Vysoké školy by podle ministra školství Petra Fialy měly v příštím roce hospodařit s 21,8 miliardy korun. Je to zhruba o 700 milionů korun více než měly pro rok letošní. Ministr o tom informoval na začátku září Českou konferenci rektorů (ČKR), která jednala v Českých Budějovicích.

Částka 21,8 miliardy korun pro vysoké školy je v návrhu rozpočtu pro příští rok, řekl novinářům předseda ČKR Václav Hampl. "V tomto období jsme v minulých letech každoročně řešili, jak máme čelit poklesu ve financích určených pro vysoké školy, nyní pro nás byla informace pana ministra příjemným osvěžením," uvedl Hampl.

Vysoké školy měly v letošním roce hospodařit původně s 21,7 miliardy korun. Jenže částka byla v březnu snížena o 500 milionů korun.

Podle rektora Vysoké školy ekonomické v Praze Richarda Hindlse je informace o navýšení pozitivní zprávou. "I když dobře víme, že jde zatím o návrh rozpočtu. Moudřejší budeme někdy v říjnu nebo v listopadu, až se bude rozpočet ve sněmovně schvalovat," řekl Hindls. Pokud by navrhovaná částka prošla, byla by zvýšená poprvé po čtyřech letech.


KAREL RAISOvlivní zápisné a školné kvalitu výuky na vysokých školách? Jak zlepšit kvalitu vzdělávacího systému?

Ptali jste se Karla Raise, rektora Vysokého učení technického v Brně. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídal v pondělí 17. září.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Dobrý den, v jaké výši by se mělo platit zápisné na vysokou školu? A co má být jeho smyslem? Není to jenom daň pro studenty a nástroj, jak od nich vybrat další peníze? Děkuji za odpověď. MK.
Čtenářský dotaz
Zveřejníte, prosím pěkně, jaký je průměrný plat pedagoga na VUT Brno? Máte vy jako rektor nějaký nástroj, jak využívat peníze jako motivaci pro pedagogy, nebo jste svázán tabulkami?
KarelRais
Vážená paní Vaníčková, průměrný plat zaměstnance na VUT činí cca 35 tis Kč.Tento údaje je samozřejmě zavádějící, protože vědečtí pracovníci a pedagogové, kteří pracují nad rámec svých povinnosti, si v mezinárodních projektech mohou vydělat i násobky tohoto platu. Je potřeba si uvědomit, že na některých technických fakultách podíl finančních prostředků získaných z aplikovaného výzkumu činí až 40 % rozpočtu VaV. V tomto směru jsme dosáhli hodnot, které jsou běžné u západních univerzit.
Čtenářský dotaz
Pane profesore, jak je ve vysokém školství řešena problematika růstu základních platů učitelů a zaměstnanců s ohledem na inflaci? A jak je to konkrétně na VUT Brno,je nějakým způsobem řešena valorizace platů, jak ?
Karel Rais
Velikost základního platu pedagoga na univerzitě není přímo ovlivňována inflací. V této souvislosti je potřeba si uvedomit, že např. naše univerzita za poslední 2 roky byla postižena (tak jako ostaní) snížením neinvestičních prostředků. A tedy i do mezd, a to o cca 20 % ročně. Myslím si, že všechny univerzity byly rády, že nemusely přistupovat k drastickému snižování mzdových prostředků formou snižování stavu.
Čtenářský dotaz
Dobry den, stalo se nekdy ze byste jako rektor nenapravil nezakonne nerozhodnuti s stipendiu? Tedy ze fakluta o stipendiu vubec nerozhodne a vy taky? Soudi se s Vami studenti o finnancovani studia, stipendia? Dekuji za odpoved, Petr
Karel Rais
Nejsem si vědom toho, že by se za posledních 7 let, co jsem v pozici rektora VUT v Brně, nějaký student soudil o stipendium. Pokud má na stipendium nárok, vždy ho dostal, a to i zpětně. Stipendijní fond je z podstatné části tvořen poplatky studentů, kteří studují nad rámec zákonem stanovené doby; tyto prostředky jsou ze zákona určeny pouze na výplaty stipendií.
