Jan Mládek (54)

- V letech 1979 až 1983 vystudoval pražskou VŠE, dva roky studoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, titul kandidáta věd získal v roce 1990 v Prognostickém ústavu ČSAV.
- Po roce 1991 se stal vysokoškolským učitelem, v letech 1991 až 1992 byl náměstkem ministra hospodářství, dalších pět let byl externím poradcem ministra průmyslu.
- V období 1998 až 1999 zastával funkci náměstka místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku, pak byl dva roky prvním náměstkem ministra financí a zároveň viceguvernérem MMF za Českou republiku.
- V letech 1986 až 1989 byl členem KSČ, od roku 1995 je členem ČSSD, za kterou byl v roce 2002 zvolen do Poslanecké sněmovny.
- V letech 2005 až 2006 byl ministrem zemědělství ve vládě Jiřího Paroubka.
- V roce 2014 se stal ministrem průmyslu a obchodu ČR.
- Je potřetí ženatý, má tři dcery a dva syny.

Česká republika má exportní strategii, jež počítá s 12 prioritními zeměmi. Mezi nimi jsou třeba Irák, Ukrajina, Rusko či Indie. Nenastal čas ten seznam obměnit?

Chci držet určitou kontinuitu a výběr prioritních teritorií vycházel z požadavků firem. Bylo by nesmyslné, aby si nová vláda vymýšlela jiné země. Rozumím dotazu na Irák a Ukrajinu, protože tam zuří občanská válka. K obměně už jednou došlo: Irák nahradil Egypt, když propuklo arabské jaro, a obdobně budeme jednat s podnikatelskými svazy o další možné změně. V případě Ruska a Indie ten dotaz nechápu. Soudím sice, že BRICS je trochu umělý konstrukt, ale přes veškeré problémy, které tyto země mají, nevidím žádný důvod, proč je vyřazovat ze seznamu.

Obchody s Ruskem však může ohrozit ukrajinská krize. Jaké má důsledky?

Negativní, a mohou být ještě negativnější. Na Ukrajinu připadá zhruba procento českého vývozu, Rusko reprezentuje pět procent. Jednoduchý obchod není primárně ohrožen, ale vše se komplikuje v případě složitějších operací spojených s úvěry, pojištěním a rizikem, že projekt nebude dokončen či odběratel nezaplatí. Situaci zhoršuje znehodnocování tamních měn, protože tím dochází ke zdražování dováženého zboží na ukrajinském a ruském trhu. Některé záměry českých firem jsou nyní zmrazeny a jejich budoucnost ohrožena.

Neměli by se Češi více angažovat v řešení sporu mezi Ruskem a Ukrajinou?

Kolega Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí, tomuto pokušení jednou čelil, ale soudím, že i on již vystřízlivěl. V okamžiku, kdy se Rusko dostalo do geopolitického střetu se Spojenými státy, nemá země naší velikosti šanci, aby něco diplomaticky zprostředkovala.

Takže zůstaneme u tradičních nástrojů podpory vývozu. Těmi jsou exportní banka, exportní pojišťovna, obchodní radové a CzechTrade. Jak jste s nimi spokojen?

Pojišťovna EGAP funguje. Přestala být dvojčetem České exportní banky, pojišťuje také řadu vývozních operací financovaných komerčními bankami - ten poměr už je asi 3:1. Větší problémy jsou s Českou exportní bankou. V tomto případě vypadli ze skříní kostlivci a tyto staré případy je třeba vyřešit. Tato banka je ovšem klíčovou institucí pro podporu vývozu investičních celků.

 

- Jak si Jan Mládek představuje budoucnost CzechInvestu?

- Proč podporuje Amazon v Česku?

- A dokáže Česko něco vytěžit z ekonomických úspěchů Německa?

Celý rozhovor s Janem Mládkem o zahraničním obchodu a investicích najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.

Související