„Dohodl jsem se na tom s vedením Ředitelství silnic a dálnic. Myslím, že s majiteli pozemků najdeme díky změnám výkupních cen cestu k dohodě a k vyvlastnění nedojde,“ řekl týdeníku Prachař s odkazem na novelu zákona „o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury”, která minulý týden prošla ve sněmovně prvním čtením.
Díky novele by stát mohl za zemědělskou a lesní půdu majitelům nabídnout navíc nikoli jen 100 % odhadní ceny jako dnes, ale v krajním případě až šestnáctinásobek ceny.
Jak na dotaz týdeníku Ekonom uvedlo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), k dubnu „na významných připravovaných stavbách“ probíhalo 140 vyvlastňovacích řízení. „Z toho 114 případů bylo zahájených za poslední rok od účinnosti novely zákona. Dále je evidováno zhruba 100 připravovaných, dosud nepodaných žádostí o vyvlastnění,“ upřesnila mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
„Po zveřejnění návrhu plánované novely zákona došlo k výraznému pozastavení výkupů i u těch málo staveb, kde výkupy částečně uspokojivě probíhaly, neboť vlastníci vyčkávají s prodejem pozemku na schválení novely, podle které by měli za svůj pozemek obdržet vyšší cenu,“ dodala Ledvinová.
Klíčovou změnu by podle Antonína Prachaře měl přinést chystaný nový zákon o liniových stavbách. Od něj si vláda slibuje výrazné zrychlení staveb strategické infrastruktury, ať již silniční, železniční či energetické.
„Do poloviny června by měl být věcný záměr, v říjnu až listopadu paragrafové znění, od 1. ledna 2016 by měl platit a stavět by se podle něj mohlo začít v roce 2018,“ vypočítává.
Inspirací pro Česko mají být země, kde již podobný zákon mají: Rakousko, Německo či Slovensko.
Nový zákon by umožnil státu definovat strategicky významné stavby a záměr zpracovat do podoby jednotlivých zákonů, jež by schválil parlament. Upravil by i způsob odvolávání proti chystaným stavbám.
„Každý bude mít možnost dávat podněty a vyjádření. Rozhodovat se o nich ale bude jen jedenkrát s jediným možným odvoláním. Dnes může kdokoli a kdykoli zpochybnit jakýkoli předchozí krok a tak se pořád motáme v kruhu a nevidíme konec. Stát si v tomto musí umět prosadit svou vůli,“ vysvětluje Prachař.
I proto má v nejbližší době vzniknout i mezistátní smlouva mezi Českou republikou a Rakouskem, která by měla určit přesný napojovací bod české dálnice D3 na rakouskou dálniční síť. „Mezistátní smlouva zavazuje obě země a prostě musíme najít cestu, jak ji splnit. Přece se nemůžeme ani pomyšlením dostat do situace, že Česká republika nebude respektovat mezistátní smlouvy. A už vůbec ne proto, že někdo odmítne prodat pozemek,“ konstatuje Prachař.
Celý rozhovor s ministrem dopravy Antonínem Prachařem najdete v zítřejším vydání týdeníku Ekonom.