Bývalý syrský premiér Rijád Hidžáb v úterý v prvním veřejném vystoupení po svém zběhnutí odsoudil vládu prezidenta Bašára Asada. Asadův režim kontroluje nejvýše 30 procent Sýrie, "zhroutil se vojensky, ekonomicky i morálně," řekl Hidžáb na tiskové konferenci v jordánském Ammánu.

Mezinárodní společenství, stále rozdělené v názoru na možnosti řešení syrské krize, která si za 17 měsíců trvání vyžádala přes 21 tisíc mrtvých, soustředí své snažení na humanitární pomoc syrským civilistům, napsala agentura AFP.

Do Damašku v úterý přijela šéfka humanitárních operací OSN Valerie Amosová. Plánováno je její setkání se syrským ministrem zahraničí Valídem Mualimem a šéfem syrského Červeného půlměsíce Abdar Rahmánem Attarem.

Povstalci v v posledních dnech stále naléhavěji volají po vyhlášení bezletové zóny pod zahraničním dohledem, jak tomu bylo v případě Libye.

Bezletová zóna vyhlášená NATO a arabskými spojenci pomohla loni libyjským povstalcům svrhnout Muammara Kaddáfího. Západ ale projevuje jen málo chuti zopakovat podobnou akci v Sýrii a Rusko a Čína se rezolutně stavějí proti takové intervenci.


Irena Kalhousová, analytička.Měly by západní země zasáhnout do války v Sýrii? Jak dlouho bude prezident Asad odolávat tlaku rebelů a mezinárodního společenství?

Ptali jste se Ireny Kalhousové, analytičky Pražského institutu bezpečnostních studií. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídala ve středu 22. srpna.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Vážená paní,já jsem pracoval několik let jak v Lýbii tak i v Sýrii. Mohu pouze podotknout,že nevidim důvod proč se vměšujeme do jejich záležitosti.Sama vidite co se dnes děje v Lýbii. Nerozumím proč se snažíme někomu vnucovat naši představu demokracie,když tyto národy ji prostě historicky odmítají. Myslím,že by si Evropa ušetřila problémy které vždy po nějakém zásahu vznikaji./chaos,bezvládí/ Lýbie je dnes země chaosu a násilí kde si není nikdo jist svým životem.Toho se zřejmě někdo snaží dosáhnout v Syrii.Prostě Lýbie = ropa Sýrie = suroviny
Irena Kalhousova
Hezký den, Váš pohled na věc sdílí určitě mnozí. Koneckonců, situaci na Blízkém východě Západ moc nerozumí, proč se do toho tedy vměšovat, nechme je, až si své problémy řeší sami. Jenže je tu ještě druhý pohled. Po šílených válečných zkušenostech, kterými si Západ a především Evropa prošly, existuje pocit, že bychom neměli nečině přihlížet, pokud se představitel státní moci rozhodne vraždit vlastní obyvatelstvo. OSN to nazývá tzv. "odpovědnost chránit". Je to o tom, že státní suverenita není pouze právo, ale především odpovědnost. A pokud stát není schopen zabránit na svém území krveprolití, tak je povinností mezinárodní komunity zasáhnout, např. v podobě ekonomických sankcí, nebo dokonce i vojensky. Nicméně, samozřejmě je vždy otázka, jaká je nakonec hlavní motivace pro to zasáhnout. Proč Západ častěji zasahuje na Blízkém východě a Severní Africe, viz. Irák, či Libye, a proč se skoro nezajímá o to, co se děje v Africe na jih od Magrebu, kde v různých místních konfliktech umírá často mnohem více lidí. Prostě mezinárodních vztazích nakonec fungují stejné principy, jako v jakýchkoliv jiných vztazích. Jde o osobní zájem, preference, momentální sílu, a snad, i když slaběji, o morálku a ideály.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, já bych se chtěl zeptat na to, kdo jsou vlastně ti rebelové? V současné době už něvěřím žádnám zprávám, které se ke mě dostávají ať už ze strany TV nebo některých novinových plátků. Nemyslíte si, že tzv. povstalci jsou západními mocnostmi financovaní vyvrhelové společnosti, kteří v samém jádru věci ani neví za co bojují? Nemyslíte si, že je to pouze minoritní skupinka lidí, kteří kříčí jako malé děti nad rozlitým mlékem a ani z 95% neodráží názorové přesvědčení těch nevinných lidí, kteří těď stojí na hranicích s Tureckém popřípadě těch, kteří stále setrvávají ve vnitrozemí? Děkuji za váš názor.
Irena Kalhousova
Dobrý den, No, těžko jsem mohla dostat těžší otázku :-). Od začátku syrského povstání je poměrně nepřehledné, kdo je opozice, kdo jsou rebelové, kdo a za čí prostředky bojuje proti Assadovi. Dalo by se ale říci, že rebelové představují velmi pestrou skupinu lidí a skupin s různými zájmy. V první fázi se jednalo o Syřany, často sunity, kteří už nechtěli snášet autoritativní způsob vládnoucí kliky, která je pod kontrolou Alawitů. K nim se později přidali dezertéři ze syrské armády. Kolik jich vlastně dnes je se těžko odhaduje. Představitelé tzv. Svobodné syrské armády mluví o 40. tisících, nezávislí odborníci hovoří o 10. tisících. Skupinou, která se k rebelům přidala jako poslední a která vzbuzuje velké obavy, jsou tzv. džihádisté. Nejsou sdruženi v jedné organizaci, ale je to mnoho nezávislých skupin, které se ovšem svojí ideologií hlásí k Al Kajdě a svými metodami, jako jsou například výbuchy bomb a automobilů, či únosy lidí, také kopírují její metody boje. Tito lidé často přišli z okolních arabských zemí a mají zkušenosti z bojů v Iráku, či Afgánistánu, či z Libye. S ostatními rebely je pojí touha svrhnou Assada. Tím ale veškeré pojítko končí. Zatímco většina Syřanů nehodlá vyměnit Assada za islámskou teokracii, džihádistům jde právě o to. S obavami se proto čeká, jak se rebelové po odchodu Assada budou schopni domluvit. Navíc, zatímco Západ se zdráhá vyzbrojit „sekulární“ rebely zbraněmi, protože se zřejmě správně obává možného zneužití v budoucnu, džihádisté mají od svých blízkovýchodních sponzorů velmi dobré vybavení. I to může po odchodu Assada hrát velkou roli.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Moje otázky se týkají: 1)údajné dohody velmocí v Ženevě o SV. Ať ta schůzka v Ženevě byla nebo nebyla, tak by mě zajímalo, jestli existují nějaké velmocenské dohody jedno kde se uskutečnily ohledně SV specielně ochrany Izraele v případě vzniku nějakého celoarabského konfliktu a jaké jsou strany této dohody. 2) Jaké jsou převažující zájmy stran zúčastněných ve válce o Sýrii. 3)Jaký se podle Vašeho názoru dá očekávat vývoj v oblasti SV ? +++++ Chápu, že jsou to obsáhlé otázky a budu vděčný i za částečnou odpověď na kteroukoli u nich. Děkuji B007
Irena Kalhousova
Hezký den, Nevím, jestli proběhla nějaká tajná schůzka velmocí konkrétně v Ženevě. Nicméně jsem si jistá, že otázka Sýrie je jedním z hlavních témat jak oficiálních, tak neoficiálních jednání mnohých diplomatických setkání. Nemyslím si ale, že existuje nějaká velmocenská dohoda a to proto, že zájmy jednotlivých zainteresovaných stran se velmi liší. Snad se dá říct, že nikdo nemá zájem na tom, aby se Sýrie rozpadla. Turecko chce odstranit Assada, ale má obavu, jak v budoucím Syrském státu bude ošetřena otázka kurdské menšiny, protože příliš autonomie by mohlo inspirovat turecké Kurdy. Pro Západ a Izrael je důležité, aby se etnický konflikt nepřenesl do sousedního Libanonu a Jordánska. S jistými obavami se také vyhlíží, kdo nakonec z dnešních konfliktů vzejde jako vítěz. Jestli umírněný politický proud, který se bude snažit do politického procesu zapojit menšiny a bude ochoten jednat i se Západem, nebo naopak etnicky, či nábožensky extrémní skupina. Iránu jde zase o to, aby neztratil svého posledního regionálního spojence a podobný zájem má také Rusko. Půjde jim tedy o to, aby se u moci udrželi příznivci současného režimu, i třeba bez Assada samotného. Čím detailněji se podíváme na zájmy jednotlivých zemí a hráčů v regionu, tím zřetelnější je, že těžko může existovat velmocenská dohoda, obzvlášť pokud za velmoce považujeme nejen Západní země, ale také místní důležité hráče, jako je právě Turecko a Irán.
Čtenářský dotaz
dobrý den, jaká je pozice ruska a číny ve sporu? Proč tak veheměntně brání jakékoli rezoluci? je to čistě geopolitický-mocenský spor vůči usa, nebo mají v sýrii nějaké vlastní zájmy? jaké? děkuji.
