GLOSA JANA BUMBY: Ve školce YouTube, ve třetí třídě Facebook. Co dělají malé děti na internetu?

Pro děti do zhruba 15 let věku je jen těžko vysvětlitelná doba, kdy existovaly počítače a nebyly propojeny s ostatními. O době, kdy počítače vůbec nebyly, snad ani nemá cenu mluvit. Když nejde internet, děje se něco nepochopitelného, nenormálního.

Vidíme to ve svém okolí, včetně toho nejbližšího, a potvrzují to i průzkumy. Jeden velký, který dostal název KidMap (tedy DětskáMapa – mapa dětského světa), zjistil mimo jiné to, že už ve věkové kategorii dva až čtyři roky je dost rozšířené povědomí o internetových stránkách, na kterých se dá najít něco zábavného.

Mezi dětmi, které jsou tak malé, že často ještě ani nechodí do mateřské školky(!), vyhrává jako nejoblíbenější YouTube. Je dost pravděpodobné, že ti špunti samotní nesurfují, ale znají pohádky a komiksy. Z počítačové obrazovky se k nim přitom dostávají mnohdy dříve než z té televizní.

To samozřejmě není žádná novinka pro marketingové odborníky a dokladem toho je i skutečnost, že děti - stále ještě mluvíme o těch v předškolním věku - spontánně uvádějí, že znají stránky, které jsou buď napěchované reklamou, nebo třeba přímo nesou jméno výrobce jogurtů.

Ve věku pěti až osmi let hrají prim on-line hry. Začínají se už ale objevovat i skutečné komunikační sítě. Obliba Skype je vysvětlitelná celkem snadno – nebo snad znáte lepší způsob, jak si popovídat s babičkou a dědou z Moravy? Pozoruhodné je, že relativně častou odpovědí na otázku týkající se nejoblíbenějších internetových stránek je Facebook. Pozoruhodné proto, že nikdo mladší 13 let by neměl mít na Facebooku svůj profil.

To, co ve věkové kategorii pět až osm let jen pozvolna probublává, už naplno proudí u dětí mezi devíti a 12 lety. Facebook jednoznačně vévodí pomyslnému žebříčku oblíbenosti. S minimálním věkem pro založení účtu si zjevně nikdo hlavu neláme. On-line hry a Skype už jsou pro třeťáky až šesťáky nepostradatelné.

S rostoucím významem internetu je spojen dost významný pokles významu televize. Doby, kdy děti seděly nečinně před obrazovkou se zdají být pryč. Mnohem častěji se ze sledování televize, pokud se vůbec zapíná, stává multimediální záležitost. S tabletem v ruce si děti s kamarády přes sociální sítě vyměňují dojmy z toho, co právě sledují.

Jsou rodiče, kteří nad vlivem internetu na děti lamentují, podle všeho ale marně a zbytečně. Ostatně psychologové a někteří další odborníci jim radí, že je lepší se s on-line světem sžít a naučit potomky se v něm orientovat. Mimochodem, myslím, že by bylo fajn, kdyby je u toho naučili i pravopis. Možná ale svět internetu smetl i názor, že nejprve je nutné se naučit psát a až potom to napsané zveřejňovat.

- Jaké mají tržby nejznámější světoví výrobci hraček?

- Co stojí za úspěchem nevzhledných panenek Monster High?

- A jakou roli v dětském marketingu dnes hraje internet?

Odpovědi na tyto otázky a mnohem víc se dozvíte v tématu Monstrózní útok na rodičovské peněženky, které najdete v novém čísle týdeníku Ekonom (č. 15/2013).