terči stále častějších a sofistikovanějších útoků, údaje o tom, o kolik peněz jejich klienti přišli, ale zásadně nesdělují.

Jak se má situace ve světě? Také v tomto případě existují jen hrubé odhady. Ty pracují s částkami v řádech stovek miliard dolarů ročně. Například bezpečnostní firma McAfee pracuje s odhady mezi 300 až 500 miliardami dolarů škod, které ale spočívají nejen v krádežích peněz, ale také třeba know‑how, technologií nebo duševního vlastnictví.

*Jak banky reagují na hrozbu kyberkriminality?

*Proč se stalo Česko středem zájmu internetových útočníků ze zahraniční?

*A co stojí v bezpečnostním desateru internetového uživatele bankovních služeb?

Odpovědi najdete v atuálním čísle týdeníku Ekonom, které přináší velké téma Útoky na bankovní účty. Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.