Irena Kalhousova
Hezký den, Řekla bych, že se jedná o obojí. Rusko má v Sýrii svojí vojenskou základnu a poté, co Sovětský svaz a později Rusko prakticky zcela vyklidily na Blízkém východě dříve silné pozice, Sýrie zůstala posledním místem, kde má Rusko své vojáky. Navíc Rusko dodávalo Assadovi zbraně. V jiných zemích regionu se Rusku nepodařilo obnovit ztracené postavení. Arabské země buďto hledají spolupráci s USA, nebo jdou zcela jinou cestou. Rusko tak vlastně nemá příliš co ztratit, pokud se otevřeně postaví USA, které jsou naopak v regionu velmi silně zaangažovány. Konflikt v Sýrii má potenciál destabilizovat země, které jsou pro pozici USA poměrně klíčové, např. Jordánsko. Nemyslím si, že Rusko považuje Assada a Sýrii za klíčového partnera pro svoji zahraniční politiku. Ale může mu dobře posloužit k tomu, aby zkomplikovalo život USA. Podobně Rusko přistupuje k problému jaderného Iránu. Díky tomu tak může po USA požadovat ústupky v oblastech, které naopak pro sebe považuje za klíčové. Čínská zahraniční politika na Blízkém východě je pro mě v tuto chvíli dost nečitelná. Čínu zajímají samozřejmě především přírodní zdroje. Současně se ale z Číny postupně začíná stávat nejen ekonomický důležitý, ale i politicky vlivný hráč. Co to pro tento region bude do budoucna znamenat si zatím netroufám odhadovat.
Čtenářský dotaz
Jakou část území Sýrie nyní ovládá Asad a jaká je pod kontrolou "rebelů"?
Čtenářský dotaz
Pěkný den, Ireno, měl bych na vás jednu, možná trochu nepodstatnou otázku. Vadí vám, že se bojující proti Asadovi označují za "rebely", to slovo má přeci jenom dost negativní nádech, rebel je vždycky někdo vzpurný, kdo se bouří a ničí... Jak jinak je ale nazývat? Děkuji, Tomáš Nosek.
Irena Kalhousova
Hezký den i Vám, pane Nosku, Označení „rebel“ opravdu není úplně šťastné. Ale jak se něco ustálí, tak je těžké to měnit. Ale je pravda, že samotné označení může být důležité. Proto Assad mluví a teroristech, zatímco jiní budou mluvit o bojovnících za svobodu. Prostě vždy záleží na úhlu pohledu.
Čtenářský dotaz
Jak podstatné jsou podle vás pro eskalaci sporu náboženské spory a rozdělení země?
Irena Kalhousova
Dobrý den, obávám se, že náboženské a především etnické rozdělení je v syrském sporu velmi zásadním „motorem“. Vládnoucí Alawité, patřící k šíitské náboženské menšině, po desetiletí vyhrožují, že pokud oni budou odstraněni od moci, v Sýrii zavládne občanská válka. Během své vlády ovšem i za cenu ostrých krvavých střetů proti jednotlivým skupinám zasahovali, hlavně tedy proti většinovým sunitům. Když před více než rokem nepokoje v Sýrii začaly, tak neměly etnický charakter. Hlavním zájmem demonstrantů bylo odstranění Assada. Ten ovšem zareagoval tak, že jednotlivé etnické skupiny poštvává proti sobě. Dnes proto už dochází k násilí právě na místech, kde vedle sebe žijí například Alawité a sunité. Čím déle bude tento konflikt trvat, tím se zvyšuje šance, že k té občanské válce nakonec opravdu dojde, což by bylo pro Sýrii a pro okolní státy opravdová katastrofa.
Čtenářský dotaz
1) Je Sýrie poslední země, ve které přetrvávají revoluce "arabského jara"? 2) Hrozí, že se vlna násilností přelije i do jiných zemí? A vypukne cosi jako revoluce 2.0?