Čtenářský dotaz
Jaký je podle vás hlavní účel vysokých škol v Česku? Mají být přípravkou na budoucí povolání?
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Měl bych na vás následující dotaz: V médiích se neustále hovoří o nedostatku kvalitních technicky vzdělaných pracovníků. Jak to vidíte vy z druhé strany? Opravdu je to tak, nebo máte o některé obory velký zájem? Děkuji.
Karel Rais
Nedostatek kvalitně technicky vzdělaných pracovníků samozřejmě existuje, nejpozději do 5 minut v každém hovoru s majiteli a řediteli strojírenských, elektrotechnických, softwarových a dalších technicky orientovaných firem na toto téma určitě narazíme. Z posledního šetření zaměstnatelnosti našich abolventů vyplývá, že okamžitě po získání diplomu je zaměstnáno 95 % z nich, do 6 měsíců od ukončení studia se toto číslo zvyšuje až na 98-99 %. Technické univerzity dlouhodobě upozorňují vládu na potřebu zvýhodnění studia technických oborů. Minulý týden byla prezentována koncepce Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dalších partnerů, která zahrnuje např. daňové zvýhodnění firem, které budou svoje stroje využívat k odborné přípravě nejen středoškoláků, ale i vysokoškoláků; dále se v této koncepci vracíme k tradičním nástojům podpory studentů, jako jsou např. podniková stipendia. Myslím si, že je to správná cesta, jak podpořit vzdělávání budoucích inženýrů, je to ale běh na velkou vzdálenost. Pokud např. vláda chce vybudovat další část jaderné elektrárny v Temelíně, pak je naprosto nutné, abychom také měli na univerzitách zájem o výuku jaderných konstruktérů.
Čtenářský dotaz
spolupracujete nejak s firmami z komercniho sektoru? pokud ano, s jakymi a na jakych konkretnich projektech?
Karel Rais
VUT v Brně dlouhodobě spolupracuje s firmami z komerčního sektoru, např. vloni získalo Zlatou medaili BVV za vývoj a výrobu letadla. Je pochopitelné, že v této oblasti jsme museli spolupracovat s leteckými firmami z Kunovic (konkrétně Evektor). Jedním ze špičkových výrobků, který byl prezentován na letošním MSV v Brně, je např. vírová turbína, která vznikla na Fakultě strojního inženýrství VUT. Tato turbína má vyšší efektivnost než Kaplanova. Takto bych mohl uvádět desítky příkladů. Minulý týden jsme vydali knihu o spolupráci VUT s komerčním sektorem, zde je 170 konkrétních firem spolupracujících na konkrétních projektech s VUT. Rád bych dodal, že tato spolupráce také obsahuje možnost řešení např. studentských diplomových prací ve firmě a zajišťuje účast špičkovýc externistů v pedagogickém procesu.
Čtenářský dotaz
1. Vysvětlete mi prosím, jak by měl fungovat systém půjček pro studenty na podporu financování školného apod. 2. Jak zajistíte to, že až student opustí školu, tak buzde mít sice titul a diplom, ale zároveň obrovského dluhy, kterého ho budou po dalších deset let brzdit v rozvoji?
Karel Rais
1. Musíme počkat, až budou hotovy alespoň základní teze zákona o finanční podpoře studentů. Dnes je to naprosto teoretická záležitost. Z vyjádření ministra školství víceméně vyplývá, že se nejprve setkáme se zápisným a poté se školným spojeným se systémem půjček. Hovoří se o výši zápisného do 5-6 tis Kč. Tak, jak jsem poznamenal výše, nabídka i poptávka bude určovat výši zápisného (teoreticky to může být i 0 Kč). 2. Je to hypotetická otázka - výše školného, výše dluhu a výše půjčky. Rektoři prosazují názor, aby student měl možnost si půjčit za minimální úrok na své budoucí vzdělání (aby tento systém nebyl omezující pro sociálně slbší rodiny) a aby v žádném případě školné nenahrazovalo státní příspěvek na vzdělávání.
Čtenářský dotaz
Slyšel jsem nedávno jeden názor - se školnám souhlasím, ale pojďme to udělat tak, že studenti budou mít virtuální budget a z něj budou peníze posílat přímo na účty jednotlivých profesorů podle kvality jejich přednášky. Za špatnouhidnu 150 Kč, za výbornou lekci pak třeba 500Kč. Co si o tom myslíte? Děkuji.
Karel Rais
Nemyslím si, že to je správná cesta. Kvalita by se měla hodnotit jinak. Např. i dnes existuje cesta zpětnovazebného hodnocení přednášek učitelů studenty a následná finanční reakce vedoucího ústavu.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, se zavedením zápisného se počítá od příštího září? A bude platit i pro současné studenty? A studenti co studují víc studijních oborů současně budou platit za každý obor zvlášť?
Čtenářský dotaz
Co má být hlavní náplní připravované novely vysokoškolského zákona a kdy by měl zákon vstoupit v platnost?
Čtenářský dotaz
Pěkný den, co vás jako dlouholetého pracovníka na VŠ trápí nejvíce, když se obecně podíváte na stav českého školství? Děkuji za upřímnou odpověď.
Karel Rais
Trápí mě masovost výuky. Individuální přístup ke studentovi na úrovni bakaláře i magistra je velmi problematický. Představa, že student absolvuje vysokou školu, aniž by přišel při zkoušce do verbálního kontaktu s učitelem, se zdála před pár lety pomalu nemožná, dnes je to často realita. Mj. to vede k tomu, že jejich verbální vyjadřovací znalosti, písemný projev (příp. i v cizím jazyce) a další tzv. "měkké" dovednosti, jsou na velmi nízké úrovni a jsou kritizovány praxí. Masovost (60 % populace 18letých jde na VŠ) musí z finančních důvodů bohužel univerzity respektovat, protože dostávají finanční prostředky od státu na studenta. U technických oborů je to také otázka stupně znalosti praktických dovedností, které na univerzitě student získá atd. Na druhou stranu si myslím, že určitá část studentů má zájem o obor, protože praxe ceňuje jejich technickou zdatnost.
Čtenářský dotaz
Jaký je rozdíl mezi zápisným a školným. Nikde není určeno kolik zápisné bude stát. Mám dojem, že nakonec budeme platit zápisné a školné a vysoké školy nás budou chtít zase vyhazovat, aby jsme platili i polplatky za překročení doby studia.
Čtenářský dotaz
Podle mnohých statistik se Česko propadá v mezinárodních žebříčcích srovnávajících úrpveň vzdělání žáků v Česku s okolními státy. 1. Proč k tomu propadu podle vás dochází? 2. Jak ho zastavit a naopak úroveň školství zlepšit?
Čtenářský dotaz
Neustale se hovori jenom o tom, zda bude skolne, nebo zapisne a kolik uz ted vyuka stoji, a jak ucitele berou malo a ze kvuli tomu klesa kvalita skolstvi. Jsou ale penize podle vas opravdu ten pravy duvod? Neni chyba taky sama v ucitelich? Ze proste zaspali dobu a uci podle starych osnov, nechteji se dal vzdelavat, nejsou "pokrokovi"?!
Čtenářský dotaz
Dobrý den, zajímalo by mě, jaký máte názor na to, že zahraniční studenti (mimo EU + kteří nejsou v ČR na výměnném pobytu) nemusí platit žádné školné či poplatek za studium. V zahraničí funguje běžně, že studenti mimo EU platí. Děkuji moc za odpověď a přeji pěkný den Jakub
Karel Rais
Podle stávajícího vysokoškolského zákona pokud je studium uskutečňováno v češtině, pak nikdo ze studentů neplatí žádné poplatky. Je v kompetenci každé fakulty konkrétní univerzity, aby akreditované studijní programy v angličtině zpoplatňovala. Jinak samozřejmě máte pravdu, mohu potvrdit, že studenti mimo EU platí, ale často jsou dotováni z nejrůznějších nadačních a vládních fondů země, odkud přicházejí.
