Migranti vrazili klín mezi dva dávné spojence: Klause a Dlouhého

Vladimír Dlouhý a Václav Klaus se před čtvrtstoletím na čas sešli - nejprve v Prognostickém ústavu a pak v polistopadových vládách. Na mnoho věcí měli společné názory, což ani jinak nešlo, pokud měli přichystat, prosadit a uskutečnit reformu české ekonomiky a nastolit zde kapitalismus.

Kontakty udržovali i později, kdy se první už věnoval byznysu, zatímco druhý vyměnil ekonomiku za vrcholné politické funkce.

Teď se jejich cesty definitivně rozcházejí a může se stát, že se při příští prezidentské volbě spolu střetnou. A nejde jen o to, Dlouhý je například velký fanda počítačů a internetu, čímž se dostává blíž k mladé generaci voličů, zatímco poněkud staromódní Klaus si od nich stále drží odstup.

Exprezident Klaus přidal k nedůvěře k těsnější evropské integraci likvidující národní státy i krajně nesmlouvavý postoj k migrantům. V nich vidí jednak hrozbu pro tradiční evropskou civilizaci, tak příležitost, jak hlasitým odporem vůči jejich přívalu obnovit své někdejší postavení lídra české pravice.

Vladimír Dlouhý v těchto věcech stojí na opačném břehu. Ve spojování Evropy vidí jeden z hlavních zdrojů dřívějšího i budoucího ekonomického růstu a důrazně varuje i před obnovením hranic a omezením výhod vyplývajících ze společného schengenského prostoru.

Na tom, že Dlouhý také v uprchlících nevidí ani tak hrozbu, jako příležitost, není nic divného - jeho hlavní zaměstnavatel, americká investiční banka Goldman Sachs, má zájmy po celém světě a bývalý ministr průmyslu Dlouhý pracuje i pro Brity a Indy. Jeho tvrzení, že uprchlíci z dlouhodobého hlediska bývají pro ekonomiku přínosem - jak říká i v rozhovoru pro týdeník Ekonom - odpovídá studiím, které na toto téma vznikají v USA nebo v pařížské centrále OECD.

Tam se v souladu s liberální doktrínou zdůrazňuje, že Evropa má na výběr: buď uprchlíky a růst, nebo uzavření hranic a stagnaci. Což samozřejmě konzervativní odpůrci multikulturalismu odmítají s tím, že Evropa byla silná, jen dokud vyznávala tradiční hodnoty.

Ať už má pravdu kdokoliv, je pravděpodobné, že toto dvojí vidění uprchlické otázky a vlastně i světa zcela rozštěpí domácí pravici, což může eskalovat právě kolem prezidentské volby.

Trochu zvláštní je, že by se jejími favority měli opět stát lidé (včetně Miloše Zemana), které už před čtvrt stoletím vynesla vzhůru hektická doba hned po pádu komunismu. Nabízí se ale paralela: i prvními americkými prezidenty byli po prvních čtyřicet let lidé, kteří stáli u vyhlášení nezávislosti USA.

- Co rozhodne o tom, jestli se Vladimír Dlouhý stane kandidátem na prezidenta?

- Jaký je postoj českých podnikatelů k imigrantům?

- Jak velký ekonomický problém by bylo uzavření hranic? 

- A co by mělo Česko dělat pro "podržení" Škodovky v současném emisním skandálu?

V aktuálním čísle týdeníku Ekonom najdete velký rozhovor se šéfem hospodářské komory Vladimírem Dlouhým. Nové číslo Ekonomu si můžete koupit i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu a iPhonu.