Pět miliard korun ročně. O tyto peníze stát podle expertů každý rok přijde kvůli švarcsystému. Podnikatelům to ale nevadí. Více než 63 procent z nich je přesvědčeno, že systém spolupráce dvou podnikatelských subjektů nahrazující vztah zaměstnavatel-zaměstnanec - tedy švarcsystém - by měl být legální.

To, že je zakázaný, podle nich jen znepříjemňuje život malým živnostníkům. Vyplývá to z průzkumu, který provedla advokátní kancelář Ambruz & Dark/Deloitte Legal mezi více než stovkou českých firem.

Stát ale jejich názor nesdílí. "Z patnácti procent hrubého domácího produktu není odváděno sociální a zdravotní pojištění ani daň z příjmu. To je něco, s čím je třeba bojovat," nepochybuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Inspektoři v akci

Novela zákona o zaměstnanosti účinná od začátku letošního roku proto přinesla postih švarcsystému, který v předpisu dosud chyběl. Ve snaze omezit nelegální výkony práce Drábkovo ministerstvo zaúkolovalo Státní úřad inspekce práce a zvýšilo počet jeho kontrolorů. A ti nelení. "Za letošní první dva měsíce bylo provedeno 1700 kontrol zaměřených na odhalování nelegálního zaměstnávání," řekl generální inspektor Rudolf Hahn Hospodářským novinám. Inspektoři pak jen v tomto období odhalili protizákonné postupy u celkem 120 firem.

Podnikateli, který nelegálně "zaměstnává" jiného podnikatele, přitom může inspektorát udělit pokutu v rozmezí 250 tisíc až 10 milionů korun. "Zaměstnaný" podnikatel pak může zaplatit až 100 tisíc korun. Jde tedy o výrazné riziko pro obě strany.

Nejasný výklad paragrafů

Švarcsystém ale samozřejmě nebyl legální ani v minulosti. "Kontroly ze strany inspektorátů práce jsou sice letošní novinkou a sankce byly citelně navýšeny. Finanční úřady však daňovou formu švarcsystému postihují již řadu let," konstatuje advokát Jan Procházka z kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal. "Staré" riziko si přitom podle něho řada firem vůbec neuvědomovala.

Novou situaci však ještě komplikuje skutečnost, že zákon nehovoří docela jasně. "Nová definice závislé práce je postavena na relativně obecných pojmech, jako je například vztah podřízenosti a nadřízenosti, takže pro laika nemusí být úplně snadné rozeznat, zda se ještě pohybuje v dovolených mezích," vysvětluje Jan Procházka. A co firmám v takové situaci radí?

"Řešením může být úprava vzájemných vztahů v rámci obchodní smlouvy," přibližuje Procházka. Další dvě možnosti, které připadají v úvahu, jsou pak buď převedení osoby samostatně výdělečně činné do pozice zaměstnance, nebo úplné ukončení spolupráce.

INFOGRAFIKA: Co si firmy myslí o švarcsystému


Související