Před pár týdny zapsal brněnský rejstříkový soud společnost Celebrio Software. Jejími majiteli jsou loňští vítězové soutěže Vodafone Nápad roku Martin Novák a Petr Kunc. Smyslem jejich podnikání je vývoj a prodej operačního systému Celebrio, který zjednodušuje práci s počítačem. "Teď se snažíme přeměnit ze studentského týmu na fungující komerční firmu," přibližuje čerstvý ředitel firmy Martin Novák. On i jeho kolega Petr Kunc podnikání úspěšně kombinují se studiem. "Snažíme se zorganizovat si školu tak, aby nám nebrala více času, než je nutné. Kdo nechce, hledá důvod, kdo chce, hledá způsob," říká Novák.
Novák a Kunc rozhodně nejsou mezi studenty bílé vrány. V Česku podniká téměř 13 procent studentů. Vyplynulo to z průzkumu, který letos uskutečnili pořadatelé Nápadu roku mezi téměř čtyřmi stovkami vysokoškoláků. Většina studentů-podnikatelů si vydělává jako OSVČ, bezmála tři procenta z nich si založila dokonce vlastní společnost.
Výhoda na trhu práce
Způsob, jak si přivydělat, našlo podle průzkumu celkem 62,5 procenta vysokoškoláků. Většina z nich samozřejmě v cizích firmách. Ti bez práce riskují znevýhodnění na pracovním trhu. Vedlejším přínosem takového přivýdělku je totiž praxe. A bez ní si absolventi hledají první zaměstnání pouze s obtížemi. Uvědomují si to i sami studenti. Bezmála 70 procent z nich je přesvědčeno, že ve výběrovém řízení do zaměstnání člověku více prospěje pět let praxe než pět let úspěšného vysokoškolského studia.
Jejich názor potvrzuje i ředitel personálně poradenské společnosti Robert Half ČR Aleš Křížek. "Z pohledu zaměstnavatele hledajícího pracovníka je praxe stále na prvním místě, přestože z dlouhodobého hlediska je vzdělání výborná investice," konstatuje. Výhodu na trhu práce pak podle Křížka mají i absolventi, kteří v průběhu studia získali zkušenost v oboru, jenž přímo nesouvisí s pozicí, o niž se ucházejí. K zahození proto není ani praxe získaná třeba v call centrech či jako obsluha v restauracích. "Přinejmenším to ukazuje na aktivní přístup uchazeče o zaměstnání," vysvětluje Křížek.
Praxe jako vzácnost
Absolvent s praxí se přitom na pracovním trhu stává čím dál tím méně vzácným zbožím. "Počet studentů, kteří se v rámci průzkumů přihlásí k nějaké formě přivýdělku, rok od roku mírně stoupá," konstatuje zakladatel soutěže Nápad roku Martin Kešner. Důvody tohoto trendu jsou podle něho dva: zvyšující se zájem studentů o praxi a rostoucí zájem firem o studenty. Příležitostí k získání pracovních zkušeností je podle něho v Česku stále více.
"Spolupráce univerzit a soukromého sektoru se prohlubuje. Studentům to dává nové příležitosti například v podobě stáží či nabídek polovičních úvazků. Firmy si více uvědomují důležitost včasného náboru talentů a své aktivity proto častěji směřují i na samotné studenty," popisuje pomalu se zlepšující postavení studentů a absolventů na pracovním trhu Kešner.
Rady pro začínající
Absolventi bez praxe, kteří se snaží v rámci přijímacího pohovoru svůj handicap vysvětlit nedostatkem příležitostí, se tak ocitají ve stále složitější pozici. Personalisté pro jejich problémy totiž nemají příliš velké pochopení. Potvrzují to i slova HR ředitelky společnosti Microsoft Jany Máchové. "Dnešní doba umožňuje každému, aby se aktivně zapojil do pracovního života již v průběhu studia, proto upřednostňujeme spíše absolventy s praxí," říká.
To, co je pro někoho výhoda, ale může jiný považovat za problém. Praxe není výjimkou. "Najdou se případy, kdy firmy hledají zaměstnance, které si mohou vychovat od píky. To jim dává třeba příležitost vštípit jim co nejvyšší míru loajality," poznamenává Hynek Kalvoda z Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Zároveň však dodává, že dnešní doba podobným postupům nepřeje. "Firem, které upřednostňují nezkušené kandidáty, ubývá. Většina potřebuje hotové lidi," říká Kalvoda.
Student si ale může praxi pořídit i bez zaměstnavatele - jako podnikatel. Rady zkušených profesionálů i investici do začátku pak může získat právě v rámci projektu Vodafone Nápad roku 2012. Informace o soutěži, jejímž mediálním partnerem je týdeník Ekonom, lze najít na webu Napadroku.cz.