Hoši z Motoinvestu roztáčejí kola války o cenu uhlí. Tykač a Dienstl jdou proti všem

Říká se tomu déjà vu. Už jednou, v roce 1996, se někdejší finanční dravci z Motoinvestu v podobné pozici ocitli. I tehdy se zdálo, že si Pavel Tykač s Janem Dienstlem proti sobě poštvali většinu trhu i představitele státu. Zatímco před 16 lety šlo o investiční fondy a banky v čele s Agrobankou, kterých se Motoinvest agresivním způsobem zmocnil, teď je předmětem sporu mostecké hnědé uhlí. 

Tajemný „démon“ českého byznysu Tykač se svým dlouholetým kamarádem Dienstlem, nyní vlastníci skupiny Czech Coal, sedí na hromadě severočeského zlata a v rámci nových smluv jsou ochotni je prodávat pouze za cenu, která představuje zhruba dvojnásobek té současné.

Jejich tlaku čelí velmi silní soupeři: trio českých miliardářů spojených v Energetickém a průmyslovém holdingu: Daniel Křetínský, Petr Kellner (PPF) a Patrik Tkáč (J&T). K tomu ještě šéf ČEZ Daniel Beneš. Přitom už Benešův předchůdce Martin Roman celé kauze přikládal mimořádný význam, když loni prohlásil, že Tykač dlouhodobě usiluje o jeho diskreditaci, aby prý odstranil překážku, která mu stojí v cestě za obřími uhelnými zisky.

Jaká je hodnota uhlí?

Cena uhlí dle představ Czech Coal by se měla zvednout na zhruba 70 korun za gigajoule a měla by být trvale zafixována na celosvětovou cenu černého uhlí, tak aby dosahovala 80 procent její hodnoty.

Tykačovci tvrdí, že současná (zhruba poloviční) cena neodpovídá skutečné hodnotě uhlí. „Za tuto cenu není možné pokračovat v těžbě v případě zrušení územních limitů. Nepokryje náklady,“ argumentuje místopředseda představenstva Czech Coal Jan Dienstl v exkluzivním rozhovoru pro týdeník Ekonom. Jeho kolega Tykač se drží v ústranní, většinu času tráví ve švýcarském Svatém Mořici.

ČEZ tyto požadavky označuje za neoprávněné, stejně jako teplárny zastřešené Teplárenským sdružením, v jehož čele stojí expremiér Mirek Topolánek (klíčovou roli v tomto sdružení hraje již zmíněný Energetický a průmyslový holding). Svorně tvrdí, že mostečtí hnědouhelníci mají již dnes ve srovnání se světem nadprůměrné zisky.

Schyluje se ke střetu, v němž půjde i o velké peníze. Podle firmy ČEZ o 100 až 200 miliard korun v příštích 20 letech.

Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 22. března, nebo pod odkazem níže: