Vitásková "vytáčí" už i vodárenské firmy, je připravena regulovat ceny vody

Fotografie předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové jako "Nepřítele českého vodárenství č. 1". Takhle expresivní agitaci proti změnám chystaným v jejich oboru zvolili na jedné ze svých akcí tuzemští vodohospodáři. Šéfka ERÚ tak má další skupinu oponentů - poté, co nedávno vyhlásila boj proti podle ní nadměrnému dotování energie z obnovitelných zdrojů.

Zatímco v případě zelené energie jde Vitásková proti politice Evropské komise, která obnovitelné zdroje prosazuje, v případě vody je to jinak. Šéfka ERÚ poukazuje právě na to, že Brusel po Česku požaduje ustavení nezávislého regulátora cen ve vodárenství. Jinak prý budou ohroženy evropské dotace do odboru v období let 2014 až 2020. Tuto hrozbu potvrzuje i ministerstvo životního prostředí.

"Nejde o žádnou naši svévoli. Jen jasně říkám, že pokud vláda usoudí, že současný systém regulace se musí změnit, pak je náš úřad připraven tuto agendu převzít," zdůrazňuje přitom Vitásková. Výhoda by byla podle ní v tom, že úřad je skutečně nezávislý, nespadá pod žádné ministerstvo, a zároveň by se ušetřily náklady na vytvoření zcela nového samostatného úřadu.

"Pro spotřebitele a také ty vodárenské společnosti, které chtějí fungovat průhledně a investovat část zisku do obnovy sítí, by byl náš úřad přínosem. Bát by se mohly firmy, které na modernizaci šetří a jen sítě takříkajíc vybydlují," tvrdí Vitásková s tím, že ERÚ by pak nejen reguloval ceny (a přitom nechával firmám dostatečný prostor pro zisk), ale také důsledně kontroloval stav jejich sítí a investice do jejich obnovy.

Odpor proti změnám

Podle průzkumu týdeníku Ekonom má však plán šéfky ERÚ ve státní správě zatím jen malou podporu. V současné době spadá regulace vodárenství do kompetence tří ministerstev. Kalkulaci cen vodného a stočného, včetně stanovení přiměřeného zisku, stanovuje ministerstvo financí. "Jakýkoli převod kompetencí není aktuální," reagoval mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Nic měnit nechce ani ministerstvo zemědělství, které je tzv. věcným regulátorem. Pouze ministerstvo životního prostředí, které má na starost kvalitu vody a právě i čerpání evropských dotací, už iniciovalo jednání o případných změnách. "Ale vytvoření nezávislé regulační instituce propojením s ERÚ nepovažujeme teď za optimální, ERÚ nemá pro vodní hospodářství potřebnou odbornost," říká mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.

Proti změnám se staví jak například jedna z klíčových firem Veolia, tak - a to velmi razantně - i předseda celého Sdružení oboru vodovodů a kanalizací František Barák. "Pokud podlehneme tlaku Bruselu, musíme se připravit na armádu úředníků," varuje. Argumentuje tím, že v Česku je více než 5300 vlastníků a přes 2200 provozovatelů vodárenské infrastruktury, což by znamenalo obrovský nápor na administrativu.

Vodohospodářské firmy, stejně jako zmíněná ministerstva, chtějí v první řadě vysvětlit Bruselu, že regulace cen v Česku je v pořádku. Skutečně totiž neexistuje v rámci Evropské unie jednotný mustr, jak obor regulovat.

Šéfka ERÚ Vitásková ale upozorňuje, že klíčovým slovem pro Evropskou komisi je "nezávislost" úřadu, a to vylučuje účast politiky řízených ministerstev.

Martin Mařík