Hamburger ze zkumavky? První ochutnávka bude v říjnu

Na sestavení hamburgeru ze zkumavky bude třeba kolem tří tisíc laboratorně vypěstovaných proužků hovězího masa, přičemž každý roste šest týdnů. K dovršení gurmánské iluze nakonec bude maso doplněno dvěma sty proužky tukové tkáně získané stejným způsobem.

Základem produkce umělého masa jsou kmenové buňky skotu. Ty se umístí do laboratorních misek s živným roztokem, v němž je embryonální sérum z krve telecích zárodků. Tato směs umožňuje buňkám rozmnožit se dělením až třicetkrát, a vyrůst tak v buňky svalové. Proužky masa mají schopnost se smršťovat jako skutečné svaly a v laboratoři se pomocí speciálních suchých zipů natahují, aby se podpořil jejich růst a udržela pružnost. Zatím touto metodou vzniká maso s realisticky vypadajícími svalovými vlákny, má však bledou, růžově žlutou barvu. Je to dáno nepřítomností krve a železa. Postův tým doufá, že se v budoucnu podaří tento problém vyřešit.

Sponzoruje párkař

Profesor Mark Post není na poli umělého masa žádným nováčkem. V roce 2009 jako první na světě vypěstoval v laboratoři kousek kosterního svalstva prasete.
Umělé vepřové nevypadalo na pohled příliš vábně a chuťově nebylo také nic moc, jak přiznal jeden ruský novinář, kterému se v Maastrichtu dostalo té cti ho okusit. Ale co není, může být. Kromě nizozemské vlády je totiž hlavním sponzorem umělého vepřového párkařský gigant Stegeman.

Hamburger ze zkumavky má spatřit světlo světa už letos v říjnu a jeho náklady ve výši 250 tisíc eur (v přepočtu 6,25 milionu korun) hradí anonymní sponzor. Známé je naproti tomu jméno šéfkuchaře, jemuž chce profesor Post svěřit přípravu hamburgeru. Tím má být Heston Blumenthal, proslulý britský kuchař, zvaný kulinární alchymista. Tajemný anonymní sponzor rozhodne, kdo bude pozván, aby nejdražší hamburger světa ochutnal.

Umělé maso z Maastrichtu je v podstatě stejné jako maso přirozené, avšak vyprodukované bez zabíjení zvířat. Nemá nic společného s vegetariánskou imitací masa zhotovenou z rostlinných bílkovin, nejčastěji ze sóji. Technologie jeho výroby navíc neprobíhá prostřednictvím genových manipulací, které část veřejnosti odmítá.

Cena masa ze zkumavky je zatím příliš vysoká, aby mohlo konkurovat masu z přirozeného chovu, ale to se dalším zdokonalováním technologie může změnit. Ostatně cena krmiva neustále roste a výměra půdy pro jeho pěstování je omezená. Rostoucí spotřeba masa navíc klade i vyšší nároky na životní prostředí, konkrétně na výměru půdy. Zatímco k produkci kilogramu masa je zapotřebí v průměru 40 metrů čtverečních půdy na nezbytné krmivo, pak ze stejné výměry obdělané země lze sklidit až 120 kilogramů mrkve, nebo 80 kilogramů jablek.

---

Pokračování článku najdete v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 5. dubna, nebo pod odkazem níže: