Jak přežít bez Ruska? Scénář pro Česko bez energie z východu

Těžko, ale zcela neřešitelný problém to není. Mezi první kroky by patřilo vyšší využití obnovitelných zdrojů včetně dosud opomíjené geotermální energie a maximální možné úspory ve spotřebě energetických zdrojů.

Chybějící ropu i plyn lze nahradit vyšším využitím uhlí, které lze těžit metodou podzemního zplyňování a následně jej využít k výrobě náhražky zemního plynu (pamětníci si vzpomenou na svítiplyn) a k produkci motorových paliv a plastů. Spoustu uhlí lze ušetřit tím, že Česko přestane vyvážet pětinu vyrobené elektřiny za hranice, ale bez otevírání nových dolů bychom se neobešli.

Problém nastane také s uranem, české jaderné elektrárny jsou dnes stoprocentně závislé na dovozu palivových souborů z Ruska. Tady bude náprava těžší. Zkušenosti s obohacováním uranu a výrobou jaderného paliva v Česku chybí, navíc vyrábět "v malém" jen pro jednu zemi by se moc nevyplatilo. Rozhodně by stálo za úvahu vybudovat takové kapacity společně se státy Visegrádské skupiny.

V extrémním případě lze tedy dosáhnout úplné energetické nezávislosti, hlavním problémem je však faktor času. Když vezmeme v úvahu délku všech možných řízení, od posouzení vlivu na životní prostředí přes územní řízení a samotnou realizaci, k prvním výsledkům bychom se mohli dobrat tak za deset let.

To je samozřejmě pozdě. V té době bude Rusko opět spolehlivým obchodním partnerem a dodavatelem surovin - a nebo se rozroste do démonické podoby nového Sovětského svazu.