Aktuální číslo časopisu Ekonom
Investoři jsou ochotni půjčovat peníze za záporný úrok. Banky si místo úvěrování firem samy vypůjčují od nejbohatších společností, které nahromadily vysoké objemy hotovosti, a dávají jim za to do zástavy cenné papíry. A když finanční instituce získají "levné peníze" u Evropské centrální banky, raději u ní většinu z nich opět uloží s minimálním výnosem, než aby riskovaly ztráty z rizikovějších, ale potenciálně výnosnějších investic.
Všechny tyto "úkazy" se vymykají běžným ekonomickým poučkám a dokazují jedno: současná situace v eurozóně je velmi nejistá a finanční trhy nevěří v její brzké zlepšení.
Na klidu znejistělým finančním trhům nepřidávají ani ratingové agentury. Naposledy, minulý pátek, společnost Standard & Poor's převedla do praxe hrozby z posledních týdnů a snížila rating celkem devíti evropským zemím včetně ekonomik dosud považovaných za relativně spolehlivé, tedy například Francie nebo Rakouska.
V pondělí následovalo odebrání špičkového ratingu AAA také záchrannému "eurovalu" EFSF. Další na řadě jsou banky, nejčastěji se v souvislosti se zhoršováním hodnocení hovoří o francouzských a italských. Zklidnění situace je tak nejspíše v nedohlednu.
Jaký dopad bude mít snížení ratingu evropských ekonomik na českou ekonomiku?
Ptali jste se Zdeňka Kudrny, ekonoma působícího na Rakouské akademii věd ve Vídni. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídal v úterý 24. ledna.
Online rozhovor
Co si myslíte o nápadu vytvořit novou evropskou ratingovou agenturu?
Pěkné poledne, zdravím z Vídně.
Ratingu dominují tři velké agentury se stejným modelem podnikání. Často sdílejí téměř identnické předpoklady o dalším ekonomickém vývoji a dochází k velmi podobným závěrům. Trhu chybí diverzita v názorech klíčových hráčů.
Evropská agentura financovaná jiným způsobem než současný oligopol by měla jinou strukturu motivací a tím i odlišný pohled na věc. To by donutilo profesionální správce aktiv nespoléhat se příliš na rating a obhajovat svá rozhodnutí - proč věří více jednomu ratingu než druhému. Tím by se odpovědnost za investiční rozhodnutí vrátila tam, kam patří, neboť by se nedalo slepě spoléhat na tři písmenka of tří firem.
Dobrý den,
mělo by podle vás Česko přispět 90 miliardami n záchranu eurozíny? Proč ano, proč ne? Jedná se o dar, nebo půjčku (vrátilo by se teddy Česku například 92 miliard korun zpět?)
Děkuji za vaše vyjádření.
ČR má velký zájem na udržení Eurozóny, proto by měla přispět k její stabilizaci. Půjčka MMF je pravděpodobně nejbezpečnější možností jak přispět. Zvláště pokud se přidají i velmoci mimo Evropu, je velmi pravděpodobné, že vše bude řádně splaceno. Příspěvky do stabilizačních opatření organizovaných na úrovni EU jsou ve stovnání s půjčkou MMF rizikovější, neb tlak na případné odepsání dluhů nebude filtrován zájmy jiných zemí.
Ekonom Sedláček je jedním z nejhlasitěšjích odpůrců imperativu neustálého ekonomického růstu, který je hnán pouze vyšším a vyšším zadlužováním. Souhlasíte s jeho názorem?
Růst pouze a jen na dluh není dluhodobě udržitelný, takže v tomto smyslu má Tomáš pravdu. Ekonomický růst jako indikátor rostoucí kvality života je především důsledkem rostoucí produktivity, která vyžaduje investice, na které si podnikatelé obvykle musí půjčit. Není to otázka jestli dluh ano či ne, ale jak vysoké dluhy jsou za daných okolností přiměřené. S tím by ovšem Tomáš nejspíš souhlasil (v zájmu transparentnosti dodávám, že Tomáš je kamarád a spolužák z IES FSV UK).
Hezký den!
Neukazuje se na příkladu ratingových agentur nebo neustálých zpráv kolem ratingu jako takového, jak moc je současný systém (kapitalismus?) závislý na mediálním zpravodajství? Nejsou tedy investoři jen korouhvičky, které se otáčejí podle toho, kam mediální vítr fouká?
Děkuji za vyjádření.
Investoři jsou velmi různorodí. Někteří investují dlouhodobě a spoléhají na fundamentální analýzu, jiní se rozhodují podle ranních zpráv. Další se snaží vydělat to tom, že předjímají rozhodování ostatních a v několika sekundách mezi zvěřejněním zprávy a rozhodnutím "lidských" investorů provedou miliony algoritmických nákupů či prodejů pomocí superpočítačů.
