Za extrémní sucha mohou zemědělci i zabetonované Česko. Řešení je v nedohlednu

Teploty v Česku se v nejbližších dnech mají vyšplhat ke 40 stupňům Celsia. Budou trhat historické rekordy. Navíc týdny pořádně nepršelo a v následujících čtrnácti dnech to nemá vypadat jinak. Mnohde se zásoby pitné vody ztenčily až na kritickou úroveň.

Letošní suché léto se navíc může v budoucnu brzy zopakovat. Vysoké teploty, dlouhá sucha, následně prudké deště nebo vichry se budou objevovat stále častěji. Extrémní výkyvy počasí jsou podle odborníků průvodními znaky probíhající globální změny klimatu.

Jak se ukazuje, Česko na proměnu není příliš připravené. Způsob hospodaření na polích a přístup ke krajině zatím účinky extrémního počasí spíše zesiluje. Ve velkém se například zastavují volné plochy.
A do betonu se voda nevsákne. Pod zástavbou navíc často končí vůbec nejúrodnější česká pole s černozemí.

Na polích také vzrostl podíl plodin, které mnoho vody nezadrží. Patří k nim hojně rozšířená řepka nebo kukuřice. Ty navíc posilují půdní erozi, tedy odplavování té neúrodnější zeminy pryč z pole. Příliš se nehlídá, zda zemědělec plodiny střídá, jakým způsobem orá ve svahu (aby se půda nesplavovala) nebo v jakém poměru plodiny vysazuje.

Přehlíženým problém je i fakt, že se v Česku moc nehospodaří na vlastním. Jen asi 18 procent zemědělců je na svém, zbytek na pronajaté půdě, takže většinou nejsou příliš motivovaní k dlouhodobým investicím do úrodnosti půdy a do protierozních nebo krajinotvorných opatření. K půdě se prostě chovají tak trochu macešsky.

Nyní už zemědělci počítají ztráty způsobené suchem a budou je vymáhat na státu. Částečně určitě uspějí. Kdyby však stát dění na polích více hlídal, nemuseli by být účty tak vysoké. Koncepce boje s extrémními výkyvy počasí bohužel zatím chybí, ačkoliv by bojová strategii nemusela být drahá a složitá. Občas pomohou i drobnosti. Stačí třeba pole rozdělit remízkem nebo místo řepky vysadit jetel či luštěny.