Německo za hospodářskou (po)moc chce politickou nadvládu v unii

Evropa se vydala cestou ke vzniku politické unie pod nadvládou Berlína. Podpisem paktu o rozpočtové kázni Německo fakticky převzalo otěže. Snaha kancléřky Angely Merkelové zkrotit rozpočtové deficity členských zemí, a zajistit tak jejich solventnost, má z ekonomického pohledu logiku. Ostatně i v Česku se mluví o legislativě, která zakáže zadlužování.

Na druhou stranu dalo Německo rázně najevo, že pokud má pomáhat slabším, tak jen za podmínky, že se ostatní podřídí jeho vedení. Fakt, že podpis premiéra Petra Nečase pod paktem chybí, na věci nic nemění.

Navíc je to trochu risk: zatímco podobně rebelující Velká Británie se může obrátit na amerického „bratrance“, Praha takovou možnost nemá. Už proto, že třetina tuzemského zahraničního obchodu závisí na Německu a v zemi je přes 4000 firem v různé míře vlastněných německým kapitálem. Pozornosti českých politiků by nemělo ujít ani to, že z tandemu integračních tahounů vypadla Francie. Prezidentu Nicolasu Sarkozymu zbývají při vedení Evropy jen rázná slova, chybí mu ale to hlavní, ekonomický fundament.

Přitom „jeho“ hospodářství není o tolik menší než německé. To má na HDP Evropské unie 20procentní podíl, francouzské 16procentní. Paříž ale postrádá hmatatelný ekonomický růst. Zatímco loňský francouzský zahraniční obchod vykazuje deficit 70 miliard eur, německý se chlubí 155miliardovým přebytkem.

Právě tyto peníze jsou základem převahy, protože německým bankám umožňují úvěrovat skoro celou Evropu. „Jen Bundesbanka má u ostatních centrálních bank v jihoevropských zemích a Francii pohledávky za 500 miliard eur,“ řekl týdeníku Ekonom Michal Mejstřík, šéf Institutu ekonomických studií při Karlově Univerzitě. Podle něj jde o výsledek vysoké konkurenceschopnosti, které u sousedů dosáhli i díky nižším platům a úsporám na sociálních výdajích.

Německý hlad poroste

Z ekonomického pohledu je přirozené, že se Německo stará o návratnost svých půjček. Na druhé straně se ale vynořuje otázka, zda „nepohltí“ celou Evropu včetně Česka. Ještě před šedesáti lety, po zkušenostech se světovými válkami, zněla přirozeně. V uplynulých dvaceti letech ale byla nemístná, Německo sloužilo za výkladní skříň svobodného světa. Teď se tato otázka s hospodářskou krizí a politickými posuny opět vrací.

Kancléřka Angela Merkelová dokonce pohrozila rozpadem Evropské unie. Pak by se v české kotlině, v níž třetina obyvatel bydlí tam, kde žili po 700 let Němci, měl každý důvod ptát se, co bude následovat. A budoucnost pochopitelně zajímá i sudetské Němce. Jejich představitel Bernd Posselt se, v souvislosti dvacetiletým výročím podpisu česko-německé smlouvy, začal znovu domáhat přímého dialogu s českou vládou.

Více se o tématu dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 8. března, nebo pod odkazem níže: