Nezaměstnanost v Česku stoupá. Nemusí to však být špatná zpráva

Český pracovní trh se otřásá. Třeba automobilka Škoda Auto hodlá v následujících letech snížit počet zaměstnanců o 15 procent z celkového počtu zhruba 37 tisíc. Je to součást širších úsporných opatření a reakce na měnící se podmínky v automobilovém průmyslu. Největší tuzemský zaměstnavatel říká, že chce tohoto cíle dosáhnout zejména přirozenou fluktuací, a nikoli propouštěním kmenových zaměstnanců. Jeho krok nicméně přichází ve chvíli, kdy se míra nezaměstnanosti v zemi zvedá. Podle údajů Úřadu práce dosáhla v lednu 4,3 procenta.

Mladoboleslavská automobilka není jediná, kdo v posledních měsících ohlásil snižování stavů. Propouštějí fabriky z různých odvětví. Například výrobce potravin Dr. Oetker zcela uzavírá svůj závod v Kladně, výrobu omezuje chemička Spolana Neratovice, končí i pražský závod výrobce pneumatik Mitas.

Jsou za tím mimo jiné drahé energie či zastaralé provozy. Firmy si spočítaly, že modernizace by se jim nevyplatila, a raději přesunou výrobu jinam. Propouští také bývalý dodavatel energií zkrachovalé huti Liberty Ostrava, společnost Tameh Czech.

Situace v Česku není zatím taková jako v Německu, kde jsou bez práce takřka tři miliony lidí. Podle Spolkového úřadu práce je nezaměstnanost 6,2 procenta, nejvyšší od první vlny covidu. „Ekonomická a strukturální slabost německé ekonomiky zasahuje trh práce plnou silou. Je za pět minut dvanáct,“ říká prezident Konfederace německých zaměstnavatelských svazů Rainer Dulger.

Doporučuje změny, jejichž zavedení radí i mnozí odborníci na trh v Česku: snížení byrokracie, reformu mimomzdových nákladů práce a snížení cen energií. Čeští zaměstnavatelé musí bedlivě sledovat právě i situaci v Německu, kvůli provázanosti obou ekonomik.

Z historického pohledu je počet Němců bez práce zatím stále relativně nízký. Když bylo Německo prvně na konci 90. let 20. století označeno za „nemocného muže Evropy“, byla míra nezaměstnanosti dvouciferná. Tehdejší problémy se v mnohém podobaly dnešku. Ekonomika se zadýchávala, trápily ji strukturální problémy související se sjednocením, potýkalo se s rigidním pracovním trhem, vysokými mzdovými náklady a nízkou konkurenceschopností. Situace se začala zlepšovat po zavedení Hartzových reforem, které zlepšily flexibilitu trhu práce a pomohly Německu stát se hospodářským tahounem Evropy. „Dnešní situace je o něco komfortnější,“ míní hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko.

Na obnovení konkurenceschopnosti tlačí zejména velké podniky, narážejí však na silné odborové organizace. „Zásadní strukturální změny, které německá ekonomika potřebuje, se ale minimálně krátkodobě bez vyšší míry nezaměstnanosti neobejdou. Osobně ale od nové německé vlády nečekám radikální změny hospodářského modelu. To by sice mohlo nezaměstnanost krátkodobě udržet v rozumných mezích, ale jen na úkor svižnějšího oživení ekonomiky,“ připomíná Rusinko nedávné parlamentní volby, v nichž zvítězila konzervativní CDU/CSU.

Jedni propouštějí, druzí nabírají

Ke změně ve vedení země by po letošních volbách mohlo dojít i v Česku. Analytici, které Ekonom oslovil, ovšem nečekají, že by celková nezaměstnanost v zemi rostla významně, pouze mírně. Například podle průzkumu personální agentury Předvýběr.CZ mezi zaměstnavateli plánuje nyní 43 procent firem nábor. Většina neplánuje změny v počtu zaměstnanců. „Zajímavé je, že 57 procent hodlá zvyšovat mzdy. Firmy teď více sázejí na zvýšení motivace svých zaměstnanců a současně očekávají brzké oživení hospodářství,“ říká ředitel Předvýběr.CZ František Boudný.

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa vidí nynější pozvolný nárůst míry nezaměstnanosti jako průvodní jev transformace, jejíž potřeba na českou ekonomiku v posledních letech doléhá. A to zejména v souvislosti se zvýšením cen energií a se sílící konkurencí z Číny. „Zatím ale může jít jen o návrat k rovnovážným, dlouhodobě udržitelným úrovním této míry,“ uvažuje.

Z mezinárodního pohledu je český trh práce čímsi mimořádný, nezaměstnanost patří k nejnižším v Evropě a je srovnatelná s Japonskem. Dokonce i za výše popsaného stavu se pohybuje výrazně pod takzvanou zdravou mírou. „Pokud se ekonomika pohybuje dlouhodobě pod rovnovážnou mírou nezaměstnanosti, je to pro prosperitu ekonomiky škodlivé. K vytváření párů pracovník–pozice dochází v takovém případě příliš rychle. Lidé končí na jiných pozicích než těch, na kterých by byli nejefektivnější,“ vysvětluje Skořepa.

