Nad církevními restitucemi se zavírá voda, ukázala anketa Ekonomu mezi poslanci

Církev se navrácení miliardového majetku hned tak nedočká. Většina 118 poslaneckých hlasů, která se zdála tak reálná v době přípravy zákona, se totiž rozplývá. Největší ranou je rozpad Věcí veřejných a odchod poslanců, kteří zůstali v tomto uskupení, do opozice. Podle informací Ekonomu už Miroslav Kalousek, neformální šéf TOP 09, strany, která restituce bezvýhradně podporuje, připravuje své lidi na neúspěch.

Výsledky ankety Ekonomu mezi 24 zákonodárci zvolenými před dvěma lety na kandidátce Věcí veřejných ukazují, že restituční zákon v jeho současné podobě podporuje pouze šest poslanců. Ve dvou případech se názor nepodařilo zjistit, šest poslanců a poslankyň zůstává nerozhodnutých a deset jich je proti.

Odpůrců restitucí však nakonec může být podstatně více - řada nerozhodnutých se stále hlásí k Věcem veřejným a jejich šéf Radek John vládě ohledně restitucí klade nesplnitelné podmínky: zrušení finančních náhrad a sestavení výčtového zákona, tedy přesně to, co kabinet po jednání své legislativní rady zamítl.

Znovu a jinak

Parlamentní matematika je neúprosná. Když se zmíněných šest souhlasných hlasů od někdejších i současných poslanců Věcí veřejných připočte k 92 poslancům, které ve sněmovně má TOP 09 a ODS, a přidá se i teoretický souhlas dvou bývalých zákonodárců ODS Pavla Béma a Michala Doktora, dává to dohromady číslo 100. Což nestačí. V optimističtější variantě, kdy by se pro restituce nakonec vyslovilo všech osm lidí kolem místopředsedkyně vlády Karolíny Peake (a John zase zpacifikoval své lidi), to znamená jen těsnou většinu 102 poslanců. Pouze o hlas více, než kolik bude zapotřebí pro přehlasování očekávaného nesouhlasu levicového senátu.

Přitom by šlo o většinu jen s přivřením obou očí. Například poslanec Martin Vacek z platformy kolem Karolíny Peake s vládním návrhem zatím nesouhlasí a věří, že bude přepracován. Jihočeský poslanec Doktor zase chce při jednání sněmovny navrhnout, aby se chystané finanční náhrady snížily o 15 procent. To představuje jejich pokles skoro o 10 miliard korun.

K tomu není vůbec jasný postoj jeho někdejších kolegů, poslanců ODS. Ekonom již upozornil, že zhruba 10 z nich má k připravenému návrhu výhrady. Ty posílila zpráva Evropské komise ze závěru minulého týdne. Církevní restituce označila za riziko, které může prohloubit rozpočtový deficit. Vyplacená částka se totiž bude započítávat do státního dluhu.

Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 17. května, nebo pod odkazem níže: