Když v roce 2010 Fed naposledy rozjel tištění peněz, byl svět v jiné situaci. Rozvíjející se ekonomiky rostly a kritizovaly Fed, že jim přidělává práci s inflací. Dnes se ekonomiky ve světě bojí o růst a kroky Fedu tiše schvalují.

To připomněla čísla z Číny, která ukazují, že světová ekonomika číslo dvě je 11. měsíc v kontrakci. Výrazně zpomaluje i Brazílie - druhá největší ekonomika ze společenství BRIC. A veselo není ani v Indii, kterou vnitřní nerovnováhy zbrzdily na nejpomalejší růst od roku 2009. Mizernou situaci v eurozóně není ani nutné nijak zvlášť připomínat.

USA tak nyní za novou vlnu tištění peněz nesklízejí kritiku, ale ostatní ekonomiky je spíše následují. Nemohou zůstat pozadu, protože by jejich měny vůči americkému dolaru neadekvátně posílily. Brazilská centrální banka začala na trhu oslabovat vlastní měnu a Japonci se rozhodli natisknout dalších 130 miliard dolarů. Belgická centrální banka současně hovoří o nutnosti třetího kola tištění peněz pro banky v eurozóně.

Prostředí slabé poptávky poměrně logicky ústí v souboj o co nejslabší měnu, ve kterém nikdo nechce zůstat pozadu. Nemohou si to dovolit ani středoevropské ekonomiky. Silné zisky polského zlotého a české koruny se trefují do špatných výkonů ekonomiky, a obě centrální banky asi brzo zareagují dalším uvolněním měnových šroubů. Zatímco v Polsku je velký prostor pro tradiční snižování sazeb, Česko je se sazbami blízko nuly a guvernér Miroslav Singer začíná opatrně hovořit o možnosti nestandardních opatření - jako přímé intervenci proti koruně. Otázka je, jestli pro ně získá podporu v bankovní radě.

Jan Bureš
hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny

"Tištění peněz už ekonomové nekritizují, ale tiše schvalují."

Související