Tajnosti českých investorů: Jak hledají milionáři příležitosti, kam vložit peníze?

Podle Michala Zahradníčka, jehož investorským úspěchem je například biotechnologická firma PrimeCell, velká část porevolučních tuzemských byznysmenů i investorů většinou zbohatla na pouhém překupu firem, anebo na tom, že měli jakousi výhodu v získávání informací nebo také danou konexemi převážně na politické úrovni. Podle něho tito lidé nevytvářejí nic nového, zásadního, skutečnou přidanou hodnotu. 

"Já jsem začínal naprosto z ničeho. Nic jsem nezprivatizoval ani nezdědil. Začínal jsem jen s výchovou v rodině, snad dobrým vzděláním a manažerskými zkušenostmi z nadnárodní korporace," vypráví Zahradníček. Podle něho byly jedinou možností, jak uspět na trhu, nové technologie a inovace a šlo o to správně odhadnout budoucí potřeby zákazníků. Všechny jeho investice vznikly na zelené louce v pomyslné garáži.

Tam také občas hledají i ti nejbohatší v Česku, ať už Petr Kellner a jeho PPF nebo Springtide ze skupiny KKCG Karla Komárka. I ti totiž občas v rámci svých institucí nějakou zajímavou startupovou investici udělají. Konkurence tak mezi investory přibývá, ať už jsou to institucionalizované fondy právě v rámci finančních skupin jako J&T a KKCG, ale jsou tu i Rockaway, 3TS anebo i soukromí investoři jako Eduard Míka, za nímž stojí mimo jiné úspěch v podobě investice do internetové nákupní galerie Internet Mall, nebo například Ondřej Tomek.

Ten před osmi lety ve svých třiatřiceti jako hlavní akcionář prodal téměř 40procentní podíl ve společnosti NetCentrum, kterou spoluzaložil a jejímž hlavním aktivem byl portál Centrum.cz. "Na trhu je strašná spousta peněz, navíc v posledních letech se institut start‑upu stal sexy, populární a spousta lidí má pocit, že si také chce zahrát o ten jackpot, když vidí některé z úspěchů, i třeba jen lokálních," myslí si investor Ondřej Bartoš.

Hodně lidí si myslí, že zainvestovat je způsob, jak snadno přijít k penězům ve smyslu, proč bych já nemohl mít štěstí, když je měli ostatní. Jenže ve finále je úspěšný jen málokdo. Míkovi se povedl Internet Mall, Ondřej Tomek na svůj velký úspěch čeká.

Kvalita vs. kvantita

Michal Zahradníček podle svých slov dává přednost kvalitě před kvantitou: například do společnosti Webcom s dvacetiletou historií kdysi investoval zhruba tři miliony korun, dnešní odhadovaná tržní hodnota podniku je zhruba 300 milionů. Obdobně Mikenopa.com na počátku spolkla zhruba 25 milionů korun, očekávání akcionářů je zhruba půl miliardy. Zahradníček se drží principu, že méně je někdy více: nemá rád způsob investování do mnoha projektů s tím, že to, co vyjde, zaplatí projekty, které se nepovedou. "To není má filozofie. Dodnes se mi všechny projekty povedly," tvrdí Zahradníček.

Michael Rostock‑Poplar, zakládající partner společnosti Venture Investors Corporate Finance (VICF), je v současné době nadšený ze softwarové brněnské firmy Skipper18 anebo slovenské softwarové společnosti ProfitUp, dalšími investicemi jsou opět softwarová Safetica a GoPay, která provozuje on‑line platební systém. On sám přitom neřeší sumu, kterou vkládá. Může to být 100 tisíc až milion korun, nejde o astronomické částky. "Nebavíme se o budoucím Googlu, protože ten tady žádný nebude," konstatuje pragmaticky Poplar. Tvrdí, že svůj procentní výnos v podstatě neřeší: "Jsem v tom bohém, mě to baví. A pokud jde jen o můj čas a peníze, tak to vyzkouším."

V tom jsou institucionální investoři jako Credo Ventures Ondřeje Bartoše jiní. Vkladatelé očekávají návratnost svých peněz. V rámci prvního kola před pěti lety se ze šestnácti zainvestovaných společností výborně povedla investice Cognitive Security, kterou nakonec koupilo Cisco jako svoji první akvizici ve střední a východní Evropě. Teď ve druhém kole fondu CV jeho zakladatelé očekávají zhruba 25 projektů, možná i menších. Fond je na 10 let, z toho první polovinu "se dává", dalších 5 let roste a pak se v ideálním případě prodává.

"Aby se investice povedla, musí přinést minimálně desetinásobné zhodnocení," říká Bartoš, který dal už druhý fond v rámci své společnosti Credo Ventures (CV) dohromady. Jenže takových je jen asi desetina. Zhruba v polovině případů se pak alespoň vložené peníze vrátí, zbytek je ztrátový.

Kdo jsou vlastně čeští milionáři? Kterých konkrétních projektů se nyní účastní? Jak často a kde se společně schází?

Dočtete se v aktuálním čísle týdeníku Ekonom.

Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.