Skandál spojený se středočeským hejtmanem Davidem Rathem (ČSSD) je další trhlinou v už tak pochroumané pověsti, jakou má Česko při čerpání eurodotací. "Naší image to určitě nepřidá," říká ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.

V sedmiletce 2007 až 2013 mohlo Česko teoreticky získat z Bruselu kolem 780 miliard korun, ale čerpání dotací je vnímáno spíše jako zdroj skandálů než jako šance pro regiony a podnikatele. Proč?

Pověst si zkazíte lehko. O tom, že nám evropské dotace také umožnily získat na 53 tisíc pracovních míst, se už tolik nepíše. Ale je bohužel fakt, že ani sebelepší zákon korupci a rozkrádání nezabrání. V Bruselu nám to nedělá dobrý obraz.

Co děláte pro to, aby byl lepší?

Aktuálně máme s Evropskou komisí zkonzultovaný akční plán, který zlepší audity a kontrolu čerpání peněz, máme i nový zákon o veřejných zakázkách. Až nám to komise odsouhlasí, spustí se i pozastavené dotační programy. Pro období 2014 až 2020 pak chci, aby operační programy byly pod jednou centrální kontrolou. Umím si představit i vznik nějakého úřadu pro kontrasignaci zadávacích řízení pro projekty. A mimochodem, už rok a půl "suším" na ministerstvu projekt publicity evropských fondů, který má zlepšit jejich image.

Kolik má tenhle projekt stát?

Asi 250 milionů korun. Takže si umím představit ten křik, že ministerstvo se za čtvrt miliardy chlubí úspěchy v činnosti, která je provázená řadou afér... Třikrát jsem ten projekt nechal předělat, a nerozjedu ho ani teď, protože bych byl osočen ze sebepropagace před krajskými volbami.

Problém je nejen ve zneužívání eurodotací, ale i v tom, že se leckdy využívají zcela nesmyslně. Na podnikatelské projekty, o které kromě jejich protagonistů nikdo nestojí, na rekonstrukce, které pro město nebo obec vůbec nejsou akutní...

My jsme si bohužel operační programy špatně nastavili. Máme jich sedmnáct, podle mě by jich stačilo tak šest. Teď často nevíme, jak peníze v různých programech vůbec použít.


 

 

Více se o kauze Davida Ratha, včetně jeho obsáhlého profilu, dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 17. května, nebo pod odkazem níže:

banner 2

Související