Krize svědčí diktaturám, Západ hledá nové trhy pro své zboží

Novopečený severokorejský vůdce Kim Čong-un se v polovině července stal maršálem, a upevnil tak v zemi, jejíž každý 20. občan je voják, loni získanou moc. I když je jasné, že se stejně jako jeho otec a děd chystá vládnout za pomoci armády, snaží se komunistická diktatura ukázat také vstřícnější tvář.

V hlavním městě Pchjongjangu jsou najednou vedle uniforem vidět ženy v minisukních, a v jedné ze zábavních estrád dokonce skotačil americký Mickey Mouse. To naznačuje, že i tak rigidní režim se začíná modernizovat a myslet na reformy. Podle jihokorejských expertů je nejmladší z dynastie Kimů přesvědčen, že přes ohromné ekonomické a sociální problémy, kterým KLDR čelí, může uspět.

Naděje svitla rovněž dalším autoritativním vládcům po celém světě, na něž by si donedávna nikdo nevsadil. Ekonomická recese už pátý rok dusí svět, zejména ale Západ. Odborníci tvrdí, že demokracie je - přinejmenším v době krize - z ekonomického pohledu nevýhodou, protože byznys se lépe doplňuje s nedemokratickým politickým systémem. Třeba s takovým, jako je v Číně, která jako jediná z velkých zemí vykazuje nadprůměrný růst.

"Autoritářské vlády mohou manipulovat národní měnu, zestátňovat a používat nerostné zdroje jako mocenský nástroj. Jejich hlavní výhodou je nízká úroveň sociálně politických standardů," uvádí politolog Petr Robejšek. Vykořisťují totiž vlastní obyvatelstvo a získávají konkurenční výhody.

Dalším minusem demokracií západního typu je pomalost při rozhodování, brzdí je zdlouhavé procedury a politické ohledy. Naopak autoritářské státy jednají rezolutně a jsou okamžitě schopné nasadit veškerý svůj potenciál. Nejde o nic nového, dokonale to platilo před 2. světovou válkou. V nacistickém Německu i stalinském Sovětském svazu.

INFOGRAFIKA: Jak se daří diktaturám

V současné době je to ale složitější. Zatímco o čínském vzestupu nemůže být pochyb, řada jiných diktatur po celém světě přece jen prožívá obtížné období. Pokud vykazují růst, tak zápasí s inflací, nezaměstnaností, s deficity státního rozpočtu či slabostí bankovního systému. Samotný vzestup HDP je často dán hlavně tím, že se jejich ekonomiky zvedají z velice nízké úrovně. Například životní úroveň, měřeno podle parity kupní síly na osobu, i v rostoucí Číně zůstává v porovnání s Českou republikou třetinová.

Světová recese nicméně může diktaturám pomoci. Západní firmy hledají prostor pro uplatnění svého zboží, a tím se otevírá cesta k snadnějšímu mezinárodnímu uznání despotických ekonomik, ať jde o diktatury komunistů, islámských fundamentalistů či jen autoritativních prezidentů a premiérů.

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 26. ČERVENCE, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE: