Místo zvyšování daní chtěli ušetřit na byrokracii. Slib vyhodit 10 tisíc úředníků ale vláda nesplní

Daně zvyšovat nebudeme, stát musí začít šetřit u sebe, na svém provozu. Těmito slovy lákala na podzim 2021 koalice dnešních vládních stran Spolu lidi, aby jí přišli hodit hlas ve volbách do Poslanecké sněmovny. Jednou z hlavních cest, jak ušetřit, mělo být propuštění 13 procent státních úředníků.

Ekonomové už tehdy upozorňovali, řečeno slovy někdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky, že tento slib není zasazen do reálného ekonomického rámce. Přeloženo do řeči čísel: v praxi by jeho splnění znamenalo propuštění bezmála 10 tisíc úředníků placených ze státního rozpočtu. Bylo jasné, že bez zásadního seškrtání byrokratických agend něco takového nebude možné provést, aniž by některé úřady zkolabovaly.

Aktuální údaje z jednotlivých ministerstev potvrzují, že ambiciózní slib zůstane nesplněný. Prozatím se podařilo na ministerstvech a v jim podřízených úřadech najít jen něco přes tři tisíce zbytečných míst. Škrtnout dalších sedm tisíc za pouhý rok není reálné.

Není zaměstnanec jako zaměstnanec

Těžko z dnešního pohledu říct, proč velmi konkrétní slib o 13 procentech propuštěných úředníků bez konkrétní představy, kteří to mají být, vlastně padl. Politici ODS, KDU‑ČSL a TOP 09 nicméně nejsou zdaleka jediní, kdo nadsazuje skutečnou přebujelost úředního aparátu tuzemské veřejné správy a neprávem označuje úředníky za hlavní „žábu na prameni“ efektivního fungování státu.

Jednou z nejčastějších příčin je zaměňování „skutečných“ úředníků s dalšími zaměstnanci placenými ze státního rozpočtu. Ve své studii, která mapuje zaměstnanost a s ní spojené náklady pro českou veřejnou správu, na to upozornili ekonomové z CERGE‑EI. Podle nich v českém veřejném sektoru pracuje něco málo přes milion lidí. Zhruba polovina připadá na zaměstnance placené z obecních nebo krajských rozpočtů, na něž vláda nemá přímý vliv. Celkový počet lidí, jejichž výplaty jdou přímo ze státního rozpočtu, je podle studie necelého půl milionu, konkrétně loni 499 tisíc.

Největší skupinou lidí, jimž výplatní pásky vystavuje erár, jsou učitelé a další lidé pracující ve školství. Celkem jich bylo vloni přes 270 tisíc. Další početné skupiny tvořily ozbrojené složky včetně policie, celníků a vojáků. Po odečtení všech těchto lidí, které ani s velkou dávkou fantazie nelze nazvat byrokraty, dostaneme podle studie celkový počet úředníků: loni jich bylo necelých 77 tisíc.

Související

Státní správa

Úředníci jsou otloukánky neprávem. Stát potřebuje šikovné lidi, aby fungoval lépe

8 minut čtení

Ve svém výzkumu se věnuje veřejným financím a podílel se na rozsáhlé studii, která detailně zkoumala český veřejný sektor, jeho zaměstnance či...

Shrnuto: I kdyby vláda loni čistě hypoteticky ze dne na den propustila všechny státní úředníky, erár by tím ušetřil na výdajích zhruba 34 miliard korun. Deficit státního rozpočtu ovšem loni přesáhl 288 miliard a úspora by tak činila jen asi 12 procent celého schodku. Ve skutečnosti je ovšem reálné bez dalších legislativních změn škrtnout maximálně jednotky tisíc byrokratů a je tak zjevné, že rozhodně nejde o spásu veřejných financí.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Pokud by vláda chtěla ušetřit opravdu významné peníze, musela by brát nejen v řadách úředníků, ale i dalších profesí. To je jistě možné. Otázka, zda milion lidí, tedy pětina všech zaměstnanců, pracujících pro veřejnou správu, představuje adekvátní počet, je legitimní. Zároveň je ale nutné dodat, že cenou za snížení tohoto čísla by bylo omezení některých veřejných služeb a jejich privatizace.

Propouštění a „černé duše“

Jak se tedy zatím daří se škrtáním skutečných úředních míst? Během prvních měsíců ve funkci musela vláda řešit nečekané okolnosti. Válka na Ukrajině a především desítky tisíc uprchlíků proudících do Česka si vyžádaly tolik pozornosti, že slib o propouštění byrokratů přišel na řadu až později. V srpnu 2022 dostalo ministerstvo vnitra zadání vypracovat metodiku, podle níž měly jednotlivé resorty provést revizi všech svých agend. Výsledkem mělo být mimo jiné právě zjištění, zda a kolik z nich je nepotřebných a kolik lze jejich zrušením „uspořit“ míst úředníků.

Resortu trvalo zpracování materiálu zhruba rok. Loni na podzim pak podřízení ministra Víta Rakušana přišli s dokumentem, který na příkladu samotného resortu vnitra ukazoval, jak by takové mapování agend a nadbytečných úředníků mělo vypadat. Zároveň ovšem část ministerstev pracovala po vlastní linii a nepotřebné agendy, potažmo úředníky hledala už dříve, nezávisle na návodu od vnitra.

Týdeník Ekonom se na jednotlivé resorty obrátil s dotazem, kolik úředních míst zrušily a jaké mají plány ještě do voleb na podzim příštího roku. Z jejich vyjádření vyplývá, že se počty škrtaných míst za dobu fungování vlády výrazně liší. Souvisí to ovšem ne ani tak s nevolí propouštět, jako se samotnou velikostí ministerstev.

Malým resortům se podařilo zrušit jen řádově desítky úřednických míst. „V rámci ministerstva kultury bylo v letech 2022 až 2023 zrušeno 20 systemizovaných míst,“ říká mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková. Například ministerstvo školství pak od začátku funkčního období vlády zrušilo 60 a ministerstvo zemědělství 54 míst.

Naopak velká ministerstva s mnoha podřízenými organizacemi vykázala podstatně zajímavější výsledky. Ministerstvo financí od roku 2022 zrušilo celkem 781 úřednických míst. Rekordmanem mezi resorty pak bylo ministerstvo práce a sociálních věcí s více než dvěma tisíci škrtnutými pozicemi. Celkem tak podle nejvyššího státního tajemníka Jindřicha Fryče zmizelo od roku 2022 z výkazů ministerstev a jim podřízených úřadů 3088 míst.

I tyto údaje je ovšem třeba brát s rezervou. Ministerstva totiž při škrtání šla často cestou nejmenšího odporu. Propustit úředníka zaměstnaného podle služebního zákona je totiž velmi komplikované. Rušila se z velké míry neobsazená místa, která si úřady drží kvůli fluktuaci lidí. Část škrtů pak šla na vrub pozic placených z evropských fondů. Typickým příkladem může být právě ministerstvo práce. „Z celkového počtu zrušených systemizovaných míst jich bylo 692 neobsazených a 939 projektových (tedy financovaných z evropských prostředků). V případě zbylých 391 míst byl se zaměstnanci ukončen služební nebo pracovní poměr,“ upřesňuje mluvčí resortu Jakub Augusta.

Jaké plány má vláda během příštího roku, nebylo v době psaní tohoto textu ještě jasné. „Pokud jde o další rušení systemizovaných míst v příštím roce, vláda bude systemizaci s účinností od 1. ledna 2025 projednávat v druhé polovině listopadu,“ říká Jindřich Fryč.

Nespokojenost úředníků

Prozatím kabinet Petra Fialy naplnil předvolební slogan zhruba z jedné třetiny. Je to maximum možného, nebo může být státní správa ještě efektivnější? Například jeden ze spoluautorů výše zmiňované studie, ekonom a expert na veřejné finance Petr Janský, říká, že další snižování stavů umožní digitalizace úřadů. Stejně tak je možné, že bude stačit menší počet úředníků, pokud se podaří do státní správy přitáhnout kvalitní lidi. Dnes totiž nejen kvůli cejchu nepotřebných byrokratů nepatří práce pro stát zrovna mezi nejprestižnější.

Potvrzuje to i průzkum ministerstva vnitra z letošního léta, který se ptal na spokojenost s prací ve státní správě samotných úředníků. Zúčastnilo se ho přes 21 tisíc lidí, tedy téměř třetina byrokratického aparátu. Výsledky ukázaly, že mnoho z nich má ke spokojenosti daleko. Důvody?

Úředníci si třeba stěžovali, že jen málo vidí dopady své práce a zažívají pocity úspěchu. Mnoho z nich kvůli tomu vyjádřilo nízkou úroveň sounáležitosti s úřadem. Další výtkou byla nízká prestiž této práce, pomalý kariérní rozvoj a také slabá vazba finančního ohodnocení na odvedený výkon.

Část těchto výhrad slibuje napravit novela zákona o služebním poměru, která na konci října úspěšně prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně a čeká ji hlasování v Senátu. Ta umožní mimo jiné třeba jednodušší propuštění lidí pod státní službou nebo nabídne skutečně kvalitním úředníkům lákavější kariérní růst.