Ředitelé bank působících v Česku, Maďarsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku a na Slovensku se většinou o aktuální situaci nevyjadřují příliš optimisticky. Jejich výhled na nadcházející rok je však o něco pozitivnější. Vyplývá to z průzkumu KPMG, ve kterém odpovídala stovka šéfů bank.

Aktuální stav bankovního sektoru vnímají jednotlivé země regionu různě. Český bankovní sektor zůstal ziskový i během krize a disponuje dostatečným kapitálem pro krytí případných ztrát. Je jedním z nejstabilnějších ve střední Evropě, a zřejmě především proto hodnotí současné ekonomické podmínky nejpozitivněji právě čeští bankéři. Naopak nejpesimističtější jsou ředitelé slovenských a maďarských bank, z nichž zhruba 80 procent hodnotí situaci v roce 2012 ve srovnání s předchozím rokem jako horší. Tyto postoje odrážejí celkovou ekonomickou situaci daných zemí a určitou skepsi, která aktuální vývoj provází. Maďarský bankovní sektor byl ze sledovaných států krizí zasažen asi nejvíce a Slovensko zase čelí růstu zadlužení a značným regionálním nerovnováhám. V roce 2011 se však slovenským bankám i přesto v mnoha parametrech poměrně dařilo, a dokonce vytvořily nejvyšší zisk ve své historii.

Téměř polovina respondentů očekává v roce 2013 horší výnosy a podobně pesimistické jsou odhady ohledně ziskovosti, neboť přínosy úsporných opatření již banky do značné míry vytěžily. Nejskeptičtější jsou v tomto ohledu polští a slovenští ředitelé. Stabilní očekávání bez zásadnějších výkyvů oproti předchozímu období mají bankéři v Rakousku a Česku, přičemž ziskovost českého bankovního sektoru zůstává významně vyšší než ta rakouská. Největší optimismus panuje v Rumunsku, kde předpokládají, že se ekonomika konečně odrazí ode dna.

Na výkonnost v bankovním sektoru má mít podle respondentů největší vliv posílení důvěry společností a investorů (cca 25 procent), které je důležité pro rozhýbání zabrzděných ekonomik v jednotlivých zemích regionu. Podstatná je také efektivní regulace (24 procent) a měnová politika (17 procent). Vývoj nových služeb, produktů a trhů zaujal mezi hodnocenými faktory místo přesně uprostřed, nejvýznamnější roli mu ze všech zemí přiřadilo Slovensko a Polsko, kde ho jako nejdůležitější ohodnotilo 29 a 18 procent dotázaných.

Není překvapivé, že se v důsledku krize ve finančním sektoru klade větší důraz na řízení rizik. Rozhodně to neznamená, že by před krizí nebylo na výši, koneckonců jde o jeden z klíčových aspektů bankovnictví; přece jen je ale patrný posun k jeho větší integraci s obchodními modely bank. Naprostá většina oslovených ředitelů potvrzuje, že se zvýšila pozornost managementu a zlepšila metodologie sledování a vyhodnocování rizik. To se obvykle neobešlo bez navýšení rozpočtů na "risk management". Za nejvýznamnější považují banky úvěrové riziko.

Ve svých strategiích na následující roky plánují banky další úsporná opatření na úkor investic do dlouhodobého růstu. Opačně je tomu v České republice, kde jsou investice před úsporami preferovány. Jak se dalo očekávat, většina bank již v rámci úsporných snah snížila marketingové výdaje a počty zaměstnanců. V plánech na další úspory se teď často objevují opatření vedoucí ke zvýšení efektivity vnitrofiremních operací. Stále populárnější je také snaha ušetřit pomocí moderních technologií.

V nejbližších letech se očekává, že fungování bank ovlivní především regulace. Z hlediska samotného podnikání označili respondenti za klíčové přizpůsobování služeb zákazníkům a tvorbu jednoduchých bankovních produktů. Důraz na posilování loajality klientů bezpochyby roste. Z nových technologických trendů jsou nejvýznamnější mikroplatby a zvláště Polsko a Česká republika očekávají rychlý nárůst akceptace bezkontaktních karet. Většina bankéřů zatím nemá velké obavy z nových konkurentů, kteří se mohou rekrutovat i z jiných odvětví.

Za současné ekonomické situace a sílícího regulatorního tlaku se nelze divit, že se banky v regionu střední a východní Evropy o současném ani o budoucím stavu sektoru většinou nevyjadřují příliš optimisticky. Je pochopitelné, že se i nadále soustřeďují zejména na úsporná opatření, investice příliš neplánují a růstu výnosů a zisků příliš nevěří. Naštěstí ne všechny banky ale vidí situaci tak chmurně: 29 procent respondentů očekává, že se situace na bankovním trhu v roce 2013 zlepší. Jak řekl jeden z dotázaných bankovních ředitelů, rok 2012 byl natolik špatný, že rok 2013 může být pouze lepší.

Zdeněk Tůma
poradce odpovědný za služby pro bankovnictví KPMG ČR

"Současné ekonomické podmínky hodnotí nejlépe čeští bankéři. Naopak nejpesimističtější jsou ředitelé slovenských a maďarských bank."

Související