Aktuální číslo časopisu Ekonom
Premiér Petr Nečas v pondělí oznámil, že vláda pozastaví schvalování mezinárodní obchodní dohody proti padělatelství známé pod zkratkou ACTA. Kabinet chce ještě analyzovat její dopady na životy občanů ČR.
Česko se tak k dohodě postavilo podobně jako Polsko, které pozdržení ratifikace oznámilo v pátek. Přistoupit k mezinárodní smlouvě ACTA zatím neplánuje Slovensko, které dohodu na rozdíl od většiny států EU nepodepsalo.
Svůj odpor ke smlouvě již poněkolikáté vyjádřili hackeři, kteří o víkendu získali osobní údaje tisíců členů vládní ODS.
Spor o ACTA
Vládu za její pasivní postoj naopak kritizují zástupci hudebního průmyslu. Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu (ČNS IFPI) míní, že kabinet se nechá "vydírat". Vláda se podle ní zalekla internetových útoků.
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) na své internetové stránce ale uvedl, že mezinárodní dohoda proti padělání ACTA je nevyvážená vůči existujícím zákonným zárukám garantujícím práva jednotlivců. Nejasně vymezuje zejména nové silné kompetence úřadů, které zahrnují nástroje represivní povahy.
Zavádí smlouva ACTA cenzuru internetu? Jaké legislativní nástroje mají dnes majitelé autorských práv v boji s internetovými piráty? Jaký postih hrozí za nelegální stahování z internetu?
Ptali jste se Evy Špůrkové, advokátky z právní kanceláře DLA Piper. Na dotazy odpovídala ve středu 15. února.
Online rozhovor
Dobrý den,
hrozí mi nějaký postih, když si ze serverů jako Ulož.to budu stahovat filmy a dívat se na ně doma s rodinou? (Považujete se toto již za veřejnou produkci?)
Díky,
M. Tomek
Pokud si takto stáhnutý film pustíte doma, o veřejnou produkci (neboli "sdělování díla veřejnosti") se nejedná. Pokud byste však film promítal například na plátně na zahradě a zpoza plotu na něj koukala půlka vesnice, pak by už o veřejnou produkci šlo. Pozor však na stahování pomocí tzv. P2P (peer-to-peer) sítí, v tomto případě Vám, kromě povinnosti nahradit způsobenou škodu, hrozí podle závažnosti případu pokuta až 150 tisíc korun či trest odnětí svobody až na 8 let. Důvodem je skutečnost, že při takovém stahování sdílíte stahovaný obsah s dalšími uživateli a tedy se podílíte na neoprávněném šíření autorsky chráněného díla.
Je pravda, že ACTA byla původně smlouva proti padělkům fyzického zboží a až postupně se tam díky lobby procpala i pasáž týkající se internetu a autorských práv na síti?
Při odpovědi na tuto otázku se bohužel musím spolehnout na informace z médií, neboť samotného projednávání dohody jsem se samozřejmě neúčastnila. Podle informací obsažených například na internetu lze na Vaši otázku odpovědět ano, původním záměrem, zdá se, byla spolupráce proti padělkům zboží. Zda je to opravdu tak, Vám však garantovat nemohu. Nicméně pokud si dohodu ACTA přečtete, zjistíte, že převážná část jejích ustanovení je "šitá" na míru právě na boj proti obchodu s padělky zboží. Pouze jeden článek se týká práv k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí, který zpětně odkazuje na část o padělcích. Lze se tedy domnívat, že tato pasáž byla opravdu doplněna dodatečně. Ostatně již sám název dohody ACTA - tedy "Obchodní dohoda proti padělatelství…" Vám na Vaši otázku také částečně odpovídá.
Rád bych se zeptal na jedu věc - Česko podepsalao smlouvu ACTA, ale ratifikace teď stojí, navíc konkrétní pasáže týkající se stahování si prý může modifikovat každý stát podle sebe - k čemu tedy ten dokument je, když ho společně podepíše XY států, ale ve výsledku si každý může smlouvu upravit podle sebe?
Druhý dotaz - je nějaký termín, do kdy musí ACTA být ratifikována?
Děkuji za vyjádření.
Nejprve k Vašemu prvnímu dotazu. Je potřeba si uvědomit, že dohodu ACTA podepsaly státy, které mají mnohdy naprosto odlišný právní systém. V neposlední řadě jsou také mezi signatářskými státy země, v nichž je úroveň ochrany práv k duševnímu vlastnictví mnohem nižší než v České republice. Takže je samozřejmě nesmysl ukládat státu, který už danou úroveň ochrany ve svém právním řádu má, aby ji do něj podle dohody ACTA zavedl. Smysl to naopak má u státu, který danou úroveň ochrany ve svém právním řádu nemá. Je však logické, že žádný stát nepřistoupí na dohodu, která by ukládala povinnosti jen někomu. Smyslem dohody ACTA je stanovit určitý minimální rámec ochrany práv k duševnímu vlastnictví, který by státy měly do svého právního řádu implementovat (samozřejmě pouze tehdy, pokud takovou úpravu již nemají) a základní pravidla vzájemné spolupráce. V neposlední řadě je pravděpodobným důvodem, proč je řada povinností formulována pouze jako možnost, také skutečnost, že se jedná právě o povinnosti, které vzbuzují největší diskuze a obavy.
K Vašemu druhému dotazu - dohoda ACTA je otevřena k podpisu států do 1. května 2013.
Dobrý den, proč se ACTA sjednávala tajně?
Na tuto otázku je velmi těžké odpovědět, neboť skutečné důvody se pravděpodobně nikdy nedozvíme. Je samozřejmě možné, že to bylo s ohledem na značně kontroverzní obsah, kdy se zúčastněné subjekty obávaly, že veřejnost bude proti takové dohodě protestovat. Je také možné, že jednání o dohodě ACTA byla utajená, protože obchodní dohody se s určitým stupněm důvěrnosti obvykle sjednávají - tedy je to jakási zavedená praxe. Osobně se domnívám, že to byl pravděpodobně spíš první důvod, ostatně tomu napovídají i četné kritiky z úst různých politických představitelů.
Co se stane když ČR ACTA neratifikuje a své zákony podle ní neupraví, ale ostatní státy ano, včetně zavedení kontrol datových nosičů na hranicích - například si legálně stáhnu film v ČR a objeví mi ho třeba v notebooku v jiném státě, co mi hrozí?
Nejprve je nutno poznamenat, že dle dostupných informací, by tolik diskutovaná opatření na hranicích dle dohody ACTA nebyla povinná ani předpokládaná mezi státy, které mezi sebou v podstatě zrušili kontrolu pohybu zboží přes hranice a které spolu tvoří celní unii (tedy v zásadě i v EU). V případě, že by však došlo ke kontrole, kterou popisujete, bylo by takové chování posuzováno podle konkrétních zákonů daného státu, bez ohledu na to, zda je pořízení či držení takového souboru v ČR právně v pořádku. Lze si představit analogii, kdy si občan ČR pořídí nůž s dlouhou čepelí a pokusí se s takovým nožem vstoupit na území státu, kde je držení či nošení nožů zakázáno či regulováno dle délky čepele. V takovém případě bude rovněž lhostejné, zda je držení či nošení takového nože v ČR dovolené.
Protože však v jednotlivých státech, které přistoupily nebo přistoupí k dohodě ACTA, bude implementace smlouvy teprve probíhat a pravděpodobně se bude rozsah a způsob takové implementace lišit, nelze na tuto otázku prozatím s určitostí odpovědět. Je rovněž vhodné poznamenat, že stát, který je stranou dohody, může od uplatňování opatření na hranicích v případě malého množství zboží neobchodní povahy v osobním zavazadle cestujícího upustit.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda-li je ACTA platná, pokud ji vláda již podepsala?
Dohoda ACTA se stane platnou, jakmile šestý stát v pořadí uloží u depozitáře dohody (vláda Japonska) listiny o ratifikaci (přijetí nebo schválení) dohody ACTA. Samozřejmě platnou se stane jen pro ty státy, které ji ratifikují.
Budou kvůli ACTA hrozit kontroly čehokoli co má paměť na hranicích?
Teoreticky to možné je. Úřady opakovaně prohlašují, že nic takového v důsledku ACTA nehrozí. Nicméně, bude záležet na každém státu, zda takové prohlídky zavede či ne, přičemž v současnosti lze jen těžko předjímat, jaký postup jednotlivé státy zvolí. Je rovněž vhodné poznamenat, že stát, který je stranou dohody, může od uplatňování opatření na hranicích v případě malého množství zboží neobchodní povahy v osobním zavazadle cestujícího upustit.
V neposlední řadě je nutno poukázat, že náš právní řád tento postup za určitých podmínek umožňuje již nyní.
Jak se bude vybirat ci mobil nebo fotak nebo notebook se zkontroluje? Diky
Přiznám se, že nemám tušení. Bude to záležet na jednotlivých úpravách, které státy v rámci vlastní legislativy přijmou. Doufejme však, že kontroly nebudou realizovány čistě náhodným výběrem. V dohodě ACTA je například uvedeno, že o takovou kontrolu může státní orgány za určitých podmínek požádat nositel práv, základní podmínkou by však mělo být, že tento svůj "tip" podloží dostatečně důkazy. Je ale pravda, že dohoda ACTA obsahuje i možnost, aby si jednotlivé signatářské státy implementovaly oprávnění celních úřadů jednat z vlastní iniciativy. Jak se to však bude dít konkrétně, bude záležet na každém státu.
