Obstrukce podle Kalouska: Zkušený politik většinu v parlamentu nepotřebuje

Pro zastavení zákona už parlamentní převaha není nutná. Zvláště když jde o částí veřejnosti tak nenáviděný návrh jako je elektronická evidence tržeb. "Profík se obejde i bez většiny poslanců," řekl týdeníku Ekonom místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Právě on věří, že zablokuje ve sněmovně schvalování této normy až do konce volebního období, tedy do podzimu roku 2017.

Jenomže pokud Kalousek, respektive TOP 09 a ODS, uspějí a podaří se jim skutečně po dva roky odkládat závěrečné hlasování, půjde i o signál, že český parlamentarismus vlastně nefunguje. A tedy o výzvu, aby si zákonodárci udělali pořádek a změnili jednací řád, který zatím popření vůle většiny dovoluje.

Vůbec nejde o to, zda je zmíněná evidence tržeb z hlediska výběru daní krokem vpřed, či snahou podřídit podnikatele dozoru státu, ale že nevelký nebo zcela mizivý počet poslanců může paralyzovat tvorbu legislativy. Přičemž každý parlament je po staletí založen na zásadě, že o zákonech (s výjimkou ústavních a někdy i rozpočtových) se rozhoduje nadpoloviční většinou.

Pokud zůstane vše při starém a z obstrukčního postupu se stane tradice, vykročí politici nebezpečným směrem. Hrozba přitom může výrazně narůst: stačí, aby do parlamentu pronikly nepočetné, zato však radikální populistické strany. A jejich vzestup nelze s ohledem na to, co se děje jinde v Evropě, vyloučit.

Paradoxní je také fakt, že ustanovení, které umožňuje hlasovat o zákonech ve třetím čtení vždy jen pár hodin ve středu a v pátek - přičemž přesun hlasování na jinou dobu může zastavit protest dvou poslaneckých klubů -, mělo přijímání zákonů usnadnit. Mělo navíc zajistit, aby se politické strany mohly dopředu připravit na hlasování a svolat k němu, například ze zahraničních cest, všechny poslance.

Nikoho však nenapadlo, že natahováním projevů a předkládáním procedurálních připomínek bude možné schvalování jakéhokoliv zákona úplně zastavit. A v případě, že jsou obstruhující politici zdatnými řečníky, může teoreticky zablokovat jednání dvousetčlenné sněmovny pouhá šestice poslanců, protože jejich kluby mohou být jen tříčlenné.

S ohledem na neustále rostoucí počet posuzovaných norem je ale zřejmé, že parlament by měl být pružnější. Za polistopadových vlád se ročně projednává v průměru kolem 150 legislativních návrhů.

O zjednodušení systému vládnutí se však diskutuje většinou jen za politických krizí a v době parlamentních voleb, pak podobné debaty většinou vyšumí. Do stejného soudku, v němž je rychlejší schvalování zákonů, patří i další k ledu uložené úvahy o zefektivňování a zeštíhlování státní správy - ať jde o volební systém, který by usnadnil vznik parlamentní většiny a tím sestavení vlády třeba zavedením většinového modelu nebo alespoň některých jeho prvků, o omezení počtu poslanců a senátorů nebo přímo zrušení senátu, či o zredukování počtu krajů, případně ministerstev a dalších centrálních úřadů.

Kvůli rozdílným názorům politických stran a obavám, že každá změna bude jednou využita proti nim, je však jakýkoliv takový pokus předem odsouzen k neúspěchu. Proto je pravděpodobné, že pokud jednou TOP 09 a ODS sestaví vládu, vyrukuje proti nim opozice v parlamentu stejným způsobem, jak tomu je dnes.

- Jak snadno je možné zparalyzovat Poslaneckou sněmovnu?

- A jak vypadá historie obstrukcí v Česku?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Nové číslo Ekonomu si můžete koupit i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu a iPhonu.