Zprávy médií a ratingových agentur by měly být důležitým, ale nikoli nejdůležitějším vstupem pro investiční rozhodování.
Jak je možné, že mnohé firmy jako Exxon Mobile nebo Apple mají větší hodnotu než HDP mnoha států (vč. Česka)?!
Některé nadnárodní firmy mají i více zaměstnanců než malé státy obyvatel, takže to asi není tak překvapivé. Navíc HDP vyjadřuje to co se v domácí ekonomice vyprodukuje za rok, zatímco tržní kapitalizace firem by měla vyjadřovat dlouhodobou hodnotu firmy přes několi let či dokonce desetiletí.
Dobrý den, pane Kudrno,
zkuste mi prosím jako laikovi, který nemá VŠ vzdělání z ekonomi vysvětlit jeden fakt - proč by vyloučením Řecka z eurozóny měla být ohrožena stabilita celku jako takového? Když se ve fotbalovém týmu zraní jeden hráč, ostatních deset přeci může normálně hrát (byť jsou mírně oslabeni..)
Řecko není hráč se zlomenou nohou, ale s nebezpečnou střevní chřipkou. Pokud se od něj nakazí i několik ostatních hráčů, pak tým nebude moci vůbec nastoupit a prohraje kontumačně.
Nákazu je potřeba izolovat především od Itálie. Pokud budou investoři vědět, že dluhopisům dalších eurozemí škrtání dluhů nehrozí, pak se Euro stabilizuje. Eurovaly jsou v rámci této metafory něco jako karanténa.
1 - Na zaklade jakych kriterii se prisuzuje rating?
2 - Komu vsemu se rating muze davat - statum, firmam, osobam?
3 - Jaky je aktualni rating CR?
1 - Kazdá agentura má svůj specifický model a postup pro přisuzování ratingu, který spoléhá jednak na ekonomická data a jednak i na subjektivní pozouzení těch faktorů, které se nadají přesvědčivě měřit (například politická rizika plynoucí z národoveckého pobláznění nedaleké vlády).
2 - Agentury přidělují rating na požádání těm subjektům, které za to zaplatí. Ovšem, při ratingu firem v dané ekonomice potřebují znát i rating státu jako celku, takže jej často vydají bez požádání či placení.
3 - MF CR udává následující: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vrsd_rating_sd.html
Existují vedle velké trojky - S+P, Moodys, Fitch ještě nějaké jiné agentury? Proč se v médiích objevují pouze tyto? A jak to vlastně vzniklo, že zrovna tyto tři firmy mají tak velkou "moc?
Ratingovy trh je prakticky duopol SaP a Moodys, jimž v pozadí sekunduje Fitch. Pak je přehršel malých agentur, často působících jen na regionální či národní úrovni.
Tři největší dostaly de facto monopol od amerického regulátora kapitálových trhů, který uznal, že finanční firmy mohou jejich rating používat pro řízení rizik bez dalšího interního posuzování.
Sopuhlasíte s rozdělením EU na více rychlostních úrovní? Kam pby pak měla patřit ČR?
Netěší mě to, ale multi-rychlostní EU už v podstatě existuje proto, že Eurozóna vyžaduje mnoho užší koordinaci než zbytek EU. Existují i další "čáry" podle nichž se EU dělí, politicky a ekonomicky, například podle stavu veřejných financí.
ČR je ekonomicky blíže jádru Eurozóny, ovšem politicky vlastně nevíme kde nám hlava stojí. Nerozhodně přešlapujeme na místě, zatímco vlak k další intergaci se dává do pohybu. Nejspíše zůstaneme na peróně a pak zjistíme, že kolem zůstali jen cestující z Balkánu či vzdálených ostrovů, nikoli však naši klíčoví partneři v Evropě.
Dobrý den,
dovolte mi prosím jeden dotaz, který se velmi odchýlí od nastíněného tématu ratingových agentur: Nedávno jsem byl v Londýně a přemýšlel jsem o jedné věci - jak je možné, že stát s několika desítkami obyvatel dokáže ve svém důsledku vyprodukovat mnohem větší HDP než několikanásobně větší státy jiné (třeba Polsko). V čem je tedy "lepší", když ne v počtu pracovní síly?
Díky.
LR
Jednoslovná odpověď zní: produktivita.
Dobrý den,
v jakém horizontu si myslíte, že se projeví poskytování levné likvidity bankovnímu sektoru a monetizace dluhů zemí PIIGS ECB v nárůstu inflace, popř. v jaké výši.
