Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr Korbel- V letech 1979 až 1983 vystudoval pražskou VŠE, dva roky studoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, titul kandidáta věd získal v roce 1990 v Prognostickém ústavu ČSAV.
- Po roce 1991 se stal vysokoškolským učitelem, v letech 1991 až 1992 byl náměstkem ministra hospodářství, dalších pět let byl externím poradcem ministra průmyslu.
- V období 1998 až 1999 zastával funkci náměstka místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku, pak byl dva roky prvním náměstkem ministra financí a zároveň viceguvernérem MMF za Českou republiku.
- V letech 1986 až 1989 byl členem KSČ, od roku 1995 je členem ČSSD, za kterou byl v roce 2002 zvolen do Poslanecké sněmovny.
- V letech 2005 až 2006 byl ministrem zemědělství ve vládě Jiřího Paroubka.
- V roce 2014 se stal ministrem průmyslu a obchodu ČR.
- Je potřetí ženatý, má tři dcery a dva syny.
Česká republika má exportní strategii, jež počítá s 12 prioritními zeměmi. Mezi nimi jsou třeba Irák, Ukrajina, Rusko či Indie. Nenastal čas ten seznam obměnit?
Chci držet určitou kontinuitu a výběr prioritních teritorií vycházel z požadavků firem. Bylo by nesmyslné, aby si nová vláda vymýšlela jiné země. Rozumím dotazu na Irák a Ukrajinu, protože tam zuří občanská válka. K obměně už jednou došlo: Irák nahradil Egypt, když propuklo arabské jaro, a obdobně budeme jednat s podnikatelskými svazy o další možné změně. V případě Ruska a Indie ten dotaz nechápu. Soudím sice, že BRICS je trochu umělý konstrukt, ale přes veškeré problémy, které tyto země mají, nevidím žádný důvod, proč je vyřazovat ze seznamu.
Obchody s Ruskem však může ohrozit ukrajinská krize. Jaké má důsledky?
Negativní, a mohou být ještě negativnější. Na Ukrajinu připadá zhruba procento českého vývozu, Rusko reprezentuje pět procent. Jednoduchý obchod není primárně ohrožen, ale vše se komplikuje v případě složitějších operací spojených s úvěry, pojištěním a rizikem, že projekt nebude dokončen či odběratel nezaplatí. Situaci zhoršuje znehodnocování tamních měn, protože tím dochází ke zdražování dováženého zboží na ukrajinském a ruském trhu. Některé záměry českých firem jsou nyní zmrazeny a jejich budoucnost ohrožena.
Neměli by se Češi více angažovat v řešení sporu mezi Ruskem a Ukrajinou?
Kolega Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí, tomuto pokušení jednou čelil, ale soudím, že i on již vystřízlivěl. V okamžiku, kdy se Rusko dostalo do geopolitického střetu se Spojenými státy, nemá země naší velikosti šanci, aby něco diplomaticky zprostředkovala.
Takže zůstaneme u tradičních nástrojů podpory vývozu. Těmi jsou exportní banka, exportní pojišťovna, obchodní radové a CzechTrade. Jak jste s nimi spokojen?
Pojišťovna EGAP funguje. Přestala být dvojčetem České exportní banky, pojišťuje také řadu vývozních operací financovaných komerčními bankami - ten poměr už je asi 3:1. Větší problémy jsou s Českou exportní bankou. V tomto případě vypadli ze skříní kostlivci a tyto staré případy je třeba vyřešit. Tato banka je ovšem klíčovou institucí pro podporu vývozu investičních celků.
- Jak si Jan Mládek představuje budoucnost CzechInvestu?
- Proč podporuje Amazon v Česku?
- A dokáže Česko něco vytěžit z ekonomických úspěchů Německa?
Celý rozhovor s Janem Mládkem o zahraničním obchodu a investicích najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
