Průplav z Dunaje do Labe vstává z mrtvých. Tady je 7 důvodů, proč ho naopak pohřbít

Podobně to vypadá teď v Česku po nástupu Miloše Zemana do funkce prezidenta. Také najednou ožívají různé příšery z dávných časů. Jako například megalomanský projekt průplavu Dunaj-Odra-Labe.

Navzdory své nereálnosti dodnes blokuje řadě lidí v Pardubickém a Olomouckém kraji možnost využití jejich pozemků. Přitom lze s úspěchem pochybovat o smysluplnosti takového projektu. Nabízí se celá paleta důvodů proti průplavu - ekonomické, technické či právní.

Začněme třeba u ekonomických. Už podle propočtů z roku 2007 by realizace projektu vyšla na 221 miliard korun. Tedy na podobnou částku jako dva nové bloky v Temelíně. Jenže Temelín si vynaložené náklady pravděpodobně „odpracuje“ během 20 až 30 let, u průplavu Dunaj-Odra-Labe si to lze jen těžko představit. Aby měl smysl, museli by provozovatelé lodní dopravy zaplatit na poplatcích aspoň deset miliard korun ročně. Jenže tolik v Česku nevynáší ani mýtný systém pro kamiony.

A teď technické překážky. Každý, kdo někdy jel po hlavní silnici z Hradce Králové do Olomouce, si jistě vybaví „sešup“ dolů na česko-moravském pomezí. Těžko si představit soustavu zdymadel, která si s tím poradí.

Nebo množství vody. Úspěšný průprav Dunaj-Mohan má tu výhodu, že spojuje dvě skutečné řeky. Naopak Labe v Pardubicích či Morava v Olomouci jsou jen takové větší potoky. Skutečně bude k dispozici dostatek vody, aby tudy mohly proplouvat i velké dopravní lodě? Jistě nemá smysl stavět za stovky miliard korun kanál, který využije nakonec jen několik výletních lodí a soukromých jachet.

Zbývající problémy jen ve stručnosti: odpor části obcí a majitelů pozemků, spekulace s pozemky na trase průpravu, ekologické aspekty jako narušení přírodních rezervací a tras migrace zvěře a za sedmé neochotu Německa investovat do zplavnění Labe v Sasku.

Není tak důvod probouzet mrtvý projekt k životu. Spíš je na čase jej důstojně pohřbít a uvolnit lidem zablokované pozemky.