Děkuji
Nemyslím, že poskytnutí likvidity znamená automaticky inflaci. Momentálně, k monetizaci nedochází a další vývoj záleží nejen na současných půjčkách, ale i další politice ECB a politickém a ekonomickém vývoji Eurozóny. Nikdo nevidí o více než jeden krok dopředu, neb ve všem je příliš mnoho proměnných a nejistoty. Nicméně, nárůst inflace a nižší kurz Eura by Evropě spíše pomohl ke stabilizaci a růstu.
Dobrý den,
jak trhy ovlivňují vlastnosti lidí jako například chamtivost viz. proslov (Greed is good) Ivana Fredericka Boeskyho na Columbijské univerzitě, který to zmínil před dvaceti lety? Je chamtivost dobrá?
Chamtivost je pro mnoho lidí motivující a stojí za řadou podnikatelských úspěchů či vynálezů. Nicméně, bezmezná chamtivost není slučitelná s efektivním fungováním ekonomiky a zvláště finančních trhů, kde se obchoduje především se sliby, že za méně peněz dnes dostanete více v budoucnu. Pokud by finančních byli příliš chamtiví, pak vezmou peníze dnes a nevrátí níc... Všeho s mírou.
Jaké knihy ovlivnily nejvíce vaše ekonomické smýšlení a náhled na svět?
Větší vliv měli dobří učitelé, kteří mě motivovali přečíst a diskutovat stohy knih. Nepatřím k lidem, kteří se dokáží upnout na jednu knihu, či jednoho myslitele a předkládat jeho závěry jako "svaté a nezpochybnitelné pravdy". O tom, která myšlenka či kniha má největší sílu často rozhoduje kontext.
Dobrý den pane Kudrno,
pokud si dobře pamatuji byl s Vámi nedávno uveden rozhovor v Respektu. Chtěla bych se zeptat jak se člověk dostane do prestižní Rakouské akademie věd? Jaké máte zasebou vzdělání? Máte nějakou radu na nastartování dobré kariéry pro studenty?
Moje cesta do Vídně: střední škola v Anglii - Institut ekonomických studií na FSV UK v Praze - Středoevropská univerzita v Budapešti - Akademie věd ve Vídni.
Kritičtí kolegové jsou velmi důležití pro jakoukoli akademickou kariéru a stojí za to je hledat i za hranicemi.
Dobrý den,
krátká otázka: není klasické vyučování ekonomie na českých vysokých školách přežité? Není třeba začít vyučovat nějaký jiný druh ekonomie, který je bližší více tomu co se děje v dnešním světě?
Ano i ne. Myslím, že má smysl se naučit základy standardní ekonomie. K tomu jsou potřeba tak dva, tři roky na bakaláři.
Elegantní ekonomické modely jsou však svým způsobem opojné, neb studentům dávají pocit, že mají jednoznačnou odpověď téměř na cokoli. Proto je zásadní, aby ve třetáku přišel předmět, který do modelu pustí realitu. Pak je najednou všechno složitější a intelektuální aroganci nahradí daleko větší pokora a otevřenost jiným myšlenkám. Dodnes si pamatuji první hodinu tohoto předmětu na IES. Problém je, že na jiných školách se k tomu možná nedostanou a pak všude běhá spousta arogantních nedouků.
Proč si myslíte, že ekonomové z "praxe" mají zcela opačné názory, než vy, ekonomové z akademií?
To je dobře, neb se v diskusi můžeme dobrat k něčemu, co by nás samotné nenapadlo.
dobrý den, jak vlastně došlo k tomu,že ratingové agentury, vlastněné finančními skupinami, které mohou mít profit z pádů či růstů akcií mají tak extrémní vliv na finanční trhy? Neměla by existovat možnost tyto agentury nějak postihovat, nebo korigovat nebo omezit jejich vliv? při krizi 08 se mluvilo o tom, že ratingové agentury jednoznačně selhali a to opakovaně a možná na zakázku. Následně - poté co se svět jakžtakž vyhrabe z krize 08 spustí ty samé ratingovky krizi 11, když z laického pohledu zcela cíleně útočí na jednotlivé státy (jak jinak si vysvětlit opakované načasování snižování ratingu přesně do chvil, kdy už to začíná vypadat na uklidnění trhů). Nevím, nejsem paranoik, ale to skoro vypadá jako dlouhodobý záměr na ovládnutí světa:o)))
Jak ratingovky dostali moc od US SEC jsem zmínil výše. Dnes jsou na pořadu dne regulatorní reformy, které posílí jejich odpovědnost, transparentnost a snad i konkurenci. Snad se povedou.
Na konspirační teorie nevěřím, neboť svět je příliš složitý a nejistý na to, aby jej někdo mohl manipulovat podle velkolepého, předem připraveného plánu.
Děkuji za všechny otázky a přeji pěkné odpoledne.
Související
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už více jak 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
