Vskutku barevné jsou Velikonoce, největší svátky křesťanského světa. Po květné neděli, která letos připadla na apríla a končil jí čtyřicetidenní půst, následovalo "modré pondělí" a "žluté (šedé) úterý", kdy podle zvykosloví hospodyňky uklízely. Na ně navazuje dnešní "škaredá (černá) středa". Přezdívalo se jí sazometná, protože se vymetaly saze z komína. Černá či Škaredá se jí říkalo proto, že v ten den Jidáš zradil Ježíše.
Květnou nedělí začal pašijový týden, jehož obřady jsou svázány s náboženskými motivy. Příjemně je v nich využito zakořeněných tradic jarních zvyků, využívajících jako symbolu živých rostlin. Lidé dodnes dodržují především tradici předávání velikonočních dárků - to aby je "nepokakal beránek".
Zatímco však o Vánocích je zaměstnán Ježíšek, o jarních svátcích se činí ušatý zajíc. V některých zemích mu proto za okno dávají mrkev či list salátu. V koledě bývají kraslice, pamlsky a barevná vajíčka natvrdo. V současnosti vynalézavost často ustupuje menším bankovkám či mincím, které si koledníčci odnášejí.
Pašijový týden vrcholí na Velikonoční pondělí, které je v Čechách spojeno s pomlázkou, na Moravě s mrskačkou. Vajíčka symbolizují krásu života vznikajícího ze zárodku. Šlehání pomlázkou z mladých vrbových proutků a někde i polévání vodou má stejný smysl. Věřilo se, že proudící voda, stejně jako mladá míza v letorostech, předává dotekem svou sílu.
Jaký význam mají Velikonoce pro českou společnost a pro církev? Jak je správně slavit? A jsou velikonoční svátky významné i pro nekatolíky?
Ptali jste se Tomáše Holuba, generálního sekretáře České biskupské konference. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídat ve čtvrtek 5. dubna.
Online rozhovor
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