Irena Kalhousova
Hezký den, Zastavila se vlna arabského jara, nebo nikoliv. To je otázka, kterou se zabývají mnozí pozorovatelé dění na Blízkém východě. Já si netroufám jednoznačně odpovědět. Troufám si ale říci, že jsou země, ve kterých existuje potenciál k tomu, aby se do nich rozšířilo arabské jaro. Na prvním místě se jedná o Jordánsko, kde je velmi těžká ekonomická situace, silně zkorumpovaná vláda, obyvatelstvo rozdělné na dvě skupiny, které spolu těžko hledají společnou řeč a král, který místo aby měl vizi, jak problémy řešit, tak jen reaguje na to, co se již odehrává. Velkou otázkou je, jak se do budoucna bude dařit bohatým monarchiím Perského zálivu. Zatím tam funguje nepsaná společenská smlouva, že vládnoucí rodina zajišťuje občanům hmotné statky a ti se výměnou za to nezajímají o politiku. Jak dlouho to ovšem bude fungovat, je otázkou. Ohrozit to mohou jak výkyvy na ropném trhu, tak třeba nárůst politické uvědomělosti mezi mladými lidmi. K Vaší druhé otázce. Obávám že, že hrozba přelití násilí ze Sýrie existuje především v Libanonu a v Jordánsku. Dovolím si udělat reklamu na svůj blok na aktuálně.cz, kde o obou těchto zemích píšu rozsáhleji.
Čtenářský dotaz
Americký prezident Obama dnes varoval před možným zásahem v Sýrii v případě, že tamní vláda použije chemické nebo biologické zbvraně. Nepovažujete to jenom jako pokrytecké prohlášení? Desetitisíce mrtvých civilistů Západu nevadí, když se do nich střílí jen olovem a hází na ně bomby, ale kdyby byly chemické, tak je to důvod k zásahu???!!!!!
Irena Kalhousova
Dobrý den, Je takový zvyk, dělat rozdíl mezi konvenčními a nekonvenčními zbraněmi. Ty konvenční se považují za legitimní a samotný Západ (včetně ČR) díky jejich prodeji přichází k obrovským ziskům a to přesto, že tyto zbraně často prodává velmi pochybným režimům. K nekonvenčním zbraním se ovšem přistupuje jinak. Na to proč tomu tak je, když výsledkem použití obojích je smrt a zmrzačení já odpověď bohužel nemám. Snad jen že oproti konvenčním zbraním je možné se lépe bránit a je těžší pomocí nich zabít najednou a rychle velké obrovské lidí.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, omlouvám se za laický dotaz, ale v čem je rozdíl mezi Lybií a Sýrií? Proč někde bezletová zóna vyhlášená být může a jinde ať se pomlátí sami hlabva nehlava? Tomu nerozumím.
Irena Kalhousova
Dobrý den, stejný dotaz si pokládají mnozí, hlavně civilisté v Sýrii. Já na něj mohu odpovědět jenom tak, že aktéři mezinárodního dění se rozhodují často podobně, jako jednotlivci v životě, tj. zvažují pro a proti a přes různé morální imperativy je nakonec nejdůležitější osobní zájem. V Libyi se Západ rozhodl zasáhnout, protože tam existoval ekonomický zájem Evropy, poměrně dobře definovaná opozice, poměrně špatně vyzbrojená armáda, shoda USA, Velké Británie a Francie a diplomatická a finanční podpora arabského světa, který se chtěl zbavit Kadáffího. V Sýrii tento ekonomický zájem chybí. Opozice je roztříštěná a podstatnou složku v ní tvoří radikální islamisté. Syrská armáda disponuje poměrně moderní ruskou výbavou, takže je možné, že tentokrát by se ne všichni spojenečtí vojáci vrátili bez problému domů. V USA se chystají volby a to poslední co si prezident Obama přeje je otevření další fronty v zemi, kterou pravděpodobně čeká vleklý konflikt. Velká Británie a Francie jsou po operaci v Libyi vojensky vyčerpány a ekonomická krize celou situaci ještě komplikuje. V neposlední řadě arabské země si nepřejí vojenskou akci pod hlavičkou Západu v zemi, která leží v srdci Blízkého východu. To je ve stručnosti hlavní rozdíl mezi Libyí a Sýrii.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, z jakých lidí a frakcí jsou složeni syrští povstalci a myslíte, že stojí za to je skutečně podporovat?
Irena Kalhousova
Hezký den, na podobnou otázku jsem odpověděla o něco výše.
Čtenářský dotaz
Máte zprávy o tom, jak v současné době funguje zahraniční podpora obou stran konfliktu? Posílá tam Rusko nebo Amerika nějaké zbraně, nebo alespoň humanitární pomoc?
Čtenářský dotaz
Bylo stejně jako jinde hlavní příčinou občanské války špatná ekonomická situace obyvatel? Nebo jak velký význam přisuzujete odlišnému pohledu na politické uspořádání, jiné náboženské skupiny, pro-západní orientaci některých politiků apod.??
Související