Jde však o další vstřícný krok směrem k Číně, který má za cíl čínským zájemcům o cesty do České republiky a do Evropy zjednodušit vyřizování víz.
„Otevření nových zastupitelských úřadů v Číně v zájmu českých podniků a rozvoje turistiky bude v budoucnu s ohledem na rostoucí ekonomickou sílu Číny a jejích obyvatel žádoucí, zatím však nedospělo do stádia politického rozhodnutí,“ upozorňuje Richard Krpač, velvyslanecký rada české ambasády v Pekingu.
Podle aktuálních údajů ministerstva zahraničí české zastupitelské úřady v Číně, v Pekingu, Šanghaji a v Hong-Kongu v roce 2013 udělily 13 849 schengenských víz opravňujících k pobytu do 90 dnů. Podle pravidel Evropské unie musí držitel takového víza vkročit na území Schengenského prostoru povinně nejprve v zemi, jež mu vízum udělila. Pro srovnání - Rakousko vloni vydalo zhruba 33 tisíc víz a Němci jen v Pekingu 200 tisíc víz.
Od loňského května mohou čínští žadatelé o cesty do ČR podávat žádosti o vízum i na maďarském Generálním konzulátu v Chongqingu. „Tento krok vychází vstříc obyvatelům vzdálenějších oblastí střední Číny, kterým se sníží vzdálenost ke spádovému konzulárnímu pracovišti a zvýší se tím komfort pro podání žádosti o krátkodobé schengenské vízum,“ vysvětluje výhody dvoustranné dohody české ministerstvo zahraničí.
Už dříve ohlášenou novinkou ve vztahu k Číně, ale i k dalším zemím, především k Rusku, některým arabským státům a kavkazským republikám, má být vznik takzvaných létajících konzulů. Ti by k významným klientům, typově generálním ředitelům významných společností, velkým investorům či třeba členům královských rodin osobně létali a na místě vízum vyřídili. Nový projekt ale ministerstvo zahraničí ještě nespustilo, je prý nadále „ve fázi přípravy“.
Z vyjádření českého velvyslanectví v Číně však plyne spíše to, že přinejmenším čínští žadatelé budou muset i nadále spoléhat na „kamenné“ konzuláty.
„Čínská vnitrostátní právní úprava je v oblasti přijímání vízových žádostí či vystavování víz v jiných místech nežli v sídle zastupitelského úřadu extrémně restriktivní a tudíž případnému zavedení institutu „létajícího konzula“ by musela předcházet důkladná diskuse s čínskou stranou,“ podotýká Richard Krpač.
Více najdete v novém vydání týdeníku Ekonom, které vychází ve čtvrtek 6. února. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samung a dalších zařízeních se systémem Android.