Čtenářský dotaz
Dobry den, zajimalo by me, proc u nas prospechova stipendia nefunguji motivacne? Slo by to pak zkombinovat i se skolnym - napriklad 5 % nejlepsich studentu by mohlo mit (diky prospechovemu stipendiu) studium zdarma a dal to nejak rozumne odstupnovat, aby byla nejaka motivace nekaslat na skolu. Dnes je bezny pristup "na znamky ze statnic (nebo nedejboze ze studia) se stejne nikdo divat nebude". Preji pekny den
Čtenářský dotaz
Dobrý den, zajímalo by mne, zda budou peníze vyhrazené pro vysoké školy přerozdělovány školám podle počtu studentů nebo podle kvality školy. Jak by se v takovém postupovalo při hodnocení kvality školy? Děkuji za odpověď.
Karel Rais
V současné době jsou finanční prostředky v oblasti neinvestiční přerozdělovány z 80 % podle počtu studentů a podle tzv. kritéria náročnosti výuky. Přerozdělovací mechanismus v rozsahu zbývajících 20 % bere do úvahy tzv. koeficient kvaltiy, což je víceméně výkonový ukazatel (počet profesorů a docentů ovlivňuje velikost příspěvku atd.). V současné době asi 1 rok probíhá výzkumný projekt Hodnocení kvality na vysokých školách, jehož cílem je shromáždit kritéria a informace o kvalitě školy. Tato data a informace může rozhodovací orgán, např. MŠMT v budoucnu využívat jako podklad pro rozdělení finančních prostředků. Je to ale plně v kompetenci MŠMT, nikoliv řešitelů projektu.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak byste řešil nedostatek studentů na technických školách. Mohla by tomu pomoci i různá výše zápisného? Děkuji
Karel Rais
Teoreticky by tomu mohla pomoci různá výše zápisného. I zde bude platit zákon nabídky a poptávky. Pokud bude poptávka velká např. na uměleckých fakultách, tak školné asi bude větší než na těch fakultách a univerzitách, kde nabídka bude stěží krýt poptávku. Zatím na Vysokém učení technickém v Brně je dlouhodobě vždy zájem o studium větší než je počet přijatých (a státem placených) studentů.
Čtenářský dotaz
Behem poslednich dvou desetileti se udelalo velmi malo s reorganisaci skolstvi a pokud ano tak spise k horsimu. Na VS se neuveritelnym zpusobem plytva s casem a zdroji, jak peneznimi tak materialnimi. Nebyli jste schopni vytvorit smysluplny system ktery by (podobne jako v Severni Americe) byl postaven na intensivnim bakalarskem studiu (dostatecne jako priprava na zemestnani), kde magisterska a doktorandska uroven by slouzila spis pro vyzkumne ucely. Nebyli jste schopni udelat nic s zalostnou disciplinou studentu a jejich lajdactvim, nemluve o plagiarismu ci protekcionismu. Jedine vase reseni je zvysovani ci zavadeni poplatku, povetsinou naprosto chaotickym zpusobem. Mate alespon nejakou elementarni sebereflexi abyste videli jak masivne skodite ceskemu skolstvi potazmo ceskemu narodu?
Čtenářský dotaz
Dobrý den, Jaký očekáváte platový růst u učitelů v příštích deseti letech. Na PedF UK z vlastní zkušenosti vím že cca 60 -70% studentů nechce jednou učit, nýbrž raději pracovat v PR agenturách, kde je samozřejmě větší platová motivace. Jak myslíte, že se podaří zachránit tento obor? Přijde mi totiž, že platy budou muset růst skokově, jako tomu bylo v loňském roce. Děkuji za odpověď.
Související