Pro současnou situaci je typické, že roste počet firem, které propouštějí, a zároveň přibývá těch, jež nabírají. Ochlazení je nejcitelnější ve zpracovatelském průmyslu, kde od poloviny roku 2023 dochází k redukci pracovních míst meziročním tempem zhruba 1,5 procenta. „I v tomto odvětví však nadpoloviční většina firem zapojených do našeho pravidelného šetření Komorový barometr očekává, že počet jejich zaměstnanců zůstane stejný,“ říká ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Lenka Janáková. Firmy se zdráhají propouštět. Mají obavu, že ve chvíli, kdy dojde k ekonomickému oživení, by mohly mít problém pracovní pozice znovu obsadit.

Datový analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl doplňuje, že k mírnému ochlazení poptávky po zaměstnancích došlo také ve stavebnictví, logistice či retailu. „Zmíněná odvětví mají společnou citlivost na ekonomické cykly,“ říká. V případě retailu navíc pokračuje digitalizace a automatizace, která nahrazuje lidské ruce.

Díky státu za ty dary

Přestože firmy z německého auto­mobilového průmyslu ohlašují propouštění, například Continental, navzdory přímému napojení českých firem se sem stejný efekt přináší jen částečně. Loni například výrazně snižoval počet zaměstnanců náchodský výrobce elektromotorů Atas.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Ředitel odboru služeb v Hospodářské komoře ČR Tomáš Zelený dodává, že i firmy zapojené do dodavatelského řetězce automobilek stále posílají žádosti k zajištění desítek zaměstnanců ze zahraničí. „I když počty mohou být nižší než v předchozích obdobích. Zároveň počítají s určitou fluktuací a vědí, že z tuzemských zdrojů odcházející pracovníky těžko nahradí,“ říká.

Pokud by přesto výraznější propouštění v automobilkách nastalo, budou mít o jejich pracovníky zájem zbrojní fabriky. Evropští politici chtějí do tohoto odvětví lít větší objemy peněz, a tak se v něm už začaly budovat nové výrobní kapacity.

K nárůstu zaměstnanosti dochází také ve vybraných službách, jako je obchod, doprava, pohostinství a hoteliérství. „Za největší přírůstek zaměstnanosti je v Česku dlouhodobě zodpovědný stát, ať již jde o školství nebo zdravotnictví,“ připomíná Rusinko z ČSOB.

Podle Španěla z JenPráce.cz jsou nejvíc ohroženi uchazeči s nižší kvalifikací, zejména ti se základním vzděláním nebo vyučení bez maturity. „Čelí větší konkurenci a menší nabídce vhodných pracovních pozic. Nízko kvalifikovaní pracovníci také pracují často v oborech, které procházejí automatizací,“ říká. Situace podle něj není snadná ani pro absolventy bez praxe a pracovníci ve věkové kategorii 50+ stále často narážejí na věkovou diskriminaci. Podle Boudného nyní hledají hůř práci také administrativní pracovníci a ti se zájmem o některé podpůrné role jako recepční nebo asistenti.

Zelený se nedomnívá, že by zpomalení ekonomického růstu mělo výraznější vliv na proces náboru zaměstnanců a požadavky firem. „Nevnímáme, že by firmy zpřísňovaly podmínky v rámci výběrového řízení nebo naopak nabízely nižší nástupní mzdu. Naopak mzdy rostou s ohledem na konkurenci firem a dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků na českém trhu práce,“ dodává. Konkurence na trhu práce nadále zůstává vysoká a zaměstnanci se při náboru a mzdovém vyjednávání stále nacházejí v silné pozici.

A zaměstnanci si to uvědomují. Více než polovina respondentů průzkumu Předvýběr.CZ, který má Ekonom exkluzivně k dispozici, vnímá nezaměstnanost jako přirozenou součást života, se kterou se musí počítat. Čtrnáct procent chápe, že nemá smysl držet v práci přebytečné lidi. „Určitý podíl nezaměstnaných odráží dynamiku trhu práce a umožňuje přirozenou fluktuaci pracovní síly. Z pohledu personalistů je škodlivá až dlouhodobá nezaměstnanost přesahující šest měsíců, protože může způsobit ztrátu pracovních návyků a snížení zaměstnatelnosti jednotlivce,“ říká Boudný.

Podle průzkumu má strach z propouštění v poslední době takřka pětina lidí, téměř třikrát víc jich je ale bez obav. Trh práce je v pohybu a propouštění z jedné práce zároveň znamená příležitost získat někde jinde lepší džob. Zcela změnit profesi lze i v pokročilejším věku – jeden filmový dokument popsal příběh horníka, z něhož se stal ajťák.