Nějak mi není jasné proč je stáhnutí filmu apod. nelegální. platím přece poplatky z každého mp3 přehrávače, harddisku, cd atd, a nikoho přitom nezajímá že na ne uložím pouze svoje data. dík
Tyto tzv. autorské poplatky, které máte na mysli, slouží k jinému účelu a souvisí s pořizováním rozmnoženin díla pro vlastní potřebu. Tyto autorské poplatky mají kompenzovat autorům, výkonným umělcům, výrobcům zvukových a zvukově-obrazových záznamů, vysílatelům a nakladatelům právo na odměnu v případě tohoto zákonem povoleného volného užití díla. Zaplacení autorského poplatku, tedy jakési formy náhradní odměny, Vás však neopravňuje nahrávat a veřejně sdílet jakékoliv autorsky chráněné dílo. Bohužel se jen těžko prokazuje, že na tyto nosiče dat budete ukládat pouze své data.
Navázal bych na předchozí dotaz - jaké poplatky a komu a na jakém základě platím z mp3 přehrávače nebo hard-disku???
Tyto autorské poplatky jsou určeny jako kompenzace práva na odměnu určenou autorům, výkonným umělcům, výrobcům zvukových a zvukově-obrazových záznamů, vysílatelům a nakladatelům v případě tzv. volného užití díla. Platíte je na základě autorského zákona.
Zdravím vás.
Cgci se ujistit ohledn ě jedné věci - když si budu stahovat materiály z Uložto, tak mi nehrozí žádný postih, že ne? Pro mě jako koncového uživatele je to beztrestné?
Děkuji.
Samotné stahování pro vlastní potřebu v současné době trestně postihováno není. Pokud však takto stažená autorsky chráněná díla budete dále šířit, pak by Vám dle závažnosti případu mohla, kromě povinnosti nahradit vzniklou škodu, hrozit také pokuta až 150 tisíc korun či trest odnětí svobody až na 8 let.
Jaký je váš názor na zavření serveru Megaupload? Respektive orientujete se v tom, proč k tomuto kroku americké úřady přistoupily? Z hlediska právní zdopovědnosti přeci provozovatel má v podmínkách, že každý uživatel nesmí na síť nahrávat nelegální obsah - není už pak přeci v jeho moci hlídat každého jednotlivce, zda tato opatření dodržuje...
Z dostupných informací, včetně zveřejněné žaloby na Megaupload, jsem se dočetla, že obvinění Megauploadu jsou širší než popisujete. Podle těchto informací nespočívá obvinění Megauploadu pouze v tom co popisujete, ale zejména ve skutečnosti, že se údajně jednalo organizovaný zločin, kdy porušování autorských práv bylo přímo záměrem Megauploadu. V rámci tohoto záměru měl Megaupload uživatele k nelegálnímu sdílení chráněných děl nabádat, odměňovat je za to, a v neposlední řadě žaloba obsahuje obvinění z praní špinavých peněz. Na oprávněnost zavření serveru Vám však z důvodu omezených informací nedokážu odpovědět.
Co se týče podmínek, které zmiňujete, provozovatel serveru za obsah nahraný uživateli neodpovídá pouze do té míry, že není povinen aktivně vyhledávat nelegální obsah, není dokonce povinen ani instalovat jakési filtry, které by mohly nelegální obsah zachytit, ale je odpovědný za nelegální obsah v případě, že na něj byl upozorněn, a přesto nepodnikl žádné kroky k jeho odstranění.
V čem je rozdíl mezi Megauploadem a českým Uložto.cz? Hrozí českému provozovateli tedy také nějaký postih?
Děkuji za vaši odpověď.
K. Michlovská
Bohužel Vám nemohu vysvětlit, v čem konkrétně spočívá rozdíl mezi Megauploadem a českým Ulož.to, protože technologii těchto serverů neznám. Nicméně, základní princip bude zřejmě stejný - v obou případech se jedná o server s uložištěm dat, na který mohou uživatelé nahrávat obsah. Provozovatelé Ulož.to poukazují, že mají zcela jiný model než Megaupload, včetně propracovanějšího systému pro odstraňování závadného obsahu. Tyto informace však ze své pozice nejsem schopna jakkoliv ověřit či vyvrátit.
Ulož.to by teoreticky mohl hrozit postih v případě, že by byl upozorněn na to, že se na jeho serverech nachází nelegální obsah, a i přes takové upozornění by takový obsah neodstranil.
Pěkný den,
máte informace o tom, jak funguje byznys "ochránců autorských práv" typu OSA, DIlia apod.? Mám teď na mysli podle jakého klíče a kolik vyplácejí autorům, které by měly zastupovat?
Kolektivní správci vybírají autorské odměny za užití děl na základě pověření samotných autorů. Vybrané autorské odměny jsou rozúčtovávány dle rozúčtovacích pravidel, které mají jednotliví správci zveřejněny na svých internetových stránkách. Podíl vyplácený autorům se dále řídí pravidly obsaženými v autorském zákoně podle typu díla a formy jeho užití.
Ze své podstaty by se měla OSA chovat jakožto nezisková organizace, tj. z vybraných odměn by si měla nechávat pouze částku nutnou k zajištění provozu a netvořit zisk. Konkrétní čísla nemám bohužel k dispozici, ale z dostupných informací vyplývá, že provozní výdaje OSA překračují částku 100 mil. Kč ročně.
Za Vaše dotazy Vám děkuji a přeji hezký zbytek dne.
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
