Babiš se obejde bez reforem. Rozpočet nafukuje nečekaný růst, dlouho ale nevydrží

Vyšší výdaje na platy ve veřejné sféře, více peněz na sociální dávky a důchody, další miliardy korun na armádu a policii. Naproti tomu menší výdaje na investice a vlastně stagnující podpora vědy a školství. To je v kostce státní rozpočet na rok 2016, který si vláda sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky nechala odhlasovat v Poslanecké sněmovně.

V porovnání s posledním rozpočtem předchůdce Andreje Babiše na postu ministra financí Miroslavem Kalouskem (tedy rozpočtem na rok 2013) zaujmou na první pohled o osmdesát miliard vyšší výdaje. To je dáno faktem, že nyní ekonomika roste o více než čtyři procenta, zatímco při sestavování Kalouskova rozpočtu ještě klesala. Automaticky se tak vybírá více na daních a pojistném.

Výstražným faktem nicméně zůstává, že zatímco běžné výdaje, hlavně na důchody a platy státních zaměstnanců, jejichž zvyšování kabinet považuje za hlavní prorůstový faktor, stoupají, objem peněz určených na investice je o dvacet miliard nižší než za recese před třemi lety. Vysvětlení? Rozpočtem prochází méně evropských peněz, které se od vstupu země do Evropské unie místo domácích prostředků na investiční akce s oblibou používají. Nižší kapitálové výdaje resort financí ostatně zdůvodňuje tím, že jedna etapa uvolňování bruselských peněz skončila a nové projekty se zatím s ohledem na jejich nevalnou připravenost rozbíhají pomalu.

Přesto rozpočet není špatný a Babišovi se daří plnit hned dva důležité záměry. Jednak zvolna snižuje deficit celé rozpočtové soustavy, který v příštím roce má klesnout na 1,2 procenta HDP, zatímco v podmínkách pro vstup do eurozóny se mluví o měkčím tříprocentním limitu.

Za cenu čerpání všech možných rezerv z předchozích let se tak stabilizuje státní dluh, jehož podíl na HDP má v příštím roce setrvat na 37,3 procenta, zatímco v Kalouskově roce 2013 překračoval 41 procent. A za druhé se daří mírně snižovat i podíl mandatorních, tedy hlavně sociálních výdajů na celkovém objemu rozpočtu.

Jinou věcí je, zda tyto úspěchy přetrvají, až se ekonomický růst vrátí k normálu. I analytici resortu financí v makroekonomickém výhledu na následující tři roky zůstávají opatrní. Letošní hospodářský vývoj označují za mimořádný, ať jde o nízké ceny ropy, či dočerpávání prostředků z Evropské unie. Tyto faktory podle nich v příštím roce odezní.

Důležitá navíc má být úroveň světového obchodu. Za riziko označili vývoj v Číně, které může znamenat nižší poptávku po evropském zboží, a nejistotu na Ukrajině a Blízkém východě. Nikde proto není záruka, že se rozpočet na rok 2017 bude sestavovat stejně snadno jako ten na příští rok.

- Jaké je vysvětlení, že i za enormního růstu jde na investice méně než za Kalouska?

- Proč Babišův rozpočet kritizují čeští ekonomové?

- A jak dlouho zůstane vládě prostor pro snadné sestavování státních financí?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom.